51

Re: Státnice – neprobraná látka v otázkách

Jan Dvorský (dvorsja1) napsal:

...pokud bychom jako studenti chtěli vznést nějaké návrhy, na koho se máme obrátit? Senát? Díky.

To je naprosto jednoduché. Jelikož je existence státní závěrečné zkoušky vyžadována zákonem, stačí pouze zařídit změnu vysokoškolského zákona. Tedy spíše než senátory bych kontaktoval poslance... atd...

I když, i přestože nejsem právník, tak se mi zdá, že text zákona je ohledně státních zkoušek poměrně nicneříkající. Jakou část ze zkoušky tvoří prezentace a obhajoba práce a jakou odpovědi na zkušební otázky, nijak upřesněno není. Vlastně ani není nijak upřesněno, že má být vůbec jaká obhajoba či vůbec jaké zkušební otázky. Pak to tedy spíše vypadá, že realizace SZZ závisí kompletně na dané škole/fakultě/programu. Kontaktujte tedy členy Rady Vámi studovaného programu. Pokud tito budou sdílet Váš názor, jistě můžou v této záležitosti konat, i kdyby jen změnou parametrů SZZ.

Naposledy upravil: hurak (30.06.2013 14:16:15)

52

Re: Státnice – neprobraná látka v otázkách

Zdeněk Hurák (hurak) napsal:

... jistě můžou v této záležitosti konat, i kdyby jen změnou parametrů SZZ.

Pokud je opravdu samotná realizace v rukou školy, vhodně vznesené návrhy by teoreticky mohly ovlivnit podobu SZZ v příštích letech. Pokusím se tedy dát dohromady nějaké nápady a kontaktovat přímo Radu našeho programu. Díky za tip.

53

Re: Státnice – neprobraná látka v otázkách

Jan Dvorský (dvorsja1) napsal:
Michael Šebek (sebekm1) napsal:

Nebude to mít valný dopad, ale pro legraci to zkuste.

Díky, zkusím. Myslím, že má smysl alespoň podpořit otevřenou diskusi, ať už se to změní za rok nebo za 10. Nechci ale žít s tím pocitem, že jsem absolvoval něco (podle mě nesmyslného) a budou to muset absolvovat i generace studentů po mně - jen kvůli tomu, že mě to pak už nezajímalo.

Podle mě by se inspirovat u MIT naší škole prospělo. Přeci jenom, čísla mluví jasně: http://www.topuniversities.com/node/926 … kings/2012

Kéž by tohle někoho trápilo, alespoň ty otevřenější senátory? Někdy mám pocit, že senát rozhoduje právě tak, abychom MIT nikdy nedohonili!

Já na schůzích už raději MIT ani jiné školy nezmiňuji, budí to smích. Proto vám držím palce.

54

Re: Státnice – neprobraná látka v otázkách

Diskusi o státnicích by raději měli vést ti, kteří u nich už byli.
Jeden z účelů je, aby studenti nebyli "průtokoví" a věděli, že i když zkouškou se štěstím prošli, ještě někdo se jich na to může zeptat.

Jan Cajthaml napsal:

Uz jenom predstava sibenicniho terminu za ktery se student ma naucit nebo si zopakovat cele 3 roky sveho studia

To je hrubé zkreslení skutečnosti. Porovnejte požadavky ke zkoušce z předmětu s tím, co je z něj v požadavcích k SZZ. Jen pár klíčových pojmů. Kdo chodil na přednášky, aspoň 2/3 otázek si může a podívat se na zbytek.
Jestli si na to vyhradil 8 dní (což může i stačit), pak má chybu v plánování, věděl to rok dopředu a nežil jen diplomkou.

Jan Cajthaml napsal:

SZZ likdivuji experty, kteri 100% rozumi okruhu problematiky (publikuji vedecke prace pripadne jsou x let spojeni s praxi) a spolehaji na sve know-how a studijni vysledky po cely rok.
Takovi studenti zpravidla neudelaji.

Když se taková vzácná výjimka objeví, pěstujeme ji a netopíme.

Jan Cajthaml napsal:

kdyz student zacne do odpovedi na otevrenou otazku vnaset sve nazory, sve zkusenosti a svuj pohled na vec. Je takova otazka vetsinou hodnocena nedostatecne.

Jsem připraven obhájit všechny nedostatečné, které jsme udělili. Opravdu jen tehdy, když to bylo jasné (každému, kdo o tom něco ví).

Jan Cajthaml napsal:

lonsky rok vyhodily meho kolegu ktery studiem prosel se samymi A, za obhajobu bakalarske prace mel A, pisemne otazky zvladl a dostal doplnujici otazku z fyziky kterou nikdy nemel ale profesor v komisy takovou otazku polozil. Druhy pokus -> neudelal sbohem

To je k neuvěření. Jestli je to tak, je třeba vyvodit poučení, kde se stala chyba. (Takovému bychom prominuli, i kdyby napsal "v komisy".)

Proč ti, kdo si spletli obor, toho nenechali dříve?
To je otázka pro ně. Dnes student může postupovat přes 2. zápis předmětu a nové přijímačky a čekat, až mu jednou sedne písemka a předmětem projde. Proč u toho setrvávají, nevím. Je to jejich riziko, že jim to někdo rozmluví až na konci.
Potkal jsem takové, kteří jsou k varovným neúspěchům zcela hluší.

Antonín Šulc napsal:

nevzpomínám si, že by se někdy na základě ankety něco změnilo.

To máte krátkou paměť, nebo jste byl mimo.

Pavel Otta napsal:

nemeli by ti znamkovani byt garanti predmetu?

Jsou. (hodnoceni, nikoli známkováni.)

55

Re: Státnice – neprobraná látka v otázkách

Můj podnět: máme systémy
A. 60 min. na studenta, 3 otázky,
B. 45 min. na studenta, 2 otázky,
C. 45 min. na studenta, 3 otázky.

Podle mě C není správně, ale praktikuje se na bakalářských obhajobách KyR.
Mělo by být nahraženo B, nebo raději A.

56

Re: Státnice – neprobraná látka v otázkách

Michael Šebek (sebekm1) napsal:

Osobně jsme se toho nezúčastnil, ale přesto přispěji historkou z letošních státnic: Jdu po chodbě, když právě vyběhl rozhořčený učitel.
Právě vyhodili od státnic studenta, protože "neuměl skoro nic" prý ani nedal dohromady "definici funkce tangens a ani nevěděl, co to tangens je."

Pokud se toto skutečně stalo (zůstává mi záhadou jak, protože tohle je zrovna věc kterou velmi běžně používáme v celé řadě předmětů (např. v ROB) a už na střední to byl denní chleba) a nebylo v tom něco jiného(např. zkolabování), tak by se asi státnice neměly rušit. Samozřejmě souhlasím s profesorem Šebkem, že je to závažný problém, který by se měl řešit jinak než, že se tyhle lidi vyhodí až u státnic. Ale co jsem koukal, tak se letos zvýšilo minimum pro přijetí do bakalářského studia(alespoň KYR a OI) což je určitě krok vpřed.
Možná je problém, že 50% které stačí k projití předmětů jako MATEMATIKA 1, kde se zkouší skutečně úplné základy, je velmi málo(optimální minimum by podle mě bylo alespoň 75%). Pak se může stát, že člověk co nezná třeba tangens nějak projde a pak v dalších předmětech podobným způsobem zase na 50% nějak projde.
V současné době asi neexistuje žádný efektivní způsob jak této skupině studentů říct, že E není zas tak super a dokonce, že to svědčí o tom, že toho umí dost málo(50% není opravdu moc). Vypadá to sice zjevně, ale ono na někoho už to, že to udělal může působit dojmem, že to umí dobře.
Co k této motivaci využít právě státnice? Studenti kteří by měli průměr třeba nad 2.0 (či třeba 1.8 ale zas ne moc malý, aby to nemotivovalo jen ty nejlepší, kteří jsou motivováni už teď docela slušným prospěchovým stipendiem(a samozřejmě touhou toho hodně umět smile )) by dělali teoretické státnice, zatímco studenti kteří by měli lepší průměr by měli jen prezentaci bakalářky.
O tomto řešení jsem přesvědčen, že by z praktického hlediska bylo nejpřínosnější a pomohlo by vyřešit problém relativně velkého počtu těch kteří se spokojí s 50%. Strašák ve formě státnic by podle mě fungoval velmi dobře. Přijde mi to i docela fér řešení.
Pokud se nemýlím něco podobného funguje na fakultě architektury(tu informaci mám od kamaráda, který tam studuje, ale z jejich webu se mi to nepodařilo v krátkém čase ověřit).

Naposledy upravil: strakzd1 (30.06.2013 19:14:05)

57

Re: Státnice – neprobraná látka v otázkách

Zdeněk Straka (strakzd1) napsal:

[...]V současné době asi neexistuje žádný efektivní způsob jak této skupině studentů říct, že E není zas tak super[...] Co k této motivaci využít právě státnice? Studenti kteří by měli průměr třeba nad 2.0 [...] by dělali teoretické státnice, zatímco studenti kteří by měli lepší průměr by měli jen prezentaci bakalářky[...]

To mi přijde jako báječný nápad.

Současně by se zabily dvě mouchy jednou ranou, protože by se tímto způsobem ušetřilo něco času, a na státnicích by se mohlo více času věnovat samotné obhajobě a ještě by mohlo zbýt i něco času na zkoušení těch studentů, kteří v průběhu studia úplně nepřesvědčili (známky ze zkoušených předmětů C a horší).

Ze všech návrhů, které tu dosud padly, se mi tento líbí zdaleka nejvíce.

Naposledy upravil: hurak (30.06.2013 20:48:12)

58

Re: Státnice – neprobraná látka v otázkách

Michael Šebek (sebekm1) napsal:

[...] Já na schůzích už raději MIT ani jiné školy nezmiňuji, budí to smích[...]

Já sám se tomu nesměji, nicméně, myslím, že je vhodné vybrat si cíl, který je reálně dosažitelný. Z mnoha různých důvodů je MIT, Caltech či Standford naprosto nedosažitelným cílem. Lekce, které dostaneme srovnáváním s MIT jsou pro nás nepříliš užitečné. Já bych se spíše díval na TU Delft, TU Eindhoven, TU Mnichov, University of Helsinki, ... Jistě to není nedostatek ambicí, když navrhuji dívat se spíše na tyto hráče a snažit se soutěžit s nimi. Ve skutečnosti je to poznání, že nám i tito soupeři drsně utíkají, daleko drtivější a a zásadnější... Tady už totiž není výmluva...

Naposledy upravil: hurak (30.06.2013 20:13:29)

59

Re: Státnice – neprobraná látka v otázkách

Mirko Navara (navara) napsal:

Diskusi o státnicích by raději měli vést ti, kteří u nich už byli.

Teď si nejsem jistý - bylo to myšleno na mě? Státnice jsem absolvoval minulý týden s výsledkem A. Připravoval jsem se na ně, jak nejlépe jsem uměl, avšak přesto vím, že by se našly otázky, u kterých bych nejspíš neuspěl. Principům rozumím, avšak takové detaily, které byly požadovány po některých spolustudentech, bych nejspíš z paty nevytáhl (detailní specifikace sběrnic apod.). A naučit se takové detaily z 20 předmětů tak, aby nás nic nemohlo překvapit je podle mě nemožné (alespoň jsem se nesetkal s nikým, kdo by měl pocit, že všechny otázky umí stejně dobře). Proto samotná teoretická část státnic je založena na náhodě, student může dostat A, C i F - vše záleží na volbě otázek. Já se proto zamyslel nad tím, jaký má taková zkouška smysl.

Mirko Navara (navara) napsal:

Jeden z účelů je, aby studenti nebyli "průtokoví" a věděli, že i když zkouškou se štěstím prošli, ještě někdo se jich na to může zeptat.

Pokud nedokáže zkoušející toto odhalit u studenta během zkoušky z konkrétního předmětu, jaká je záruka, že to objeví u státnic? Opět to bude pouze hra náhody. Klidně bych souhlasil s důkladnějším testováním během zkoušek po absolvování předmětu. Avšak aktuálním systémem jsou všichni studenti trestáni nedokonalostí zkoušek z předmětů. Ocenil bych větší důraz na bakalářskou práci (není to snad lepším ukazatelem kvalit studenta než tři náhodně vybrané otázky z 20 předmětů?)

Pokud by se slabiny studentů odhalovaly dříve než u státnic, nebylo by to lepší pro všechny? Ušetří se peníze školy i čas studenta na to eventuelně najít jinou cestu životem. Ovšem pokud student vše splnil behěm studia, obhájil bakalářskou práci, avšak u teoretické části měl smůlu na otázky - co to říká o studentovi?

Ještě k mému mandátu cokoliv komentovat:
- Kdybych tuto námitku vznesl před státnicemi, nejspíš mi bude řečeno, že to říkám jen proto, že se mi nechce učit.
- Kdybych tuto námitku vznesl po neúspěšně absolvovaných státnicích, nejspíš mi bude řečeno, že jsem to nezvládl a chci problém nějak obejít.
- Proto jsem se vyjádřil až po úspěšném absolvování, z kterého ovšem nemám vůbec radost. Celé bakalářské studium mě velmi bavilo, strašně moc jsem se naučil a hodlám se v magisterském studiu naučit ještě více. Škole a vyučujícím jsem obrovsky za vše vděčný, po celou dobu studia jsem chápal důvody každého konání (přednášky, cvičení, zkoušky, zápočty, kredity, bakalářskou práci) - věděl jsem co to přinese škole/studentovi. Bohužel se mé chápání zastavilo u teoretické části státnic. Doteď nechápu, co to komukoliv přineslo kromě spousty stresu, testu krátkodobé paměti a otestování, kolik má každý z nás štěstí (a je nejspíš ovlivněno tradicí, nad kterou se dlouho nikdo kriticky nezamyslel).

Chápu, že většina studentů je po absolvování státnic ráda, že to má za sebou a už nic neřeší. Ovšem z vlastní zkušenosti vím, že teoretická část státnic mi přinesla jen spoustu zbytečných nervů a byl bych nerad, aby to musely absolvovat i generace studentů po mně jen z důvodu mého nezájmu na problém upozornit.

Co se týče zákona o vysokých školách tak ten pouze říká, že musí být 'nějaká' státní závěrečná zkouška, jejíž součástí má být obhajoba bakalářské práce. Žádná zmíňka o zkoušení z teorie nikde v zákoně není. Proto forma zkoušky (teoretická část) je opravdu v pravomoci samotné školy/programu. Změna tedy může začít lokálně na jednom programu (důkladnější zkoušky během studia, těžší obhajoba, ale žádné teoretické státnice) a výsledky by mohly být po pár letech vyhodnoceny. Pokud tedy bude vůle vedoucích programu, nic nebrání tuto změnu ihned aplikovat (bez jakýchkoliv změn v zákoně).

60

Re: Státnice – neprobraná látka v otázkách

Zdeněk Straka (strakzd1) napsal:
Michael Šebek (sebekm1) napsal:

nedal dohromady "definici funkce tangens a ani nevěděl, co to tangens je."

Pokud se toto skutečně stalo (zůstává mi záhadou jak...

Jako předseda komise potvrzuji, že se to stalo. Student se ani nepokusil napsat vzorec nebo načtrnout graf.
Také netušil, co je 2. termodynamická věta, což možná někomu nepřijde podstatné, ale já bych u bakláře techniky čekal, že o tom aspoň něco ví.

61

Re: Státnice – neprobraná látka v otázkách

Zdeněk Hurák (hurak) napsal:
Michael Šebek (sebekm1) napsal:

[...] Já na schůzích už raději MIT ani jiné školy nezmiňuji, budí to smích[...]

Já sám se tomu nesměji, nicméně, myslím, že je vhodné vybrat si cíl, který je reálně dosažitelný. Z mnoha různých důvodů je MIT, Caltech či Standford naprosto nedosažitelným cílem. Lekce, které dostaneme srovnáváním s MIT jsou pro nás nepříliš užitečné. Já bych se spíše díval na TU Delft, TU Eindhoven, TU Mnichov, University of Helsinki, ... Jistě to není nedostatek ambicí, když navrhuji dívat se spíše na tyto hráče a snažit se soutěžit s nimi. Ve skutečnosti je to poznání, že nám i tito soupeři drsně utíkají, daleko drtivější a a zásadnější... Tady už totiž není výmluva...

Ano, jako cíle je tyto školy nedosažitelné.
To ale neznamená, že nelze argumentovat ve stylu: Na MIT to nemají (mají), tak proč my máme (nemáme).
Zde např. " Jak to, že tak přísná škola nepotřebuje státnice? Jak to, že se bez nich obejdou? K čemu nám tedy jsou?"
Tuto a podobné otázky přece musí zastánci přísných státnic umět zodpovědět? Zodpoví je?

Navíc bývá "smích z MIT" jen výmluva a mlžení. Když bude někdo argumentovat jinou školou, výsledek bude stejný = žádný.
Jak to vlastně přijde, že argument "na dobré zahraniční škole do dělají úplně jinak" většinu kolegů (ani senátorů) vůbec nezajímá?

62

Re: Státnice – neprobraná látka v otázkách

Jan Dvorský (dvorsja1) napsal:
Mirko Navara (navara) napsal:

Diskusi o státnicích by raději měli vést ti, kteří u nich už byli.

- bylo to myšleno na mě?

Nikoli. Komentuji předchozí průběh diskuse, k níž jsem se připojil.

Jan Dvorský (dvorsja1) napsal:
Mirko Navara (navara) napsal:

Jeden z účelů je, aby studenti nebyli "průtokoví".

Pokud nedokáže zkoušející toto odhalit u studenta během zkoušky z konkrétního předmětu, jaká je záruka, že to objeví u státnic?

Záruka není, jen vyšší pravděpodobnost, že špatný neprojde. A psychologický efekt, že štěstí u jedné zkoušky neotevírá dveře k titulu.
Problém zjednoduším: pokud má student 6 nezávislých pokusů s pravděpodobností úspěchu 25 %, projde s pravděpodobností 82 %.
Pomohlo by např., kdyby musel uspět v nadpolovičním počtu pokusů, tj. první neúspěch by mohl vyvážit dvěma úspěšnými pokusy za sebou atd. Ale to by se muselo kombinovat s úhradou pro zkoušející najaté navíc.

Jan Dvorský (dvorsja1) napsal:

co to komukoliv přineslo kromě spousty stresu,

Sekretářky katedry kybernetiky mají v průměru VŠ vzdělání. K čemu je doktorát z chemie? Dokázuje, že zvládá stresové situace.

Jan Dvorský (dvorsja1) napsal:

Změna tedy může začít lokálně na jednom programu (důkladnější zkoušky během studia

Trochu problém, že mají některé předměy stejné. Mám klasifikovat různě podle toho, z kterého je oboru?

S ostatním souhlasím, zejména

Jan Dvorský (dvorsja1) napsal:

detailní specifikace sběrnic apod.

Námitky proti takovým otázkám mají být jasně zformulovány a zaslány garantům předmětů, radě programu a vedoucímu katedry.

63

Re: Státnice – neprobraná látka v otázkách

Dovolim si maly prispevek na tema SZZ. Kdyz uz se mame priblizit ke spickovym skolam (ktere ji opravdu obvykle nemaji), tak bychom mohli zavest jednu drobnou, ale velice uzitecnou vec. V soucasne dobe (tedy pokud se nepletu, ja zadny diplom v poslednich 10 letech nevidel) jsou na diplomu znamky ze statnic a obhajoby. To mi prijde dost nefer - studijni vysledky behem celeho studia se nejak "zapomenou" a zbyva jen vysledek statnice. I v pripade odchylky jen o dva stupne (jako A-C ci naopak) se jedna o dost podstatny rozdil.
Asi optimalni by bylo (v pripade zachovani soucasnych statnic) nejak znamky ze statnice normovat s vysledky celeho studia. Na diplomu by nebyla znamka ze statnic, ale jakasi souhrna znamka (ci znamky) zahrnujici jak cele studium, tak i vykon u statnice. Tim by se jednak zachoval system "nevis zakladni vec, nemas titul", ktery ma opodstatneni (viz dost sokujici zkusenost kolegy Navarry), jednak by se spatnym ci naopak dobrym vykonem u statnic nedevalvovalo cele studium.

64

Re: Státnice – neprobraná látka v otázkách

Re: Kolega Sebek:
Na otazku o MIT odpovim snadno, konec koncu jste si vlastne odpovedel sam: Protoze je skola velice narocna, pak statnice nepotrebuje.
Mi jako mnohem zajimavejsi prijde jina otazka: Jak to, ze statnice nechybi skolam, ktere jsou mene vyberove nez MIT? Odpovedi jsou ruzne, napriklad:
a) v USA zacalo platit pravidlo "kazdy student dobry" mnohem drive nez u nas a system (az na par vyjimecnych skol) se prizpusobil jiz v dobach, kdy o tom u nas jeste nikdo neslysel, takze uz si na tu hruzu zvykli a neresi to, BSc se bere jako odpadovy titul pro kazdeho;
b) statnice tam ve skutecnosti jsou, jen se jim tam tak nerika, proste se studentu behem obhajoby prace ptaji i na otazky z teorie. Mohu dosvedcit z prvni ruky: Kdyz jsem kdysi (zacina to byt "davno", to je deprese) na UofA obhajoval disertacku, tak v temze terminu jednu spolustudujici vyrazili, protoze se v prubehu obhajoby ukazaly zasadni mezery ve znalostech. Oficialne ovsem zadne statnice nemaji. Takze ano mili diskutujici, i v "civilizovanem svete" je mozne nekoho vyrazit u zaverecne zkousky po ctyrech letech doktoratu. Neumim ovsem posoudit, jak caste to je.

Cimz se dostavame k obvyklemu syndromu, ze mnoho lidi mluvi o tom, jak to "venku" chodi, pricemz soudi podle svych zkusenosti, casto velmi omezenych (nejsem vyjimkou). Pri tom se zapomina, ze treba v USA jsou skoly vysoce variabilni co se tyce mechanismu fungovani. Prispeju se svym vynatkem ze zivota venku, ktery je inspirovan navrhem vyse, at se treba v Matematice 1 posune "hranice preziti" z 50% vyse.

V USA se studenti nehodnoti dle znalosti, ale dle postaveni v rocniku (histogramu vysledku). Zazil jsem, ze jsem byl nucem prikazem vedouciho katedry dat prolezaka i studentum, kteri meli z pisemky ze zakladniho kalkulu jen cca 40% spravne. Proste median vladne. Slo o skolu, ktera je tradicne hodnocena mezi deseti nejlepsimi v elektroinzenyrstvi. Ja bych v takove situaci ty statnice coby pojistku spis cekal. Jenze jim je v zasade jedno, jakou kvalitu tam ma bezny bakalar, produkuji je po desetitisicich (skoro doslovne, maji >50K studentu). Kvalitu si hlidaji jen v klicovych oborech a na vyssich urovnich.

Takze kdyz srovnam treba uroven bakalare OI (se kterymi jsem si povidal minuly tyden, obcas s vysledky depresivnimi) s tim, co jsem videl na vlastni kuzi na jedne z prestiznich skol, tak se IMHO za nas zase tak stydet nemusime.

Coz ovsem neznamena, ze je vsechno OK. SSZ potrebuje urcite doladit, a to jak na urovni osobni, tak na urovni systemove. Muze se stat, ze zkousejici nejedna ferove (otazky mimo okruhy), muze se stat, ze jsou spatne nastaveny podminky zkousky. Pak je dulezite, aby se o tom dozvedeli ti, kteri maji dobrou vuli s tim neco delat ci se alespon durazneji ptat. Zacal bych radou garantu, ti to maji v popisu prace, v pripade neuspechu je mozne zkusit forum, je mozne zkusit senat (obvykle se tam par ochotnych lidi najde).

Debata o SSZ neprobiha jen tady, na zaklade jistych udalosti z minuleho tydne ocekavam mimo jine i vaznou diskusi nad okruhy a moznou unifikaci procedur v programu OI. Na FEL (prinejmensim v nekterych oborech) nastupuje do pozic nova generace, jsou mladi, plni energie a dobrych umyslu, jak pravil klasik, ti se nezakecaj. Entropie jim k tomu dopomahej.

65

Re: Státnice – neprobraná látka v otázkách

Petr Habala (habala) napsal:

Re: Kolega Sebek:
Na otazku o MIT odpovim snadno, konec koncu jste si vlastne odpovedel sam: Protoze je skola velice narocna, pak statnice nepotrebuje.

Souhlasím. Proč nechceme být náročnou školou? Že bychom museli být nároční i na učitele?

Petr Habala (habala) napsal:

a) v USA

O USA lze říci cokoli (je tam horko i zima), proto o nich nikdo nemluví. Mluvíme (zda i jinde) o těch školách, které jsou řádově lepší než my.
Státnice ale nejsou ani v zemích evropských, co vy na to? My se s tím dost potýkáme v programu Spacemester, kde jsme vystaveni konkurenci.

Petr Habala (habala) napsal:

b) statnice tam ve skutecnosti jsou, jen se jim tam tak nerika, proste se studentu behem obhajoby prace ptaji i na otazky z teorie. Mohu dosvedcit z prvni ruky: Kdyz jsem kdysi (zacina to byt "davno", to je deprese) na UofA obhajoval disertacku, tak v temze terminu jednu spolustudujici vyrazili, protoze se v prubehu obhajoby ukazaly zasadni mezery ve znalostech. Oficialne ovsem zadne statnice nemaji. Takze ano mili diskutujici, i v "civilizovanem svete" je mozne nekoho vyrazit u zaverecne zkousky po ctyrech letech doktoratu. Neumim ovsem posoudit, jak caste to je.

Doktorát je něco jiného, ale i při něm se má "vyhazovat" co nejdříve.
Ale u bak a mag státnic by se mi popsaný způsob líbil.

Pořád tu ale nikdo nevysvětlil, proč jsme tak zoufale nenároční u přijímaček (viz nově otevřené druhé kolo), málo nároční během studia a při standardních zkouškách, a teprv až u státnic se probudíme a na samém konci to najednou chceme nepravit? Tento způsob vydělávání peněz se mi nelíbí.

Výsledky ankety vidíme pořád. Což  to upgradovat a přidat další data? Což třeba přidat statistiku o přísnosti jednotlivých učitelů jako další žebříček? Což porovnat každý kurz se "světovým standardem"? Atd? Což takhle odměnu pro nejnáročnější učitele? Možná to budete vy smile

Před časem dostali vedoucí kateder za úkol zhodnotit výuku v angličtině, stálo mě to hodně času, řadu hospitací, vyplňování formulářů, atp.
A kde jsou výsledky za fakultu, jejich zhodnocení, statistiky, a nějaké dopady? Nikde nic, ale třeba to teprve přijde? Co na to senát?