1

Téma: Členové oborových rad doktorského studijního programu

Zdravím a doufám v kultivovanou diskusi,

po přečtení návrhu na nové členy oborových rad doktorských studijních programů jsem bohužel nabyl dojmu, že se opět žádný velký posun co se týče kvality většiny studijních programů, čest výjimkám, konat nebude. Vycházím z toho, že se jedná o pokročilou verzi dokumentu.

ORO_nove od 2017-03-01

Dle mého názoru je oborová rada významných orgánem, který by měl garantovat kvalitu doktorského programu potažmo jeho studentů a tudíž by se měl klást velký důraz na odbornou kvalitu jejích členů. Z mého pohledu je zarážející, že je v seznamu mnoho osob, které mají H-index velmi malý. Osobně bych stanovil minimální hodnotu pro člena rady 6, ale klidně i více. Samozřejmě se jedná o časové závislý parametr, takže pokud je dotyčnému třicet let, tak je hodnota 5 v pořádku, ale pokud je o generaci či dokonce dvě starší, tak už je to velmi na pováženou. Samozřejmě toto není jediné kritérium vědecké práce, ale velmi dobře ukazuje na to, že dotyčný buď dostatečně nepublikoval nebo jeho práce nemají ohlasy ve vědecké komunitě. Z obojího je jasné, že příliš nepřispěl k rozvoji svého oboru.

Druhá věc, která mě zaráží, je velký počet zaměstnanců FEL v oborových radách. Nepochybně lze na FJFI, MFF a v AV ČR najít mnoho kvalitnějších vědců a někteří z nich by možná byli ochotni se této funkce ujmout. Větší množství výborných externistů může přinést jisté komplikace, ale přináší také benefit v tom, že se můžeme přiblížit ke stavu kdy se budou práce srovnávat s mezinárodní úrovní a ne pouze s úrovní FEL, která má ke špičce ve většině oborů, opět čest výjimkám, daleko.

Zajímalo by mě jaké jsou Vaše představy o odborné úrovni členů oborových rad.

Jiří Kotlan

2

Re: Členové oborových rad doktorského studijního programu

Vaz pozadavak mi prijde nesmyslny. V posledni dobe je na FEL postacujici k ziskani docentury H index 2 a profesury H index 3. Jen tak mimochodem jsme se v tomto vratili zpet do stavu, ktery jsem zde na foru kritizoval v roce 2009. Urcite budete souhlasit s tim, ze by bylo podivne delat docenty a profesory (mimochodem vychova doktorandu je dulezitym parametrem), kteri nemohou byt v ORO.
Takze kdy fakulta dovoli lidem s horsimi vedeckymi vysledky nez zacinajici postdok stati se docentem/profesorem, pak je logicke ze stejne pozadavky maji byt i pro clenstvi v ORO ci VR.
Druha vec je samozrejme ta, ze H index je nepouzitelny jako metrika kvality lidi ve vede. Vyssi H index je jen nutna, ale nikoli postacujici podminka k tomu, aby se dal dany vedec opravdu za vedce povazovat.

3

Re: Členové oborových rad doktorského studijního programu

H-indexy různých oborů nelze tak jednoduše porovnávat. Ale uvnitř oborů to celkem jde. Také mě překvapuje, že jsou tak velké rozdíly v h-indexech uvnitř některých ORO? Členů je všude dost, tak proč tam musí být i lidé s h-indexem 1? A proč má někde i předseda relativně malý h-index? Také vás napadne, že jsou tam vyšší indexy jen nastrčeny naoko a vládnout pevně budou ty malé, jako dosud? Doktorské studium je na fakultě v krizi a takové ORO to sotva napraví?

Ostatně ani ve Vědecké radě nemají všichni zrovna vysoké h-indexy? A dokonce ani ti členové, které si půjčujeme z jiných součástí ORO, je nemají vysoké: Proč je tam tedy máme?

A mimochodem, už ani nepamatuji, kdy naposledy byl ve VR někdo z naší fakulty? Proč? Není to pro fakultu škoda?