1

Téma: Co si myslíte o pětiletém magistrovi?

Pokus o zavedení diferencovaného studia pro nadané studenty na KME selhává pro nedostatečný zájem studentů. Loni a předloni bylo do této formy přijato několik studentů, letos byli dva zájemci, přijat byl jeden.
...
Opatření 1.4
Budu diskutovat myšlenku akreditace pětiletého magisterského programu Elektrotechnika a informatika. Program by byl přísně výběrový, určen jen pro malou skupinu vynikajících studentů (např. 2 kroužky).
Možnost jsem diskutoval s prof. Uhlířem (Akreditační komise, předseda pracovní skupiny pro technické obory) a Mgr. Nantlem (ředitel odboru vysokých škol na MŠMT) a reálná možnost takovýto program prosadit existuje.
„Bezešvý“ inženýrský program existuje např. na MIT 
http://web.mit.edu/catalog/degre.engin.elect.html
a dalších prestižních školách.
V počátečních ročnících by program využíval stávajících předmětů bakalářských, aby nenarůstal počet předmětů.
...
Co si myslíte Vy? Další nesmyslný nápad?

There is no replacement for hard work (T. A. Edison)

2

Re: Co si myslíte o pětiletém magistrovi?

Tak pokud se mohu vyjádřit jako studentka, tak mně se studium na etapy líbí. Sice myšlenka migrace mezi univerzitami, či odchod studentů do praxe není ještě příliš zajetá, ale člověk má po těch 3 letech pocit, že už někde je, něco má. Má takový záchraný stupínek a ví, že propadnou na samý začátek "hry" už nemůže. Je to dobrý pocit. Už teď v prvním ročníku mag. etapy mívám občas pocit, že pětileté studium je hrozně dlouhé, natož dohromady.

"Vím, že nic nevím." Sócratés

3

Re: Co si myslíte o pětiletém magistrovi?

Jestliže se Vám nedaří sehnat ani dvojici studentů, nerozumím myšlence jak získat rovnou 2 kroužky vynikajících studentů.

4

Re: Co si myslíte o pětiletém magistrovi?

Tak pokud se mohu vyjádřit jako učitel, tak jsem se s rozdělením výuky na etapy nikdy nesmířil. Neumím spojit výuku "pro praxi" společně s výukou pro daší pokračování v magisterském studiu. Myslím si, že v případě výuky matematických základů se to vpodstatě vylučuje. Pořádné základy, které student dostane v prvních letech studia, zúročí až v pokračujícím magisterském studiu. Pokud se ale student rozhodne odejít po bakalářské etapě do praxe, pak na ni není jednak připravený a také může mít oprávněný pocit, že jsme ho např. v matematice zatížili příliš náročnou výukou, kterou v praxi na bakalářské úrovni nevyužije. Udělat pořádně matematiku až v magisterské etapě studia je už samozřejmě pozdě.

Společnost na etapovou výuku na vysokých školách taky není připravena. I ministerstvo přiznává, že se to moc nepovedlo, protože místo aby v magistrovi pokračovalo zamýšlených 50 procent studentů, pokračují v podstatě všichni.

Protože už nám byla výuka násilím rozdělena, nedá se to vrátit a je třeba se přizpůsobit nové situaci. Za ideální v tuto chvíli považuji nabízet etapové programy a vedle dlouhé programy.

5

Re: Co si myslíte o pětiletém magistrovi?

RNDr. Petr Olšák (olsak) napsal:

I ministerstvo přiznává, že se to moc nepovedlo, protože místo aby v magistrovi pokračovalo zamýšlených 50 procent studentů, pokračují v podstatě všichni.

To je ale především problém v české mentalitě, nejsme na to zvyklí. Firmy nejsou zvyklí koukat na bakaláře jako plnohodnotně vystudované lidi, (což mnohdy také nejsou, protože programy moc neladí s tím, co praxe požaduje.), lidé nejsou zvyklí spokojit se "jen" s titulem bakalář, možná právě proto, že to je prakticky nic pro firmy a lepší práci jim to nenajde.

Neřekla bych úplně, že systém je špatný, jen není tlak, aby bylo tomu, jak to fungovat má.

"Vím, že nic nevím." Sócratés

6

Re: Co si myslíte o pětiletém magistrovi?

Narozdiel od Lenky si myslím, že „dlhý“ inžiniersky program má zmysel, a to najmä pre tých, ktorí majú záujem pokračovať. Myslím, že z celého štúdia by sme mohli mať viac, ak by sme mali najprv niekoľko „základých predmetov“ (inými slovami „plno matematiky a fyziky“) a až potom nadstavbové. Pri dvoch rozdelených programoch sme mali menej „základných“ predmetov, a pri nadstavbových sme počuli niečo ako „to je tak a tak, viac o tom budete počuť v magisterskom programe“. A v magisterskom sme neraz počuli niečo ako „čo vás tam učili keď nemáte poriadne základy?“, a podobne.

Nechcem však tvrdiť, že kratší bakalársky program je nezmysel, že je zlý. Je to však program iný, pre inú cielovú skupinu, …

Не нужно пытаться осуществить мечту. Пусть так и остается мечтой.

7

Re: Co si myslíte o pětiletém magistrovi?

RNDr. Petr Olšák (olsak) napsal:

Tak pokud se mohu vyjádřit jako učitel, tak jsem se s rozdělením výuky na etapy nikdy nesmířil. Neumím spojit výuku "pro praxi" společně s výukou pro daší pokračování v magisterském studiu. Myslím si, že v případě výuky matematických základů se to vpodstatě vylučuje. Pořádné základy, které student dostane v prvních letech studia, zúročí až v pokračujícím magisterském studiu. Pokud se ale student rozhodne odejít po bakalářské etapě do praxe, pak na ni není jednak připravený a také může mít oprávněný pocit, že jsme ho např. v matematice zatížili příliš náročnou výukou, kterou v praxi na bakalářské úrovni nevyužije. Udělat pořádně matematiku až v magisterské etapě studia je už samozřejmě pozdě.

Společnost na etapovou výuku na vysokých školách taky není připravena. I ministerstvo přiznává, že se to moc nepovedlo, protože místo aby v magistrovi pokračovalo zamýšlených 50 procent studentů, pokračují v podstatě všichni.

Protože už nám byla výuka násilím rozdělena, nedá se to vrátit a je třeba se přizpůsobit nové situaci. Za ideální v tuto chvíli považuji nabízet etapové programy a vedle dlouhé programy.

V příspěvku se P.O. dotýká alespoň 4 témat:
1. zda je možné rozdělit pětileté studium efektivně na bakalářskou a magisterskou část, s tím, že je možné daný program opustit či do něj vstoupit
2.zda je dobré chápat bakalářský program jako přípravu na praxi
3. kolik % studentů z bakaláře "by mělo" jít na magistra
4. jak a kdy učit matematiku.

Pokud je odpověď na (1) "Ano", pak rozdělení na Bc. a Mgr. nemá nevýhodu a má výhody, které zmínila L .Mudrová: po 3 letech mám potvrzení o dosažení určité kvalifikace a mohu přestoupit na jiný obor, pokud jsem se při volbě programu/oboru Bc netrefil nebo si chci "rozšířit obzor". Program OI a domnívám se i KyR (neznám sylabus tak dobře) je právě takový, rozdělení přináší jen malou "režii". To vyžaduje, aby bakalář OI byl koncipován tak, že předpokládá, že většina absolventů bude pokračovat na Mgr. Pokud se někdo netrefí, jde na Bc. OI, a zjistí, že by chtěl rychle do praxe, má řešení: začne vybírat volitelné předměty praktického zaměření. Leccos se pak dá doučit v praxi za pochodu nebo absolvováním kurzu. Mnohem menší problém, než když se přihlásí na 5-letý program. Pro případ vstupu do Mgr. OI může být 1. semestr těžký, ale jsou zde okénka pro volitelné předměty, kam si student zavolí "dohánění znalosti".

Ad (2). Souhlasím, že Bc. program nemůže řekněme "optimálně". připravovat na praxi a zároveň na Mgr a že u Bc., po kterém se neočekává Mgr. se matematika musí učit jinak (menší rozsah, jiný styl).  Koneckonců i K. Bujáček píše o "kratším bakalářské programu", když popisuje problémy. V dobře připravené dvojici Bc. a Mgr. programů by se vámi popisovaný problém neměl objevit.

Ad (4). Nesouhlasím s názorem, že matematiku, kterou se student naučí na začátku studia, využije až v magistru. Domnívám, že názor, že někde v 2. a 3. ročníku je jakási "nematematická zóna" výuky,  podrývá její význam a utvrzuje některé studenty, že matematika je nutné, ale v zásadě nepotřebné zlo. Pokud to je pravda, tak se některé předměty učí špatně. Osobně preferuji stav, kdy se matematické předměty a odborně zaměřené prolínají, aby student co nejdříve viděl "sílu matematiky". Proto má KyR krásný motivační předmět Roboti (snad se to tak jmenuje). Myšlenku jsme v OI přejali, předmět "Řešení problémů a hry" má velký úspěch. A studenti pochopí, v 1. semestru, že bez matematiky nic pořádného nevyřeší.

Ad (3). Rozdělení na Bc. a Mgr. selhalo? V čem? Nevím, kdo čekal, že rozdělení na Bc. a Mgr. etapu povede k tomu, že 50% studentů skončí po Bc, já ne. Zatím to nevede ani k mobilitě, Bc a Mgr. ukončené na jiné škole je řídký jev. Ale kdybych nerozdělil, nestane se to. Pokud programy rozříznu, mohu přijímat opatření, která stav změní. Pokud mám 5-leté, nemohu nic.

Shrnutí: mám-li dobře připravenou dvojici Bc. a Mgr., nepotřebuji 5-letý program. Mít oboje stojí čas a energii učitelů. Problém není v rozdělení na Bc a Mgr, ale v tom, že FEL chce učit i studenty (přesněji: chce/potřebuje peníze, které přinesou), kteří na Mgr nemají. Obě skupiny nelze učit efektivně spolu.

8

Re: Co si myslíte o pětiletém magistrovi?

Bc. Lenka Mudrová (mudrole1) napsal:

Tak pokud se mohu vyjádřit jako studentka, tak mně se studium na etapy líbí. Sice myšlenka migrace mezi univerzitami, či odchod studentů do praxe není ještě příliš zajetá, ale člověk má po těch 3 letech pocit, že už někde je, něco má. Má takový záchraný stupínek a ví, že propadnou na samý začátek "hry" už nemůže. Je to dobrý pocit. Už teď v prvním ročníku mag. etapy mívám občas pocit, že pětileté studium je hrozně dlouhé, natož dohromady.


Příspěvek je to krátky, ale velmi poučný, neboť hezky vystihuje přístup ke studiu z pohledu psychologie studenta a má řadu velmi důlezitých dopadů zasahujících do různých oblastí.

1) Studentský pohled: nejprve pro jistotu BSP a pak, když to pujde i MSP. Studenti v drtivé většině chtějí ten nejvyšší možný titul, na který dosáhnou. Je vysoce netypické, aby cíleně chtěli nižší, pokud by měli na vyšší. Tedy, končím na úrovni BSP, jen pokud na MSP nemám. To je silně v rozporu s jiným vláknem (o profilaci STM), kde se padaly názory, že by BSP mohl být sám o sobě cílem.
Svět je totiž daleko přímočařejší a jednodušší. Všichni (téměř, nechytejte mě za slovo) chtějí BMW, ale ne všichni na něj mají a ti si pak kupují Škodovku. Na tom nikdo neshledavá nic divného. V kontextu strukturovaného studia, by to ale znamenalo, že nejprve po našetření 500 kKč si koupim plně vybavenou Škodovku, tu pár let používám, pak přidám dalších 500 kKč a oni mi ji vymění za plně vybavené nové BMW. No to by asi na vás koukali jak na blázna, kdybyste tohle chtěli...

2) Problém prakticky (ve FEL interpretaci) orientovaného BSP a BSP jako předstupeň MSP je jejich totalní neslučitelnost (zde absolutně souhlasim s kolegou Olšákem). Ze Škodovky se totiž nikdy sebelepší dodělávkou nestane BMW. Jak je tedy možné, že na západ od našich hranic to (jakž takž) funkguje? Problém je ve FEL interpretaci "praktičnosti" BSP. Na západ od našich hranic totiž na universitním typu školu je BSP daleko více teoreticky průpravné než v interpretaci FEL. Praktičnosti je tam dosaženo jedním, dvěma projektovými předměty nebo externí praxí v reálné firmě. Nikoliv naskládáním nekonečné mozaiky encyklopedických a aplikačních (na FEL oblíbený formát "Teorie-X v aplikacích-A", "Teorie-X v alikacích-B" atd, snad je jen jedna "Teorie-X" a nepotřebujeme ji ve stu variantách) předmětů (jejichž obsahovou a prostorovou analogii marně hledám na prestižních universitách), které pak nutně vytlačí průpravné teoretické předměty, nejen do počtu, ale i do přiděleného prostoru a hloubky. Však ono to vzniká na FEL takovým hezkým porcováním medvěda, aby si tam každý, kdo se protlačil ke stolu s nožem, uřízl porci. Delších komentárů k algoritmu přidělování nožů a jejich délky se raději zdžím (taková trochu "mazácká vojna").  Konkrétně např. KME, k ostatním se nevyjadřuji, aby mě někdo nenařkl, z toho, že komentuji něco, do čeho nevidím. Na skutečné universitní vysoké škole, podle mě předměty, které nejsou "teorie XY" moc nemají co dělat v záklaním povinném profilu, nebo rozhodně ne dominovat.

3) Chování vyspělých universitních škol tedy spíše odpovídá tomu, že na úrovni BSP nejprve dostanete BMW ve velmi základní výbavě a pak v MSP dokupujete klimatizaci, kožené sedačky, palubní počítač, atd. A jde to, neboť dodatečné díly jsou kompatibilní se základem. No a pokud někdo skutečně chce hned plně vybavenou Škodovku, jde prostě na jinou (neuniversitní) vysokou školu, která je dodává se všemi kudrdlinkami hned, ale zato nemá ambice je dodatečně předělávat na BMW...

4) Důvody nízkého zájmu o výběrové studium KME vidím hlavně v tom, že za cenu BMW nabízíme Škodovku - rozumějte, za nadstandardní úsilí studenta dostane uplně stejný titul ve formalně stejném programu. Různé produkty musí mít různé ceny. Nelze prodávat BMW za cenu Škodovky a ani obráceně. Pokud chceme nabídnou různě náročné průchody musí být velmi zřetelně rozlišeny prestiží výsledného produktu. A image je skutečně to, co rozhoduje. Ostatně, i kdyby se VolksWagen snažil sebevíc (Phaeton) stále bude na sobě mít nálepku lidové-auto...

5) A nyní otázka strukturovanosti a profilovaní programů.
5.1) Ideální by byl pouze 5 letý prestižní magistr, to je ale nereálná fantazie.
5.2) Druhou možností je varianta 1, pouze "přepůlená" bakalářským titulem, ale stavěná jako jeden velký celek. Ta nenabízí moc možností pro větší odpad mezi BSP-MSP. Celá by byla prestižní.
5.3) Třetí možností, nabízející větší prostor k selektivnosti mezi BSP-MSP, je onen horký (a špatně prakticky realizovatelný) brambor "masovější BSP a výběrovější MSP". Jenže jak ho udělat? Určitě ne společným BSP (viz bod 2). Mohl by být paralelně s variantou 2 jestě jeden "praktičtější bakalář", ale muselo by se zcela zřetělně (jinak to ztrácí smysl a voda poteče cestou menšího odporu) deklarovat, že z něj cesta do magistra nevede. Zda se to udělá formálním oddělením programů (lepší, ale náročnější na lidské zdroje), nebo uvnitř jednoho programu, nebo nejakou kobinaci s 5.1 je věcí diskuse. Např. E-stačí, jako určité provizorní, zdroje šetřící opatření, s eventuální nějakou "praktickou odbočkou" v posledních dvou semestrech, když student vidí, že v předchozích 4 semestrech měl samá E. Alespoň tak chápu příslušný bod v programu prof. Ripky. Ale podstatné je to oddělení a jasná deklarace, že bez hlubší-teoretičtější varianty BSP to do MSP nejde. Podstatný je rovněž fakt, že naším primárním cílem by měl být ten prestižní průchod a "praktické" studium jen jako přílepek. Nikoliv obráceně (jak to bylo ve výběrovém studiu KME). Tento příspup totiž buduje celkovou prestiž FEL. BMW také má jednu trochu levnější řadu, ale není primární. Všichni si BWM spojují s limuzínami řady 5 a 7. Srovnejte to s přesně opačnou situací VolksWagen a Phaeton..

Naposledy upravil: sykoraja (21.03.2011 11:50:30)

9

Re: Co si myslíte o pětiletém magistrovi?

prof. Ing. Jiří Matas, Ph.D. (matas) napsal:

… Koneckonců i K. Bujáček píše o "kratším bakalářské programu", když popisuje problémy. V dobře připravené dvojici Bc. a Mgr. programů by se vámi popisovaný problém neměl objevit. …

Ano, správně užíváte slovo „neměl“, leč…

prof. Ing. Jiří Matas, Ph.D. (matas) napsal:

… Shrnutí: mám-li dobře připravenou dvojici Bc. a Mgr., nepotřebuji 5-letý program. Mít oboje stojí čas a energii učitelů. … … Obě skupiny nelze učit efektivně spolu.

V tom případě by so mohlo nabízet řešení v dělení programu řekněme po 1. či 2. semestru dle prospěchu tak, že „méně zdatní“ by měli předepsány kroužky/cvičení „A“ a „zdatnější“ kroužky/cvičení „B“, kde v „A“ i v „B“ by byl přístup cvičícího na jiné úrovni. Ti, co by byli v „A“ by pak měli horší pozice na postup do Mgr. etapy než ti, co by byli v „B“.
(Berte to jako momentální úvahu, která tu z části konec konců již byla — např. „Obvody A“ a „Obvody B“, jen, pokud si dobře pamatuji, ne s takovým dopadem.)

10

Re: Co si myslíte o pětiletém magistrovi?

prof. Ing. Pavel Ripka, CSc. (ripka) napsal:

...
V počátečních ročnících by program využíval stávajících předmětů bakalářských, aby nenarůstal počet předmětů.
...

Ma odpoved pravdepodobne neplati pro vsechny programy na FEL stejne "silne", ale obecne se domnivam, ze hlavni vyhodou petileteho programu by bylo prave to, ze by nebylo nutno vsechny predmety teoretickeho zakladu oducit co nejrychleji (tedy pokud mozno nejpozdeji ve druhem semestru).

Ja bych preferoval pro petilety program predmety extra. Otazkou je, zda je to ufinancovatelne. Ale pokud ne, radeji bych petilete studium nedelal vubec. (Mimochodem, pokud by slo o jeden dva krouzky, mozna by se nasli profesori, kteri by jednu prednasku tydne vzali i zadarmo, pro radost a s vidinou vynikajicich diplomantu a doktorandu.)

Na zakladech se da usetrit, dum pak muze pri kolaudaci vypadat krasne, ale nevydrzi zkousky casu.

11

Re: Co si myslíte o pětiletém magistrovi?

Prikladam odkaz z „vychodu“, o systeme v Rusku: http://www.iie.tpu.ru/en/3_education_sy … russia.php
Myslim, ze by mohol byt inspirativny.

(pre upresnenie: v Rusku studenti idu na univerzitu po 11 (nedavno vraj 10) rokoch skoly, takze ciastocne supluje nasu strednu skolu)

Не нужно пытаться осуществить мечту. Пусть так и остается мечтой.

12

Re: Co si myslíte o pětiletém magistrovi?

prof. Ing. Pavel Ripka, CSc. (ripka)  napsal:

V počátečních ročnících by program využíval stávajících předmětů bakalářských, aby nenarůstal počet předmětů

Tu príliš nerozumiem. Ako chcete prilákať tých prvých pár študentov na 5-ročného magistra, keď im ponúknete úplne rovnaké predmety, aké majú študenti ostatných programov, navyše bez "záchytného" bakalárskeho titulu a pravdepodobne so zhoršenou možnosťou zmeniť po pár rokoch program/fakultu/školu?

Naposledy upravil: jurikmic (21.03.2011 14:10:52)

13

Re: Co si myslíte o pětiletém magistrovi?

prof. Ing. Zbyněk Škvor, CSc. (skvor) napsal:
prof. Ing. Pavel Ripka, CSc. (ripka) napsal:

...
V počátečních ročnících by program využíval stávajících předmětů bakalářských, aby nenarůstal počet předmětů.
...

...
Ja bych preferoval pro petilety program predmety extra. Otazkou je, zda je to ufinancovatelne. Ale pokud ne, radeji bych petilete studium nedelal vubec. (Mimochodem, pokud by slo o jeden dva krouzky, mozna by se nasli profesori, kteri by jednu prednasku tydne vzali i zadarmo, pro radost a s vidinou vynikajicich diplomantu a doktorandu.)...

Jak zadarmo nebo ne-zadarmo. Vždyť prece moje osobní mzda ze zdrojů dotace MŠMT (111) vůbec není přímo úměrná (dokonce spíše vůbec nezávisí) na hodinách, které odučím. To se pouze nějak prapodivně zdeformuje KOMETou a možná dojde na katedru, ale to je tak celé..

Nadhodím jestě více kontroverzní pohled na věc. Ono by se to totiž možná vůbec nemělo odvíjet od nejakých odučených hodin (to pak jen vznikají honby za úvazky), ale od prosté sekvence faktů. Např. FEL má pokrývat oblast teorie fyzické vrstvy komunikací, na to potřebuje příslušného profesora s adekvatním odborným profilem a kvalitativním kreditem a tento profesor je pak plně a dobře zaplacen z 111. Za to má pak v příslušné oblasti plné a nedílné kompetence, ale také zodpovědnost za kvalitu. No a jestli této kvality dosáhnu jednou nebo dvěma nebo deseti přednáškami a jak jsou rozdělené strukturované je jen moje věc.

Vždyť takovýto "manažerský" model přece mnohem více odpovídá skutečné realitě, a nějaké úvazky...

14

Re: Co si myslíte o pětiletém magistrovi?

V diskusi se zatim nezminil jeden podstatny fakt: Pokud dobre navrzeny petilety program prepulime bakalarem, tak jej de facto o jeden semestr zkratime (disertacka, uceni na bakalarky). To je presne ten semestr, diky kteremu neni na nic cas. Pro doplneni obrazku doporucuji porovnat probrana odborna temata ve starem petiletem programu a novem BCs+Mgr napriklad na silnoproudu.

Dalsi podstatny faktor jiz byl zminen: Pokud clovek neni tlacen predstavou, ze musi po peti semestrech podat jakz-takz ucelene vzdelani, tak ma moznost predmety retezit mnohem ucelneji.

Drive se klicova temata objevila vicekrat ve vice situacich, coz umoznilo studentovi je poradne zazit. Dnesni programy jsou diky casove narocnosti (ztrata semestru plus ztrata kontaktnich hodin) staveny podle hesla "jen neprobrat neco dvakrat", coz je z ciste pedagogickeho hlediska chyba (z hlediska ekonomickeho nutnost).

Po paralelnim petiletem programu jsem zacal volat hned v okamziku, kdy se nase stare programy rozpulily, ale v poslednich letech si zacinam klast otazku, zda bychom na ne nasli dostatek studentu a prostoru mezi sedmi dalsimi programy. Uz jsem se smiril s tim, ze nektere sny z mladi se mi uz nikdy nesplni, dlouhy program bude mozna dalsi z nich.

15

Re: Co si myslíte o pětiletém magistrovi?

doc. Mgr. Petr Habala, Ph.D. (habala) napsal:

…ve starem petiletem programu a novem BCs+Mgr napriklad na silnoproudu. …

Nikoliv, 5,5 letém.

16

Re: Co si myslíte o pětiletém magistrovi?

Cela tato diskuze predpoklada koexistenci "vyberovych" a "nevyberovych" studentu. Takto muze uvazovat mozna zastupce katedry ci oboru, ale ne dekan. Tato cast dekanskeho projektu se mi nezamlouva. Bc+Mgr ci jen Mgr je az podruzne. Vyberovost znamena i vybrane pedagogy - kdo je bude vybirat? Kazdy z nas by prece radsi ucil nadane a motivovane studenty.
Spojeni s bakalarskymi (rozumej nevyberovymi) predmety uz vubec nechapu. Jeden z problemu studentu na FEL je velka diferenciace znalosti a motivace. To ve svem dusledku vede ke ztrate motivaci ty nejlepsi, a o ty pritom ve vyberovem programu jde.
Oddeleni bakalaru navic neni mozne - nemuzete rici, ze bakalar nemuze jit na magistra jen proto, ze studoval "spatneho" bakalare. Jednak prichazi lide zvenku (minimalne, ale prece), a tam o jejich vzdelani nevime nic, a jednak znamka nemusi vypovidat o kvalite uchazece. Proto tusim OI dela prijimacky (prestoze by mohla vzit jen x nejlepsich absolventu FEL a zadne nedelat).

Podle mne je zcela spatne pojata navaznost zakladnich predmetu, jako je matematika ci fyzika, na zbytek skoly. Treba fyzika se proste oduci, jelikoz to tak nejak hezky vypada, ale pritom se znalosti ve fyzice nabyte nijak dale nerozvijeji. Pokud jsou potreba (elmag), tak se oduci znova).

17

Re: Co si myslíte o pětiletém magistrovi?

Ing. Tomáš Polcar, Ph.D. (polcatom) napsal:

Vyberovost znamena i vybrane pedagogy - kdo je bude vybirat? Kazdy z nas by prece radsi ucil nadane a motivovane studenty.

V jinem vlaknu jste zminil pedagogy bez doktoratu. Hle, jednoduche rozdeleni: na elitnim programu by vyucujici museli mit doktorat.

Ing. Tomáš Polcar, Ph.D. (polcatom) napsal:

Spojeni s bakalarskymi (rozumej nevyberovymi) predmety uz vubec nechapu.

Co treba spolecne prednasky a oddelena cviceni?

Ing. Tomáš Polcar, Ph.D. (polcatom) napsal:

Podle mne je zcela spatne pojata navaznost zakladnich predmetu, jako je matematika ci fyzika, na zbytek skoly. Treba fyzika se proste oduci, jelikoz to tak nejak hezky vypada, ale pritom se znalosti ve fyzice nabyte nijak dale nerozvijeji. Pokud jsou potreba (elmag), tak se oduci znova).

Jak kde.
Ja v predmetu Senzory a mereni na KyR navazuji na fyziku, obvody a signaly. Presne vim, co uci, v pripade fyziky a obvodu jsem s rocnim predstihem s prednasejicimi diskutoval nase predstavy, vysli nam maximalne vstric. Myslim, ze navazujeme dost dobre a take rozvijime.

Naposledy upravil: ripka (21.03.2011 23:33:45)

There is no replacement for hard work (T. A. Edison)

18

Re: Co si myslíte o pětiletém magistrovi?

Přepůlení programů jsem považoval před jeho zavedením za velkou chybu
a stále jsem přesvědčený, že rozdělení studia znemožňuje vytvořit
takovou skladbu předmětů, která by trvale propojovala růst teoretických
znalostí s předměty, kde jsou tyto znalosti využívané a které na ně navazují.
Obecně mi programy (alespoň proti tomu, co si pamatuji ze svého studia)
připadají velmi neúplné v oblasti předmětů zaměřených na elektroniku,
její návrh a další. V podstatě nevím, jestli by již i FEL neměl
změnit diplom na Inženýr informatických, matematických a technických
věd. Dříve byl předmět diplomu mojí hlavní výtkou k snahám omezit
elektroniku v oborech, které přešly na FIT. Přechodem se titul
změnil tak jak měl pro takový program vypadat.

Přesto vidím v rozdělení jeden významný klad. A tím je, že si studenti
zkusí v rámci bakalářské práce v menším samostatně pracovat na nějakém
projektu. To jim umožní zjistit, jak taková práce vypadá a jestli
vybraný obor je to, čím se chtějí zabývat hlouběji. Pokud ano,
tak pak v magisterském studiu mají vodítko, jaké předměty si vybírat,
pokud ne, tak mají možnost zkusit jiné téma. V každém případě
se získané znalosti projeví v kvalitě jejich diplomové práce.
Kvalita bakalářské práce může i posloužit při rozhodování,
jestli daný student na některý projekt stačí a nebo ne.
To pak umožňuje výběr studentů na náročnější práce zadávané
z průmyslu.

Myslím, že již množství různých programů a pak zajištění
výuky začíná být koulí na noze. Takže další program se mi nezdá
nejvhodnější řešení. Možná by bylo lepší vrátit nominální délku studia
zpět na 5,5 roku, magistra doplnit teoretickými a praktickými předměty
a nechat dostatek času na kvalitní vypracování diplomové práce.
V současné době je od jejího oficiálního zadání na vypracování
pro rozsáhlejší projekty vyžadující čas na návrh, odzkoušení, oživení
a případnou korekci návrhu hardware nedostatek času.

19

Re: Co si myslíte o pětiletém magistrovi?

Kolegové,

myslím si, že znovuzavádění dlouhého pětiletého magisterského programu na FEL by bylo chybné. Souhlasím s argumentací prof. Jiřího Matase a Bc. Lenky Mudrové na tomto vláknu.

Nevím, zda my, co si pamatujeme dřívější doby a lepší učení v pětiletém inženýrském studiu umíme v úvahách oddělit dvě okolnosti. První je samotné pětileté studium. Druhou, a z hlediska této diskuse důležitější okolností bylo, že jsme pracovali s lepšími studenty (více uměli a byli více motivovaní). Bylo to i proto, že inženýrské vzdělání poskytovalo srovnatelné společenské možnosti lidem preferovaným a nepreferovaným starým režimem. V humanitních oborech to tak nebylo. Studium ekonomie nebylo tolik atraktivní, protože zaměstnání a příjmy většiny absolventů ekonomie také nebyly extra atraktivní. Po roce 1990 nám na FEL postupně zůstávala stále se zmenšující skupina zapálených elektroniků/elektrotechniků. Zájem těch nadějných adeptů, co nám zbyli, když odečteme zapálené elektroniky/elektrotechniky, se přesouval k informatice, protože ta poskytovala a stále poskytuje zajímavé a lukrativní pracovní uplatnění.

Druhou okolnost nezvrátíme zavedením pětiletého studia. Stát se jednou před více než deseti lety rozhodl pro třístupňové terciální vzdělání. Společnost si postupně zvyká na bakaláře. Snažme se spíše v rámci existujícího a státem pracně prosazeného systému. Studentům dává tento systém možnost po Bc zvolit jiné zaměření. Mobilita může být větší. To, že není velká, není vinou třístupňového terciálního vzdělávání, ale je způsobeno jinými omezeními.

Chceme-li kvalitní studenty a učit náročnější látku, posuňme FEL ke kvalitnější univerzitě. Mějme náročnější přijímačky, přijmeme méně lepších studentů. Postupně budeme muset vylepšit i učitelský sbor. A také ho zmenšit, protože studentů bude méně. Nedoporučuji to dělat skokově, ale plynule. Toužím po děkanovi, který bude mít podobnou vizi a systematicky ji bude naplňovat.

Křik zaznívající i z Rady VŠ, že třístupňové terciální vzdělávání selhalo, považuji za poplašnou zprávu. Selhání bylo na úrovni financování univerzit, které preferovalo co nejvyšší počet studentů.

V budoucnu se prosadí jen kvalita. Pěstujme ji, co nejlépe umíme. V Číně a Indii nám rychle roste konkurence, které při malé kvalitě podlehneme, a to na FEL i v Česku.

Vašek Hlaváč

20

Re: Co si myslíte o pětiletém magistrovi?

prof. Ing. Václav Hlaváč, CSc. (hlavac) napsal:


Stát se jednou před více než deseti lety rozhodl pro třístupňové terciální vzdělání.

Pozor: správně česky je terciární  (ne -ální).

Rozhodnutím státu bych neargumentoval, až příliš často bývá nerozumné.
Ale malé nadšení pro zavádění dalšího programu chápu.
Je vidět, že co může být dobré pro MIT (pětiletý inženýr) nemusí být dobré pro ČVUT.

There is no replacement for hard work (T. A. Edison)

21

Re: Co si myslíte o pětiletém magistrovi?

prof. Ing. Pavel Ripka, CSc. (ripka) napsal:
Ing. Tomáš Polcar, Ph.D. (polcatom) napsal:

Vyberovost znamena i vybrane pedagogy - kdo je bude vybirat? Kazdy z nas by prece radsi ucil nadane a motivovane studenty.

V jinem vlaknu jste zminil pedagogy bez doktoratu. Hle, jednoduche rozdeleni: na elitnim programu by vyucujici museli mit doktorat.

Zajimave. Prave na tom jinem vlakne jste ukazoval, ze jsou pedagogove bez doktoratu (urciote ne v prumeru, ale nekteri z nich) stejne dobri ci lepsi nez ti s titulem. Ucit maji ti nejlepsi - proc tedy najednou maji ucit lepsi studenty jen ti s doktoratem?

22

Re: Co si myslíte o pětiletém magistrovi?

prof. Ing. Pavel Ripka, CSc. (ripka) napsal:

Rozhodnutím státu bych neargumentoval, až příliš často bývá nerozumné.
Ale malé nadšení pro zavádění dalšího programu chápu.
Je vidět, že co může být dobré pro MIT (pětiletý inženýr) nemusí být dobré pro ČVUT.

Profesor Ripka se take nakazil MIT virem...

23

Re: Co si myslíte o pětiletém magistrovi?

Také já se domnívám, že atributem vysokých škol by mělo být kritické myšlení, a ne šosácké  přijímání názoru určitých politických, či lobbistických skupin.

Zajímavé je se v rámci tohoto tématu  podívat na názor kvalitních tuzemských vysokých škol tak, jak jej prezentují  ve svých  Dlouhodobých záměrech pro léta 2011-2015. Doporučuji srovnat s DZ ČVUT a návrhem DZ FEL .

Univerzita Karlova
Strategické záměry:
•orientovat se zejména na doktorská a magisterská (navazující i dlouhá) studia; v bakalářském studiu neplánovat nárůst počtu studentů, popř. zvážit jeho pozvolné snižování
•důsledně vyhodnotit dopady restrukturalizace studia, a to s ohledem na dlouhodobý cíl být uznávanou výzkumnou univerzitou s kvalitními doktorskými a magisterskými studijními programy
•nadále podporovat profesní bakalářské studijní programy pouze tam, kde je o ně výrazný společenský zájem a kde jsou podmínky a kvalita jejich provozování jedinečné


VŠCHT
VŠCHT Praha na počátku zavádění strukturovaného systému studia nabídla uchazečům o studium dva typy bakalářských studijních programů: studijní programy orientované více teoreticky, s důrazem na široké a důkladné zvládnutí obecných základních disciplin tradičně vyučovaných na VŠCHT Praha a tvořících základ solidního inženýrského vzdělání, tj. programy určené pro ty uchazeče o studium, kteří mají ambice, cíl a schopnosti pokračovat ve studiu v navazujícím magisterském stupni, a dále studijní programy s poněkud redukovaným rozsahem výuky teoretických základů, ale s posílenou výukou disciplin orientovaných na výkon povolání, pracovně nazývané profesními bakalářskými studijními programy, určené pro uchazeče o studium neaspirujícím na magisterský stupeň studia. Mezi uchazeči o studium však zcela jasně převažovali zájemci o první typ bakalářských studijních programů, zájem o prakticky orientované studijní programy nenaplnil očekávání. Příčinou tohoto jevu je zřejmě skutečnost, že VŠCHT Praha je obecně známa jako vysoká škola tradičně poskytující velmi kvalitní inženýrské vzdělání a v nemenší míře i skutečnost, že v oborech, které jsou na VŠCHT uskutečňovány, není poptávka po absolventech pouze bakalářského stupně studia nikterak vysoká a tím je jejich uplatnitelnost v praxi poměrně omezená. Navíc i většina absolventů prakticky zaměřených bakalářských studijních programů projevovala po jejich absolvování zájem pokračovat v magisterském stupni studia. VŠCHT Praha je velmi výrazně výzkumně orientovaná vysoká škola a proto má též sama zájem o vysoký podíl studentů magisterského studia, protože tito studenti se významně podílejí na produkci vědeckých výsledků a z jejich řad se rekrutují studenti doktorských studijních programů, kteří jsou pro zachování kontinuity vědeckého výkonu VŠCHT Praha nezastupitelní.
Z těchto důvodů a též v reakci na zájem uchazečů o nabízené studijní programy, doznala nabídka bakalářských studijních programů na VŠCHT Praha v posledních letech řady změn a byla průběžně optimalizována (počet nabízených studijních programů byl snížen, prakticky byly utlumeny profesně orientované bakalářské studijní programy), takže v současné době dosáhla již víceméně stabilizovaného stavu, kdy nabídka studijních programů a oborů je upravována spíše v dílčích aspektech, např. jsou v rámci stávajících studijních programů nabízeny nové atraktivní studijní obory, resp. jsou utlumovány obory, o které není dostatečný zájem.


O kvalitě (s mnoha Q) se sice hodně hovoří, ale slova se od reality mnohdy liší.  Pro většinu studentů bylo de facto zrušeno přijímací řízení. S tímto opatřením bohužel zmizela i registrace a evaluace vstupní kvality. První informace o výsledcích (profilech) studentů tak známe  až po skončení  zkoušek v zimním semestru 1. ročníku.  Jak potom mohou být analyzovány příčiny neúspěšnosti , sledovány trendy apod.?  Chyby tohoto druhu jsou, dle mého názoru, fatální. I malé dítě  brzy ví, že jaký písek, taková bábovička.

24

Re: Co si myslíte o pětiletém magistrovi?

Sice je jedná o starší téma, ale rád bych přispěl jedním studentským názorem.

Strukturované studium vnímám jako jednoznačnou výhodu, nejen proto, že poskytuje jakousi jistotu v podobě záchytného bodu, ale i v tom, že studentům umožňuje, aby se po absolvování bakalářského bloku zamysleli nad dalším směřováním studia a mohou se profilovat na odlišný obor, než v bakalářské etapě. Velmi mi vyhovuje, že jsem mohl získat větší rozhled v rámci oboru Kybernetika a měření a nyní se mohu více specializovat v oboru Umělá inteligence. Tento model rovněž umožňuje studentům jiných vysokých škol, aby přišli studovat na FEL až v magisterském studiu, osobně znám několik takových studentů včetně jednoho, který je absolventem humanitně zaměřené fakulty, a mám pocit, že tito studenti nás dokáží velmi obohatit  odlišným pohledem na problematiku a jsou velmi dobří. Pětileté inženýrské studium je podle mého názoru příliš svazující.

Osobně bych v názorech zašel ještě dále, i tří a dvouleté studium mi v dnešní podobě přijde poměrně rigidní a nepřužné. Například v soukromém sektoru je mnohdy možné dělat si certifikace na různé technologie a postupy, kde každou ze zkoušek je možné dělat úplně nezávisle na ostatních. Vysoké školství naproti tomu umožňuje studovat pouze v několikaletých blocích a člověk dostane diplom buď za vše, nebo za nic, pokud nedotáhne do konce celé studium.

Velmi zajímavá mi přijde například možnost v rámci programu Otevřená informatika absolvovat i minor obor, ale student na takovou variantu musí myslet již na začátku studia a v některých případech se nepodaří minor obor dokončit kvůli kolizím v rozvrhu s ostatními předměty. Jedinou možností by poté bylo prodloužení studia. Úplně nejlepší by mi přišla situace, kdyby současná legislativa povolovala doplnit si minor obor třeba již po ukončení studia. Člověk by měl již dokončen hlavní obor a mohl by se rozhodnout, že si absolvováním několika předmětů ještě doplní minor specializaci a dostal by jakýsi doplňující diplom o doplnění studia. Kdyby taková varianta byla možná, přiblížilo by se vysoké školství daleko pružnějšímu soukromému sektoru a bylo by více možné propojit studium s praxí, což je v současné době poměrně obtížné kvůli limitu kreditů, které je třeba získat za jeden studijní rok.

25

Re: Co si myslíte o pětiletém magistrovi?

Bc. Viktor Chvátal (chvatvik) napsal:

Osobně bych v názorech zašel ještě dále, i tří a dvouleté studium mi v dnešní podobě přijde poměrně rigidní a nepřužné. Například v soukromém sektoru je mnohdy možné dělat si certifikace na různé technologie a postupy, kde každou ze zkoušek je možné dělat úplně nezávisle na ostatních. Vysoké školství naproti tomu umožňuje studovat pouze v několikaletých blocích a člověk dostane diplom buď za vše, nebo za nic, pokud nedotáhne do konce celé studium.

Protože vzdělání není školení!