1

Téma: Kombinovaná forma

Rád bych si dodělal FEL (kdysi jsem začal, ale přešel jsem na jinou školu), přijatelná je pro mě pouze kombinovaná forma, ovšem čtvrteční konzultace jsou pro mě naprosto neprůchozí. Je nějaký jiný důvod než tradice, že výuka v kombinované formě není organizována stejně jako u "konkurence" na FEKT VUT v Brně, tedy v sobotách? Chystají se snad nějaké změny, nebo je ta výuka ve čtvrtek tak zakořeněnou tradicí, že se v dohledné době změn nedočkám?

2

Re: Kombinovaná forma

Toto by mě také zajímalo, rovněž se totiž chystám na kombinované studium, avšak účastnit se výuky ráno a dopoledne v pracovní dny, je pro mě a mého zaměstnavatele nepřijatelné.

3

Re: Kombinovaná forma

Tomáši, výuku výhradně o sobotách (z toho povinné jsou pouze laboratoře a důsledné a včasné vypracování domácích úloh) má FEKT VUT - ovšem po prolistování studijními plány a skripty jsem nabyl dojmu, že FEKT VUT je přeci jen poněkud horší než FEL ČVUT (srovnával jsem obory KyR a KAM).

4

Re: Kombinovaná forma

Tak jsem se zmýlil. Čtvrtky se týkají pouze oboru KyR, který by mě osobně zajímal. Např. KME má konzultace v sobotách. Na můj vkus je však málo matematizovaný, takže si to ještě nechám projít hlavou...

5

Re: Kombinovaná forma

(Jaromír Šrámek) napsal:

Chystají se snad nějaké změny, nebo je ta výuka ve čtvrtek tak zakořeněnou tradicí, že se v dohledné době změn nedočkám?

Pokud vím, tak v programu KyR chodí dálkaři ve čtvrtek nejen na „konzultace,“ ale také na další výuku, které ve čtvrtek je. Alespoň by měli. Důvodem je kvalitnější výuka a samozřejmě také finanční úspora.

Obecněji jsou pro nás dálkaři („kombinované studium“) velkou finanční ztrátou. Jen si uvědomte, že na ty sobotní konzultace musíme učitele extra zaplatit. I na ty čtvrteční. Přestože je výuka dálkařů dražší než výuka standardní, stát za ni platí stejné „školné.“

Schválně to porovnejte s MBA. Za studium MBA si u nás lidé z firem (nebo jejich firmy) platí školné sami, a je dost velké (např. Masarykův ústav ČVUT inkasuje za studenta MBA 321 000,-+ 20% DPH).
Proč by to nešlo u inženýrských magistrů? Vidíte nějaký principiální rozdíl?

Další argument: V zahraničí jsem nikde žádné dálkové studium zdarma (= státem placené) neviděl.

Naposledy upravil: sebekm1 (13.06.2012 15:49:45)

6

Re: Kombinovaná forma

Pokud se nemýlím, tak např. při studiu na FernUniversität Hagen jsou náklady studentů podobné nákladům studentů prezenčního studia na jiných německých univerzitách (řádově stovky euro za semestr). Poměrně vysoký podíl kontaktní výuky se mi vzhledem k existenci a ne zrovna zanedbatelné kvalitě The Open University jeví jako drahý anachronismus, moderní a vhodnější jsou podle mého spíše kvalitní studijní materiály sepsané nebo lépe vytvořené s ohledem na to, že jsou určeny pro "řízené samostudium", kde kontaktní výuka slouží především ke zkoušení a praktickému nácviku důležitých dovedností (např. kolik studentů vlastní spektrální analyzátor vs. kolik absolventů by jej mělo umět používat) a doplněné o průběžnou kontrolu samostudia (sama může být do jisté míry automatizovaná, banky online multiple-choice testů a numerických příkladů nejsou ničím novým a neověřeným). Skoro bych řekl, že chyba není ve financování, ale ve vedení FEL, které se stále drží formy kombinovaného studia, která byla nejlepší možná zhruba tak do 80. až 90. let 20. století.

Srovnání s MBA má dle mého výraznou slabinu v tom, že neprobíhá podle VŠ zákona. Myslím, že stejné míry zobecnění bych se dopustil, kdybych srovával studium na průmyslovce s přípravou na svářečské zkoušky, protože i toto někdy realizují stejné instituce.

Pochopil jsem ale, že kombinovaný student je na FEL ČVUT persona non grata a moje přihláška by nebyla ničím jiným než jen "akademickým trollingem";-)

7

Re: Kombinovaná forma

(Jaromír Šrámek) napsal:

…, že chyba není ve financování, ale ve vedení FEL, …

Je třeba vzít v úvahu nejméně tři různé pohledy: studenta kombinovaného studia, školy/fakulty a také pohled studentů denního studia – ti totiž dostávají stejný titul jako dálkaři, takže by nakonec toho oba typy studentů měli stejně umět a my na ně měli mít zhruba stejné nároky.

Když je školné (dosud placené státem) v obou typech studia stejné, připadá mi logické, aby také bylo pro nás (školu) stejně finančně nákladné. Zatím není, a tak se prosím nedivte, že se nám nechce přesouvat celou kontaktní výuku na víkend.

Jako vy ve firmě, musíme my pořád přemýšlet o nákladech. Vlastně jsme na tom hůře než firmy. Ty se fungují na trhu, kde sice mají konkurenci, ale také si mohou samy určovat své ceny. My také fungujeme na trhu, konkurence je stále ostřejší, ale přesto si ceny stanovit nesmíme, neboť je určuje stát. Proč?

Mimochodem „nekontaktní výuku“ dnes užíváme hojně i pro studenty denní, kteří si dle systému ECTS musí „odpracovat“ celou pracovní dobu, tedy cca 40 hod týdně. Po letech zkušeností bohužel zjišťujeme, že je samostatné studium studentů (doma, v knihovně, …) také pro školu velmi nákladné: Materiály se musí připravit, domácí práce opravit, vedou se dlouhé debata na fórech a mnohé další.


(Jaromír Šrámek) napsal:

Pochopil jsem ale, že kombinovaný student je na FEL ČVUT persona non grata

To jistě ne, my program nabízeli a vy jste se přihlásil. Tedy své závazky dodržíme. Jenom nebudeme přesouvat úplně celou kontakty výuku na víkend, čehož se výše dožadujete. A to z důvodů, které jsme uvedl.

(Jaromír Šrámek) napsal:

Srovnání s MBA má dle mého výraznou slabinu v tom, že neprobíhá podle VŠ zákona.

Opravdu nechápu, jak tento fakt ovlivní rozdíl v nákladech pro školu?

(Jaromír Šrámek) napsal:

Myslím, že stejné míry zobecnění bych se dopustil, kdybych srovnával studium na průmyslovce s přípravou na svářečské zkoušky, protože i toto někdy realizují stejné instituce.

No podle mě je kvalitní „studium“ (průmyslovka, univerzita, …) pro školu finančně mnohem náročnější než různé profesní kurzy, školení, a vlastně i to zvláštní „MBA“. Takže by někdo za to náročnější měl zaplatit více? Tak proč je opak pravdou?

Opakovaně mě překvapuje, jak lidé firem nechápu, že také ve školách existují ceny, náklady, výdaje, …, že i každou hodinu práce učitele, výzkumníka, konzultanta musí někdo zaplatit? Že za více peněz se senežene lpší učitel a za méně horší?

Naposledy upravil: sebekm1 (17.06.2012 23:35:44)

8

Re: Kombinovaná forma

Michael Šebek (sebekm1) napsal:

Obecněji jsou pro nás dálkaři („kombinované studium“) velkou finanční ztrátou. Jen si uvědomte, že na ty sobotní konzultace musíme učitele extra zaplatit. I na ty čtvrteční. Přestože je výuka dálkařů dražší než výuka standardní, stát za ni platí stejné „školné.“

Dobrý den,

dle mého je to naopak - dálkaři jsou výhodní - právě proto, že na školu přijdou stejné peníze jako za deňáky - za méně kontaktních hodin. Katedra sice dostane za pedagogický výkon (odučené hodiny) méně - ale úměrně hodinové dotaci dálk. předmětu (typicky 14+6 namísto typicky 28+28 u deňáků). Dálkaři tak ze svého státního příspěvku celkově přilepší ostatním.

Jirka Škvor

9

Re: Kombinovaná forma

Jiří Škvor (skvorj) napsal:
Michael Šebek (sebekm1) napsal:

Obecněji jsou pro nás dálkaři („kombinované studium“) velkou finanční ztrátou. Jen si uvědomte, že na ty sobotní konzultace musíme učitele extra zaplatit. I na ty čtvrteční. Přestože je výuka dálkařů dražší než výuka standardní, stát za ni platí stejné „školné.“

Dobrý den,

dle mého je to naopak - dálkaři jsou výhodní - právě proto, že na školu přijdou stejné peníze jako za deňáky - za méně kontaktních hodin. Katedra sice dostane za pedagogický výkon (odučené hodiny) méně - ale úměrně hodinové dotaci dálk. předmětu (typicky 14+6 namísto typicky 28+28 u deňáků). Dálkaři tak ze svého státního příspěvku celkově přilepší ostatním.

Jirka Škvor

Ještě bych přidal další využívanou úsporu i na 13135 - konzultace (přednášky) spojené s deňáky, takže škola dostane z dvojího státního školného peníze na 2 samostatné přednášky a výkon je přitom jen jeden. Pořád mi uniká, v čem by mohla být výuka dálkařů dražší.

Naposledy upravil: skvorj (25.06.2012 12:07:36)

10

Re: Kombinovaná forma

Je to trošku složitější: například je naivní „počítat“ jen kontaktní výuku, ta nekontaktní je také pro školu velmi náročná (např. přednáším pro hodně studentů najednou, ale vygenerovat a opravit hodně domácích úkolů (pokud možno pro každého trochu jiný, a lépe každý rok jiné)zabere hodně času a tedy stojí katedru hodně peněz.

Pro jednoduchost i bez výpočtů: Proděláváme (beru-li v úvahu „rychlé peníze“) na každé výuce, každou dotujeme z jiných zdrojů, bohužel. Ale přesto se většina učitelů do výuky denních studentů přímo hrne, ale do výuky dálkařů ne! Alespoň na naší katedře.

Jde i o to, že mezi nadšenými denními studenty dříve nebo později najdeme pár velmi chytrých, pracovitých a motivovaných, kteří nám to dříve nebo později „bohatě vrátí“ prací na výzkumných projektech a mnoha dalšími způsoby. Mezi dálkaři takové nenacházíme, ti mají dost svých starostí. Tedy jejich výuka by opravdu měla být na čistě komerční bázi, pokud vůbec.

Mě by se líbilo financování všech dálkařů jako těch na MBA. Vždyť se výuka ničím neliší? Proč je tedy rozdíl v ceně, kterou zas to studenti (případně stát za ně) platí?