1

Téma: Dovětek k rozdělení FELu

Dovoluji si navázat na zajímavou diskusi https://forum.fel.cvut.cz/topic/3776/pr … -rozdelil/   ohledně návrhu na rozdělení FELu na dvě školy. Myslím, že zde jdou proti sobě dvě úplně jiné skupiny než jak sebe samy označují.

První (nazvěme ji jako POKLADová)  je založena na předpkladu uchování znalostí pro příští generace techniků inženýrů jako jakéhosi pokladu, který má být opečováván, mírně zlepšován, protože nejvíc vynálezů vzniká proto, že si někdo pořádně nepřečetl spisy na patentovém úřadě.  Smyslem je tedy především technické jádro a pedagogika.

Druhá (MODERNistická) je založena na tom, že žádný poklad v podstatě neexistuje a škola slouží jako výzkumák. Na škole nesmí být nikdo "za zásluhy". Smyslem je tedy objev, výzkum atp.

Pokud si odmyslíme osobní zájmy obou stran, tak je snad zřejmé, že jde o naprostý omyl obou stran. Druhá koncepce je totiž podmíněna koncepcí první a na všech (doporučovaných) univerzitách najdete společný základ a pak prakticky všichni studenti jdou ze školy, jedni do praxe a druzí na PhD na jiné školy. Praxe rádoby modernistů je ale opačná, dělají PhD zde, aproto je jejich proslulost lokální a granty také lokální a nakonec i tendence typicky lokální. Poděláme se z ministerstva, abychom náhodou nebyly univerzitní škola a tím by se stalo stejně "světoznámé" Brno. Přitom stejně hloupě volala stejná skupina kdysi po vyšších počtech studentů, potažmo dotací, protože ministerstvo dávalo peníze za kus. Zdůvodnění ? No abychom měli hodně inženýrů. Zase se jelo jak ministerstvo pískalo, protože to PRO NĚ samotné bylo výhodné a nemuseli nikoho propouštět.

Žádná objektivní pravda, žádné zázračné rozhodnutí akreditační komise nebo úředníka ministerstva neexistuje a nebude existovat. Stejně tak neexistuje žádný spravedlivý systém dotací (dnes honosně nazývaných granty), je to vždy jen byrokratický seznam požadavků a pak komise složená ze smrtelníků, kteří se nějak postarají o cizí peníze a chtějí alibi ve formě titulů, udělených patentů, impaktů atp. Neexistuje také žádná osvědčená cesta pro technické univerzity, ve zmiňovaných školách se dělá obojí a například ve zmiňovaných Švýcarech se se studijním plánem nehýbalo 35 let :-) i když obsah je moderní.

Jedinou konečnou pravdou je zájem studentů a ti by si měli vybrat, a proto bych byl pro rozdělení školy pro rozdělení na část technoligickou a na část světovou (sic!).  Stačí se podívat vedle na VSCHT, kde studuje řádově víc Rusů, Turků, Řeků a Španělů. Totálně změnili studijní obory, pro klasiky nechali technologie ale polovina školy jeden v nových oborech a totálně vybrakovali chemii PřF UK, kam se hlásí na chemické obory 0 studentů. Je mi jasné, že chemie je daleko více ucelenější obor než technika, ale tak by to mělo fungovat.

P.S. : Mimochodem když náš novej rektor chce dělat kvůli betonu chemickou fakultu, protože ve svých 60 letech pochopil, že beton je pouhá chemie,  šel jsem se zeptat přes ulici ex děkana Helebranta, kolik lidí z CVUT za nima přišlo, že by si ke stavárně hodili chemii silikátů, anorganických pojiv atp. Za 30 let, co tam děkan učil, nikdo :-), prý bych byl první.

2

Re: Dovětek k rozdělení FELu

Ludvíku,

nejdříve si postesknu. Z Vašich textů je vidět, že jste znalec FEL, ČVUT i mnoha dalšího. Škoda, že vystupujete anonymně. Nezdá se mi, že by na ČVUT byla atmosféra, která by Vás do anonymity zahnala.

Nevím, zda byste mě podle příspěvků na fóru a dalších informací ve Vašem třídění zařadil do POKLADové nebo MODERNistické školy.  Jsem zvědavý, co napíšete.

Považuji za důležitou jak kontinuitu základních znalostí v na FEL pěstovaných oborech, jejich předávání studentům, tak i podporu nové tvůrčí práce s odpovídajícími výstupy buď publikačními a jim podobnými nebo v placených realizačních zakázkách. Snahu o oddělení těchto dvou aktivit na FEL mám za škodlivou. Nestojí totiž proti sobě, jak se v rozdělení na podkladovou část a modernistickou část snažíte.

Vaše pozorování kolem VŠCHT mě jen utvrzuje v touze mít ČVUT jako otevřenou instituci, kde hranice kateder a fakult jsou pro akademickou práci nezřetelné. Podobně by tomu mělo být vůči dalším institucím, např. VŠCHT. Lze dobře oddělit volný tok myšlenek a spolupráce, od vnitřního financovávání.

Pokud uspěje CIIRC v žádosti o financování stavby z evropských peněz, což je stále více pravděpodobné, bude moci ČVUT, FEL i CIIRC ukázat, jak je to s prostupností a vzájemně výhodnou spoluprací. Připravujeme se na to. Možná tu vzniknou i příležitosti pro silnoproud, který  Vy řadíte na FEL mezi POKLADové.

Vašek Hlaváč, katedra kybernetiky FEL i CIIRC

Naposledy upravil: hlavac (20.02.2014 23:29:56)

3

Re: Dovětek k rozdělení FELu

Tak ono je dobře, že se to píše sem, protože zde mohou přispívat i absolventi FELu.  Za sebe říkám, že je dobře, že vypadla informatika na novou fakultu a za sebe říkám ne Pokladistům. Na druhou stranu nemá smysl házet vzorama. Ať každý napíše, jak se například hodnotí výkon učitele a následně samotný vyučující a zjistíme, že mezi pokladisty a modernisty není žádného rozdílu.

4

Re: Dovětek k rozdělení FELu

Zrovna jsem na toto téma vedl rozhovor s jedním z profesorů na University of California at Santa Barbara, který se zastavil z vedlejší kanceláře na kus řeči :-) Vysvětloval mi, že tu mají tři typy vysokých škol: do prvního patří UCSB, ale třebas i UCLA, UCSD a další. Tyto nabízejí bakalářské, magisterské i doktorské studium a zaměřují se na výchovu budoucích lídrů, tedy lidí, kteří vymyslí novou teorii, napíší vlivnou knihu či založí novou firmu. Pak je tady The California State University (CSU), která má pobočky ve více městech v Kalifornii a nabízí bakalářské a magisterské studium, ale orientované naprosto prakticky, tedy na zvládnutí technologií, které jsou dnes k dispozici. A nakonec mají snad v každém větším městě lokální community college, tady v Santa Barbaře je to Santa Barbara City College. Ti nabízejí bakalářský program a nebo dokonce i něco méně. Celkem na dva roky po střední. Něco asi jako u nás je DiS. S tímto rozdělením si každý najde své místo. Domnívám se, že důvodem tenzí na ČVUT a v poslední době zejména na FEL je prostá neshoda nad tím, kterým směrem se chceme vydat. Všechny tři výše uvedené jsou přitom poctivé a hodnotné (výzkumně orientovaná vysoká škola / univerzita, aplikačně založená vysoká škola, vyšší odborná škola). Jen je nelze asi realizovat v rámci jedné instituce. FEL a vlastně celé ČVUT získává doposud čas tím, že prohlašuje, že zvládáme plnit všechny tři role (tu třetí tvrzeními o prakticky orientovaném bakaláři), ale očekávám, že budeme brzo nuceni vyložit karty a říct A, B nebo C. Možná se pletu. Možná ne.

Naposledy upravil: hurak (21.02.2014 04:02:39)

5

Re: Dovětek k rozdělení FELu

Myslím, že je hrozná škoda, že téměř všichni razí názor, že nelze realizovat obé v rámci jedné instituce. Naopak jsem toho názoru, že je to žádoucí.
V rámci ČR je ČVUT nepochybně na špici a studenti v prvním ročníku IMHO absolutně netuší, která z těch cest by jim doopravdy vyhovovala a mnozí až po čase objeví své skryté talenty. Kam mají tedy jít? Spoustě velmi chytrých a talentovaných zas naopak chybí píle, disciplína a opravdový dlouhodobý zájem a ukáže se to až po čase.
Navíc z hlediska kvality vstupního materiálu - kdo udělá tu "otročinu" a nacpe do nich ty základy, které jim nepochybně ze středních škol chybí - pochybuju, že by špičkového vědce něco takového naplňovalo po intelektuální stránce. Potřeba je obojí - vědecká špičkovost i učitelské kvality (které často, jak studenti dávno vědí, nejdou ruku v ruce). Pokud vysoká škola (která prostě školou bude vždycky - vždyť to má i v názvu) neumí ocenit obojí, řítí se do pekel.

6

Re: Dovětek k rozdělení FELu

Kolega Hurák to napsal pěkně a výstižně. Souhlasím s ním. Pro příklady nemusíme chodit ani tak moc daleko. Viz třeba University of Applied Sciences Upper Austria jako příklad univerzity nabízející spíše prakticky orientované vzdělání. Nám oborově blízký je hlavně campus v Hagenbergu hned za hranicema. Příklady spíše výzkumných uni jsou pak třeba TU Graz či TU Wien. Podobné příklady by se našly i v Německu či Švýcarsku. Nedomnívám se ovšem, v rozporu s kolegou Hurákem, že FEL (ČVUT) má ambice působit roli "C". Úplně stačí tenze v debatě "A" nebo "B".  Rovněž se myslím, podobně jako kolega Hlaváč, že spor není POKLAD vs. MODERN. Obojí může dobře koexistovat. Příčinou napětí je možná spíše to, že není zdaleka jednoznačné, co je POKLAD a co je MODERN, respektive jak zacházet s pokladem. Řečeno jinak, otázka, "jak zachovat a vylepšovat poklad v moderní době", je asi stará jak lidstvo samo. A to že se tom stále debatuje, je naprosto přirozené, tím spíše na univerzitě ;-)

Tomáš Svoboda

7

Re: Dovětek k rozdělení FELu

Karel Künzel (kunzekar) napsal:

...Potřeba je obojí - vědecká špičkovost i učitelské kvality...

Já naprosto souhlasím a nemyslím, že bych v předchozím vstupu tvrdil opak. Jen už jsem se spíše po asi dekádě sledování i účasti v těchto diskuzích na FEL smířil s tím, že do této populární polohy bude vždy tato diskuze zaváděna. Tedy prý "věda vs. výuka"... "vědci vs. učitelé"... Nemyslím, že zrovna mnou zmíněné příklady z Kalifornie by to takto měly položené. I na "univerzitní" UCSB je výuka na nejvyšším stupni důležitosti. Stejně jako na zmiňované "profesní" CSU. Nebo ať se tedy přiblížíme našim hranicím, tak výuka je jistě stejně důležitá na TU Eindhoven (téměř rok jsem tam pracoval) jako na Avans University for Applied Sciences v 's-Hertogenbosch (několik let tam posílám každý rok 10 studentů studenty na dvoutýdenní kurz a jejich studenti přijíždějí k nám). Ale jak říkám, jsem již smířen s tím, že převedení celé složité problematiky do fiktivního sporu "věda vs. výuka" zde má již vybudovanou tradici. Stejně ale ještě pro jistotu vyjádřím svůj názor jednou větou: na výzkumně orientované vysoké škole stejně jako na vysoké škole profesního typu je nejvyšší prioritou výuka, tedy příprava mladých lidí na jejich kariéru.

Naposledy upravil: hurak (21.02.2014 10:43:59)

8

Re: Dovětek k rozdělení FELu

Já už se k tématu vyjádřil tolikrát, že vlastně nemám co nového napsat a mohu se jen opakovat. Podobně další kolegové. Proto každému čtenáři a/nebo zde diskutujícímu doporučuji, aby si nejprve přečetl původní vlákno, na které odkazuje Ludvík.

Tam už je řečeno skoro vše.

Zdeněk Hurák (hurak) napsal:

Domnívám se, že důvodem tenzí na ČVUT a v poslední době zejména na FEL je prostá neshoda nad tím, kterým směrem se chceme vydat. Všechny tři výše uvedené jsou přitom poctivé a hodnotné (výzkumně orientovaná vysoká škola / univerzita, aplikačně založená vysoká škola, vyšší odborná škola). Jen je nelze asi realizovat v rámci jedné instituce. FEL a vlastně celé ČVUT získává doposud čas tím, že prohlašuje, že zvládáme plnit všechny tři role (tu třetí tvrzeními o prakticky orientovaném bakaláři), ale očekávám, že budeme brzo nuceni vyložit karty a říct A, B nebo C.

Podobně u nás chce ministerstvo už mnoho let zavést tři různé (!) typy vysokých škol: 1) výzkumné univerzity, 2) všeobecně vzdělávací, 3) profesní. Definice a další viz různé materiály MŠMT, např. Bílá kniha a další. Jenom se to pořád nějak nedaří, reformy se odkládají a házejí se melouny. (Asi opravdu) většina současných českých akademiků nechce, aby naše školy fungovaly jako ty v civilizovaných zemích.

Karel Künzel (kunzekar) napsal:

Myslím, že je hrozná škoda, že téměř všichni razí názor, že nelze realizovat obé v rámci jedné instituce. Naopak jsem toho názoru, že je to žádoucí.

Tak nám prosím uveďte alespoň jeden příklad dobré školy na světě (řekněme z Top 100), kde obojí realizováno najednou?

Nenajdete ho, protože to z definice nejde! Buď jedno, nebo druhé! Špičková výzkumná univerzita se pozná tak, že její celkový (chcete-li průměrný) výkon ve výzkumu je špičkový. Zhruba řečeno, že tam mají špičkové výzkumné výsledky (skoro) všichni akademici. Právě tak se to totiž měří. Počet výsledků (článků, patentů, citací, peněz za/na výzkum, ...) se vždy dělí počtem lidí (úvazků). Jinak by větší instituce byly téměř automaticky lepší, což zjevně nejsou., Pokud má škola pár „nobelistů“ a k tomu hromadu „profesních učitelů“, pak špičkovou výzkumnou univerzitou není. Ostatně to dlouho nevydrží, „nobelisté“ brzo utečou na skutečně špičkové školy a „profesní učitelé" zase na ty profesní školy. Každému je lépe mezi svými, tam se cítí dobře a je dobře ohodnocen. Takto prostě na světě chodí.

Ostatně je tomu tak i v jiných oborech. Tak např. žádná automobilka na světě nevyrábí současně drahá luxusní auta a levná masová vozidla. Obojí je potřeba, ale v jedné firmě to obojí vyrábět nelze. Přišla by totiž o značku. Některé to zkusily a nefungovalo to. Nebo znáte nějakou značku, která vyrábí současně víno špičkové kvality a víno krabicové? A podobně to je se značkou školy: buď jedno nebo druhé nebo třetí. Jsem si jist, že špičkovo-nešpičková škola nepřežije. Jaká je a bude značka ČVUT?

Karel Künzel (kunzekar) napsal:

Potřeba je obojí - vědecká špičkovost i učitelské kvality (které často, jak studenti dávno vědí, nejdou ruku v ruce). Pokud vysoká škola (která prostě školou bude vždycky - vždyť to má i v názvu) neumí ocenit obojí, řítí se do pekel.

To je taková banalita, že je škoda ji psát. S tím přece souhlasí úplně každý! Problém je asi v tom, že vy za tím vidíte dva různé lidi. Proč by nemohl někdo být současně dobrý výzkumník i učitel? Samozřejmě, v každé osobnosti jsou obě dovednosti různě namíchány, ale určitě se najde dost lidí, kteří jsou v jedné z nich špičkoví a současně jsou v té druhé hodně dobří. A znám i lidi špičkové v obou dovednostech současně.

Tak se třeba podívejte, jak špičkový vědec přednáší základní kurz fyziky pro prváky http://videolectures.net/walter_h_g_lewin/ , lahůdková je třeba pasáž o kyvadle http://videolectures.net/mit801f99_lewin_lec10/ ke konci .

Ostatně i na naší katedře jsou ti nejlepší výzkumníci také výbornými učiteli. Právě proto jsme si je přece vybrali. Třeba se přijďte podívat na přednášky profesora Kučery (špičkový výzkumník- teoretik světové úrovně) nebo profesora Havleny (špičkový výzkumník-praktik světové úrovně z průmyslové firmy Honeywell).

Tomáš Svoboda (svobodat) napsal:

… otázka, "jak zachovat a vylepšovat poklad v moderní době", je asi stará jak lidstvo samo.
Tomáš Svoboda

a řekl bych, že už je dávno vyřešená. Oprašovat poklad nestačí. Každá generace, každý člověk toho schopný, by měl z pokladnice nejen vybírat, ale také do ní vkládat. Jenom tak zůstane poklad zachován potomkům.

Špatným příkladem z oblasti architektury budiž město Praha: naši předkové nám zanechali úžasný poklad, ale my se o něj dobře nestaráme. Jenom z té pokladnice vybíráme, ale sami do ní žádné cennosti nepřidáváme. Chováme se sobecky a už to začíná být vidět. (Volně parafrázovaná slova slavného amerického architekta, na jeho jméno si teď nemohu vzpomenout sad  )

Tomáš Svoboda (svobodat) napsal:

A to že se tom stále debatuje, je naprosto přirozené, tím spíše na univerzitě ;-)
Tomáš Svoboda

Jistě, ale lepší by bylo, kdyby debata někam konvergovala. K tomu by mj. pomohlo, kdyby se na ní každý trochu připravil. A tak si dovolím malou radu: Naše univerzity a (školství vůbec) nepatří mezi nejlepší  na světě, na to se asi shodneme. Kdyby se tedy každý náš akademik nechal na pár let zaměstnat na některé dobré škole v zahraničí (a stačilo by v Evropě, nemusí to být hned MIT), hned by poznal, jak taková škola funguje. To by se hned debatovalo lépe smile .

Ještě jsem nepotkal člověka, který by po několikaletém pobytu v cizině nezměnil názory – skoro na všechno. A platí to i o mě samotném.

Naposledy upravil: sebekm1 (23.02.2014 10:59:35)

9

Re: Dovětek k rozdělení FELu

Prof Šebek právě popřel existenci BMW.
Řada 5-7 je něco jiného, než řada 1.

Také asi nebyl delší dobu v Kauflandu, ve třílitrových krabicích s malým ventilem je možno koupit poměrně dobrá vína poměrně kvalitních značek, stejný výrobce dodává i vína lahvová.

("Ostatně je tomu tak i v jiných oborech. Tak např. žádná automobilka na světě nevyrábí současně drahá luxusní auta a levná masová vozidla. Obojí je potřeba, ale v jedné firmě to obojí vyrábět nelze. Přišla by totiž o značku. Některé to zkusily a nefungovalo to. Nebo znáte nějakou značku, která vyrábí současně víno špičkové kvality a víno krabicové?")

V podstatě je to jako s vědou a inženýřinou: 50% článků o výzkumu nových léčiv je podvodných (a firma Bayer ukončila vývoj léků podle nich právě proto), pokud ovšem vyvrátím blábol, dotyčný má citaci navíc, jako já teď cituji prof. Šebka. Papír snese hodně.

Když v rámci inženýřiny podepíšu chybný projekt, mám opravdu problémy.

I proto je možné ve vědě soutěžit, v inženýřině a její výuce musíme spolupracovat.

Ale to je jedno: v podstatě celý problém "věda výuka" je řešitelný stylem "vezmi psům kost, přestanou se rvát". Jde o peníze. Dokud se "věda" dotovala z výuky, bylo to ok, když je méně peněz na výuku, odplácet dobré dobrým nebudeme.

Ve chvíli, kdy ministerstva řeknou, že budou více platit za např. za "profesně orientovanou výuku", ukáže se, že velcí vědci vlastně vždycky byli profesně-výukově orientovaní, podobně, jako se ukázalo, že aktivní, až zapálení komanči byli vlastně liberálové a profesoří amerického střihu.
Myslím, že umím uhodnout, kdo na FEL bude mít odoperované oči našikmo i když Číňané nebudou ještě ani u Moskvy.

10

Re: Dovětek k rozdělení FELu

Jan Kyncl (kyncl) napsal:

Prof Šebek právě popřel existenci BMW.
Řada 5-7 je něco jiného, než řada 1.

Nesouhlasím. Příklad BMW spíše tvrzení kolegy Šebka podporuje. Řada 1 je luxusní kompakt, specialitka, žádná velká masovka. Velikostí, především vnitřní, menší než Golf, ale mnohem dražší. Toyota volila cestu vytvoření nové značky - Lexus, protože by v USA nikdo nekupoval luxusní auta od firmy, která vyrábí ty Corolly, které stojí všude kolem. Podobně Nissan/Infinity, Smart/Mercedes/Maybach (ok, Maybach se jim moc nepovedl). Volkswagen také svým pokusem prorazit mezi elitu bez vytvoření zvlášntí značky (Volkswagen Phaeton) neprorazil. Značka je důležitá, viz také Mini/BMW, Renault/Dacia, Ford/Lincoln a další příklady. Zaleží také hodně na primarním trhu. Myslím, že zrovna automobilky na značku hodně dbají, působí také na trhu, kde je konkurence hodně velká. 
Tomáš Svoboda

11

Re: Dovětek k rozdělení FELu

Jan Kyncl (kyncl) napsal:

Prof Šebek právě popřel existenci BMW.  Řada 5-7 je něco jiného, než řada 1.

Opravdu jsou BMW řady 1 „levná masová vozidla“? Vždyť nejlevnější stojí 560 tis. Kč a nejdražší přes milión? Viz třeba tento ceník. Ve skutečnosti jsou všechny BMW drahé, v řadě 1 jsou auta malá a drahá.

Jan Kyncl (kyncl) napsal:

… v Kauflandu, ve třílitrových krabicích s malým ventilem je možno koupit poměrně dobrá vína poměrně kvalitních značek, stejný výrobce dodává i vína lahvová.

Opravdu dobré víno se v supermarketu nekupuje, ale v Kauflandu já často kupuji docela dobré levné Chianti, které za cenu pod stovku stojí a hodí se pro denní potřebu zejména k těstovinám. O tom ale řeč nebyla. Chateau Lafite se opravdu v krabicích neprodává. Podobně nenajdete pod stejnou značkou luxusní a běžné hodinky.

Jan Kyncl (kyncl) napsal:

V podstatě je to jako s vědou a inženýřinou: 50% článků o výzkumu nových léčiv je podvodných (a firma Bayer ukončila vývoj léků podle nich právě proto), …

Je to složitější: Prof. Holý vymyslel nový lék proti rakovině, který se nakonec nevyrábí, protože jeho vedlejší účinky převyšují dobré vlastnosti. Přesto Holý nebyl podvodník, prostě se to ukázalo až po létech dalších testů, které jsou ale tak drahé, že už je musí provádět průmysl a ne vědec.

Jan Kyncl (kyncl) napsal:

… pokud ovšem vyvrátím blábol, dotyčný má citaci navíc, jako já teď cituji prof. Šebka. Papír snese hodně.

To je častá ale chybná námitka od lidí, kteří s tím nemají zkušenosti. U špatných časopisů máte pravdu, ale ty se přece nepočítají a nemají počítat. U špičkových časopisů každý článek anonymně posuzuje několik oponentů z celého světa (v mém oboru třeba 5), kteří jsou velmi kritičtí a nepustí skoro nic. I tam se, ale opravdu výjimečně, může stát, že se později ve vyšlém článku najde chyba. To už ale musí být chyba zvláštního druhu, je se nad tím zamyslete: Nikdo z 5 největších odborníků na tu tématiku si jí nevšiml? Taková „chyba“ může být i velmi užitečná a posunout obor dál.

Mimochodem, jak je to u aplikačních (inženýrských) výsledků? U patentu se přece téměř nekontroluje, zda to vůbec funguje. Žádných 5 anonymních oponentů. Proto nefungují mnohé patenty. Autoři to u piva přiznávají, prostě se spletli a nejsou žádní podvodníci.
S legráckami typu užitný vzor či funkční vzorek nemá cenu ztrácet čas. Užitný vzor získáte administrativním úkonem a některé funkční vzorky ani nelze nalézt. Obojí neposuzuje ani neoponuje nikdo.
Něco jiného je skutečná aplikace, kdy někdo něco originálního nové vymyslí, firma za to zaplatí a pak to vyrábí, prodává a někdo to používá. To už většinou funguje a má smysl. Autor na tom obvykle zbohatne. 

Jan Kyncl (kyncl) napsal:

Dokud se "věda" dotovala z výuky, bylo to ok, když je méně peněz na výuku, odplácet dobré dobrým

Dobu, kdy se věda dotovala z výuky, nepamatuji. Asi jsem byl jinde. Co jsem vedoucím katedry, tak výzkum dotuje výuku, a to čím dál silněji. Loni měla katedra jen ani ne 10 procent příjmů z výuky, to už je opravdu přehnané.

Jan Kyncl (kyncl) napsal:

Ve chvíli, kdy ministerstva řeknou, že budou více platit za např. za "profesně orientovanou výuku", ukáže se, že velcí vědci vlastně vždycky byli profesně-výukově orientovaní, podobně, jako se ukázalo, že aktivní, až zapálení komanči byli vlastně liberálové a profesoří amerického střihu. Myslím, že umím uhodnout, kdo na FEL bude mít odoperované oči našikmo i když Číňané nebudou ještě ani u Moskvy.

No nám se vždy vyplatilo dělat věci, které mají smysl a jsou po světě uznávány, desítky a stovky let.  Nemá smysl reagovat na lokální politické záchvěvy (jeden rok dělat funkční vzorky, protože se to náhodou vyplácí, napřesrok zase zakládat český časopis a tvrdit, že je světový, …). To je nesprávné a dlouhodobě se to ani nevyplatí.

Ono to v té "reformě" bylo vymyšleno docela dobře (třeba v Bílé knize): 3 typy škol, každý typ bude jinak hodnocen a jinak financován. Každá škola si sama vybere, do které skupiny chce patřit. Pak ale musí splňovat její kritéria a být podle nich financována. A mít se dobře, když bude to své dělat dobře, anebo v opačném případě třeba zkrachovat a zavřít krám. Co by být nemělo, jsou současní kočkopsi: elitně-masové školy, výzkumně-nevýzkumné, světově-regionální, atp. Jenomže reforma asi nebude, politikům je to buď jedno, nebo se vždy zaleknou křiku akademické většiny, který současný stav celkem vyhovuje, přestože si na něj pořád stěžují. A změna zdola nepřijde určitě, ze stejných důvodů.

Vlastně se asi v názorech celkem shodneme. A díky za reakci, jinak tu diskuse celkem ustaly, většina kolegů je bohužel považuje za ztrátu času.

Naposledy upravil: sebekm1 (28.02.2014 14:31:39)

12

Re: Dovětek k rozdělení FELu

Základní BMW třídveřové řady 1 stojí  (dnešní google oficiální BMW ceník ČR) cca 486 tisíc v základní výbavě.
Podle prof. Šebka je to luxusní vůz.
Dobrá. Dejme tomu že jsem se s BMW sekl.

Logicky ale rozviňme fakt, že i toto už tedy je luxusní vůz.
Superb od značky Škoda je od 550 tisíc a je tedy také luxusním autem.
Značka Škoda vyrábí i model Fabia.
Buď tedy neplatí věta pana profesora Šebka (kvůli značce nikdo nevyrábí i levné i luxusní), nebo je i základní verze modelu Fabia luxusní auto.
Tož tak.

Možná ovlivněn mými bývalými diplomanty z elektroenergetických firem, kteří BMW do řady 3 za luxusní nepovažují (reklama na obor:-)).