1

Téma: Mezinárodní srovnání kvality publikačního výkonu vědních oborů v ČR

Mezinárodní srovnání kvality publikačního výkonu vědních oborů v České republice

Další zajímavá práce IDEA CERGE-EI:
- Závěry byly zveřejněny v sobotních Lidových novinách – České pozici v hezkém článku Martina Rychlíka „Mapa české vědy“.
- Oficiálně budou výsledky studie prezentovány na semináři  „Národní a mezinárodní srovnání kvality publikačního výkonu vědních oborů v ČR“ 1. prosince 2015 od 14:30 v budově Akademie věd ČR na Národní třídě 3 v Praze 1 (naproti Národnímu divadlu).
- Vše je ke stažení zde.
Mimochodem, Doc. Ing. Daniel Münich, Ph.D., jeden ze spoluautorů studie, je absolventem našeho silnoproudu.

Solidní a užitečná statistika kvality a výkonu výzkumu po oborech v naší zemi. Hodnocení všeho srovnává se zahraničním. Výkony se udávají v procentech výkonu okolních zemí s počtem obyvatel přepočteným na ČR. Vše se porovnává v úzce definovaných oborech (podle WoS) a po jednotlivých kvartilech WoS s časopisy v oboru seřazenými podle AIS (Article Influence Score).

Práci zkušených statistiků lze těžko odmítnout! Nelze ji odbýt obvyklými slovy „v našem oboru se nepublikuje“, „v našem oboru nemají publikace v impaktovaných časopisech význam“ atp. Právě naopak, autoři nachytali mnohé kolegy toto tvrdící na švestkách: Díky jim můžeme podloženě namítnout: „Ale proč tedy publikujete v impaktovaných (excelentních) časopisech mnohem méně, než vaši kolegové ze STEJNÉHO OBORU v zahraničí?“

Nejslabší pozici z pohledu celkového i excelentního publikačního výkonu zaujímá ČR ve skupině Social Sciences. Všechny společenskovědní obory v ČR vykazují nízký celkový a extrémně nízký excelentní publikační výkon. Celkem špatně dopadly i Medical and Health Sciences a Agricultural Sciences. Naopak nejlepší pozice ČR zaujímá v oborových skupinách Natural Sciences a Engineering and Technology. Podrobnosti o svém oboru si najděte a analyzujte sami. smile

PunBB Czech WoS Article Counts by Field diring 2010-14, Relative to Average of 11 Countries (Normalized by Population)

V obrázcích podobných tomuto můžete po oborech zkoumat třeba
-    relativní počet článků v excelentních časopisech v procentech průměru okolních zemí – svislá osa
-    relativní počet článků v impaktovaných časopisech v procentech průměru okolních zemí – vodorovná osa
-    poměr výše uvedeného, tj. relativní excelenci uvnitř ČR – vzdálenost od osy 1. a 3. kvadrantu
Na dalších obrázcích a oborových listech můžete zkoumat další zajímavosti.

Naposledy upravil: sebekm1 (29.11.2015 15:00:52)

2

Re: Mezinárodní srovnání kvality publikačního výkonu vědních oborů v ČR

Michael Šebek (sebekm1) napsal:

- Oficiálně budou výsledky studie prezentovány na semináři FEL  „Národní a mezinárodní srovnání kvality publikačního výkonu vědních oborů v ČR“ 1. prosince 2015 od 14:30 v budově Akademie věd ČR na Národní třídě 3 v Praze 1 (naproti Národnímu divadlu).

To s tím FEL je asi překlep...

3

Re: Mezinárodní srovnání kvality publikačního výkonu vědních oborů v ČR

Zdeněk Hurák (hurak) napsal:

To s tím FEL je asi překlep...

Díky, opraveno.
Bůhví jak se to tam dostalo, asi jak jsem kopíroval html kód.

4

Re: Mezinárodní srovnání kvality publikačního výkonu vědních oborů v ČR

Ten graf je sice hezky, ale chtelo by to uvest onech 11 zemi, s kterymi se srovnavame. Nicmene dobre ilustruje rozdil v publikacni aktivite jednotlivych oboru. urcite je pravdou, ze moc IF casopisu v socialnich vedach neni, ale na druhou stranu mohou publikovat v casopisech multioborovych a i v casopisech "nasich". Bphuzel u nas jsou tyto obory dost zamrzle. Treba archeologie - to je dnes krasny priklad multidisciplinarniho oboru, ktery vyuziva spickove vysledky technickych ved (zpracovani obrazu, satelitni navigace, materialove inzenyrstvi, apod.) a logicky se tam i hodne publikuje v IF casopisech.
VSE je typicky priklad skoly ktera nepublikuje, i kdyz je to ve svete v danem oboru zcela bezne...

5

Re: Mezinárodní srovnání kvality publikačního výkonu vědních oborů v ČR

Vysledky jsou zajimave i ve svetle nazoroveho clanku, ktery se objevil ve WP. Neni to jen lokalni problem:

“The vast majority of the so-called research turned out in the modern university is essentially worthless,” wrote Page Smith, a longtime professor of history at the University of California and an award-winning historian. “It does not result in any measurable benefit to anything or anybody. ... It is busywork on a vast, almost incomprehensible scale.”

The number of journal articles published has climbed from 13,000 50 years ago to 72,000 today, even as overall readership has declined. In his new book “Higher Education in America,” former Harvard president Derek Bok notes that 98 percent of articles published in the arts and humanities are never cited by another researcher. In social sciences, it is 75 percent. Even in the hard sciences, where 25 percent of articles are never cited, the average number of citations is between one and two.

https://www.washingtonpost.com/opinions … story.html

Clanek jako takovy sice neni primo aplikovatelny na nasi situaci, ale je zajimavy pro kontrast.

6

Re: Mezinárodní srovnání kvality publikačního výkonu vědních oborů v ČR

Tomáš Polcar (polcatom) napsal:

Ten graf je sice hezky, ale chtelo by to uvest onech 11 zemi, s kterymi se srovnavame.

Cituji z práce:
Do srovnání jsme zahrnuli jedenáct malých a středně velkých zemí, z nichž jen v jedné je mateřským jazykem angličtina. Jde o pět evropských zemí bývalého sovětského bloku, o čtyři země západní Evropy a o dvě mimoevropské země.
-
Rakousko
Estonsko
Finsko
Maďarsko
Izrael
Nizozemí
Nový Zéland
Polsko
Slovensko
Slovinsko
Švédsko
-
Je to tedy celkem mírné srovnání. Kdyby byly všechny srovnávané země západní, bylo by to ještě horší.

7

Re: Mezinárodní srovnání kvality publikačního výkonu vědních oborů v ČR

Pár poznámek z prezentace na AV:

-    z FEL tam kromě mě byl ještě pan proděkan docent Polívka, který se do své funkce pustil s nadšením a efektivně, z ČVUT ještě jedna dívka – snad se nepletu – tedy nic moc. Dost lidí bylo z UK, jeden z VŠCHT. Jinak ze škol nejspíš nikdo, ale mohl jsem se přehlédnout. Někteří asi seděli celkem tiše. Většina byla z AV.

-    Autoři studie to mají dost promyšlené. Celý přístup je ale založen na principu „jak z dostupných dat dostat co nejvíce“. Jinak to ani nejde. Na mnohé otázky (třeba efektivita?) z těchto dat prostě odpověď dostat nelze. K tomu by byla potřeba další data, jenže to by je vláda musela chtít.

-    Občas padla námitka „v našem oboru se publikuje jinak/důležité jsou jiné věci než články“ na to autoři odpovídali: „Pak ale přesto vysvětlete, proč ve vašem oboru máte u nás mnohem méně špičkových publikací než ve vašem oboru ve srovnávaných zemí. Tedy proč jsou ve vašem oboru u nás jiní zvyklosti než ve vašem oboru jinde?

-    Hodně dobře v hodnocení vycházejí některé obory chemie (jsou u nás lepší než ve Švédsku!), hodně špatně např. obor Agricultural economics & policy (extrémně vysoký podíl článků ve 4. kvartilu časopisech s nejnižším AIS, který pochází především z časopisu Zemědělská ekonomika – ten dosáhl IF díky vzájemným citacím s několika podobnými českými časopisy.

-    Autoři současně prezentovali i předchozí studii ze září (ke stažení tamtéž), která po oborech srovnává naše instituce mezi sebou. Zase k tomu používá data, která jsou k dispozici, např. tady užívají IF místo AIS, prostě proto, že česká data AIS neobsahují.

-    Zdaleka nejlepší institucí u nás v velkým náskokem je slavný UOCHAB, který má nejen špičkové publikace v opravdu top časopisech, ale současně zdaleka nejvíce peněz z patentů (miliardy). Ukazuje to, že opravdu špičkové pracoviště bývá špičkové ve všem, podobně jako v cizině.

-    Trik udávat vše v procentech výkonu srovnávaných zemí po přepočtu na obyvatele je dobrý způsob, jak dostat z dostupných dat hodně. Např. by se zdálo závadou to, že WoS počítá citace (a tedy i OF, AIS apod.) každému spoluautorovi plně (jako 1). Tím získají výhodu autoři v oborech, kde je typické mnoho spoluautorů (Např. studie s tisícem spoluautorů měla v krátké době tisíce citací, ty se každému započetly jako tisíce, namísto správnějšího čísla po vydělení počtem spoluautorů). Jenže když totéž platí i ostatních zemích (a to by mělo), vyjádřením v procentech výkonu ostatních zemí tento jet úplně zmizí. Podobně se potlačí dopad jiných oborových specifik.

-    Samozřejmě se hned na místě ozvalo několik „potrefených“ s námitkou, že „u nich to sice vyšlo divně , ale to je vlastně tím, že ... a tudíž to divné není“. Na to autoři reagovali rozumně slovy: Ano, tam kde naše studie ukazují zarážející výsledky, je potřeba se na to podívat hlouběji. Nemusí být předem jasné, že je něco špatně. Tím byl namítající uspokojen. Do této selanky jsme vnesl rozruch já: „Je sice hezké, že mnoho mocných a vlivných lidí v sále uznává nutnost se na něco podívat hlouběji, ale: Kdy už se na to konečně hlouběji podíváte a vyvodíte z toho nějaké důsledky a činy? Na úrovni pracovišť i státu?“

Naposledy upravil: sebekm1 (03.12.2015 10:07:18)