1

Téma: Zkoušky typu "rychlá smrt"

Zajímal by mě názor studentů a kolegů vyučujících, nakolik je možno při zkoušce z předmětu vyžadovat znalosti látky z předmětů jiných a ze střední a základní školy.
Abych studentům připomněl, v plusquamperfektu, když jsem studoval, pokud zkoušející zjistil, že nevíte např. vzorec pro výkon v případě HUSu, tak přestože zkouška byla z předmětu jiného, okamžitě se "letělo".
Bylo to vlastně samé AND: deset otázek umíš, jedenáctou ne, nashle.
Dnes s požadavky na 50% to vypadá občas tak, že polovina stačí i v případě, že student ve zbylé polovině vykazuje zásadní neznalosti.
Abych nikoho nenaštval, uvedu příklad, kdy navazuji na základní školu. Součástí technického příkladu, který byl ve zkouškové písemce, kterou jsem zadal, byla jednoduchá úloha na procenta. Vycházel jsem z toho, že taková zadání se v praxi vyskytují (i ve směrnicích EU, nařízeních vlády, v normách a podobně, požadavek, že něco má být menší či větší, nebo má tvořit aspoň x procent jiné hodnoty je poměrně častý).
A že vysokoškolsky vzdělaný technik (no, možná lépe řečeno, absolvent VŠ technického směru) by úlohy na procenta umět řešit měl.
Nicméně úspěšnost při řešení oné úlohy na procenta byla velice tristní a je možná námitka, že v osnovách předmětu procenta nejsou a že tedy studenty vyhazuji neprávem.
Kde je ta hranice? Jistě si netroufnu dát do písemky v šestém semestu příklad, kde budu vyžadovat např. integraci složitější funkce (ačkoli vím, že se to v prvním semestru učí). Ale můžu chtít Ohmův zákon? Odpor homogenního vodiče konstantního průřezu menšího než hloubka vniku?
Můžu chtít umět vyřešit v HUS jednoduchý obvod (odpor 314 ohmů, indukčnost 1H, f= 50Hz, zadané napětí)?
Můžu chtít zmíněná procenta, vyřešit kvadratickou rovnici a podobně?
Dříve s tím nebyl problém, dnes jsem se setkal i s odporem neúspěšných studentů a zadání jsem si dnes raději vyfotil, neboť jak klesají schopnosti, arogance narůstá.
Poprosil bych abychom vynechali osobní/oborové/katedrální výpady ("u nás procenta umějí všichni","kdybyste publikoval v prastižních časopisech, vaši studenti by procenta uměli") atd.
Zároveň neberte příklady, které jsem uvedl, jako útok na vaše předměty: jak se přesvědčuji, studenti za chvíli neumějí ani to, co jsem je učil a kdo navazuje na některý můj předmět, může doložit, že za půl roku už také někteří, kdo mají u mě zkoušku, neumějí téměř nic.
Jde mi jen věcně o váš názor, nakolik můžeme při hodnocení předmětu vyžadovat znalosti předmětů jiných (například procenta a kde je ta hranice.).
Děkuji.

Naposledy upravil: kyncl (02.06.2011 09:40:36)

2

Re: Zkoušky typu "rychlá smrt"

Musim rict, ze ja osobne bych nebyl proti tomu, aby se v pripade neznalosti takto zakladnich veci jakou jsou procenta, Ohmuv zakon apod. bez milosti vyhazovalo. Jsou to veci opravdu zakladni, ktere by si mel pamatovat kazdy absolvent stredni skoly natoz vysoke skoly! do smrti.
Ackoliv neznam podrobne zkusebni rad, tak si myslim, ze by snad nemel byt problem zavest takovou podminku pro absolvovani zkousky. Tudiz, ze po odhaleni neznalosti zakladnich veci ze stredni skoly ci z jinych predmetu, by byl student klasifikovan F.

Jen v pripade pozadavku na znalosti z jinych predmetu bych mozna lehce prihlizel k tomu, jestli se jedna o studenta pro jehoz obor je tento predmet urceny nebo jestli to studuje z vlastni vule napriklad kvuli rozsireni svych znalosti.

Naposledy upravil: krebszby (02.06.2011 11:38:15)

Neberte život příliš vážně, stejně z něj nevyváznete živí..

3

Re: Zkoušky typu "rychlá smrt"

Neco podobneho jsem videl u nas na katedre. Dela se priklad na rizeni (at je to co chce). Pritom se ale nemuze chtit po studentech nic z jineho oboru (elektro, mechanika, atd), protoze by to vetsinou nespocetli a k rizeni se vubec nedostali. Je to absurdni. Ale vse souvisi s kvalitou prijatych studentu - kdyz by se jich vzala petina, tak by zadny problem nebyl. Jenze obcas to vypada, ze bereme studenty proto, ze musime uzivit ucitele, a ne proto, abychom je neco naucili.

4

Re: Zkoušky typu "rychlá smrt"

buďte rádi, že nejste na FITu, tam už někteří "lidoví JUDři" přišli s tím, že přece se nemůže po studentech chtít znalost látky z přednášek, když jsou nepovinné wink

Tohle všechno se tam dělá? To snad není možný!!!

5

Re: Zkoušky typu "rychlá smrt"

Ponechme stranou situaci, kdy má člověk dočasný výpadek, něco poplete, přeřekne se, zapomeneme některá fakta popisného charakteru apod., to se stává každému, nejen studentům, ale, ještě častěji, i profesorům.

Soustřeďme se na situaci, kdy se později ve studiu ukáže zásadní mezera v základech, v myšlení či ve schopnosti studovat náročnou vysokou školu vůbec. Nechce se mi moc uvažovat, co v takové chvíli dělat. Tato situace by totiž vůbec neměla nastat! Právě k tomu totiž mají sloužit důkladné přijímačky: měly by proud zájemců o vzdělání správně usměrnit, některé na ty nejnáročnější špičkové školy a jiné na školy lehčí, méně náročné. Leč to se neděje, na některé programy bereme každého. Dále by na náročné škole měly být všechny zkoušky, předměty, obory podobně náročné. Ani to se neděle, i když by to bylo možné zjistit a zajistit.

Už se mi to ani nechce opakovat, ale chybí nám jak vize a cíl, tak postupné kroky jejich plnění i kontrola tohoto pokroku. Studenti za to moc nemohou. Některým ubližujeme tím, že jsme je k nám vzali. Jiným tím, že je tu ještě držíme.

6

Re: Zkoušky typu "rychlá smrt"

prof. Ing. Michael Šebek, DrSc. (sebekm1) napsal:

Ponechme stranou situaci, kdy má člověk dočasný výpadek, něco poplete, přeřekne se, zapomeneme některá fakta popisného charakteru apod., to se stává každému, nejen studentům, ale, ještě častěji, i profesorům.

Soustřeďme se na situaci, kdy se později ve studiu ukáže zásadní mezera v základech, v myšlení či ve schopnosti studovat náročnou vysokou školu vůbec. Nechce se mi moc uvažovat, co v takové chvíli dělat. Tato situace by totiž vůbec neměla nastat! Právě k tomu totiž mají sloužit důkladné přijímačky: měly by proud zájemců o vzdělání správně usměrnit, některé na ty nejnáročnější špičkové školy a jiné na školy lehčí, méně náročné. Leč to se neděje, na některé programy bereme každého. Dále by na náročné škole měly být všechny zkoušky, předměty, obory podobně náročné. Ani to se neděle, i když by to bylo možné zjistit a zajistit.

Už se mi to ani nechce opakovat, ale chybí nám jak vize a cíl, tak postupné kroky jejich plnění i kontrola tohoto pokroku. Studenti za to moc nemohou. Některým ubližujeme tím, že jsme je k nám vzali. Jiným tím, že je tu ještě držíme.

Velká pravda, zvláště s tím, že jim vlastně ubližujeme. A nám a fakultě a oborům, které učíme.
Jenže já o tom uvažovat musím, protože se do takové situace dostávám stále častěji.
Kolegyně z jiného oboru má podobné zkušenosti, někteří neumějí procenta, jiní požádají u zkoušky o vzorec pro kořeny kvadratické rovnice. Přitom kdo jednou viděl odvození doplněním na čtverec tak by to snad měl vymyslet.
Strašná je představa, že musím udělat zkoušku z algebry a nikoli umět algebru (tedy ve FELáckém rozsahu, nikoli algebru obecně:-)).
Bohužel i vedení klidně přehodí algebru za analýzu, i když normálně analýza navazuje na algebru...
Chtělo by to nějaké kompendium toho, co musí student daného oboru v určitém stadiu studia opravdu umět...

7

Re: Zkoušky typu "rychlá smrt"

Studijní program vždy tvořila Rada toho programu, tedy garant a spol., nikoli vedení. Vedení ale Rady jmenovalo.

Jestli má být dříve algebra (lineární) nebo analýza je celkem zajímavá debata. My to kdysi měli současně, tedy v prvním semestru souběžně Analýzu 1 (=1-D kalkulus) a Lineární algebru. Ve druhém semestru pak byla Analýza 2 (=tedy n-D kalkulus). Takže vlastně byla algebra o něco dříve, vektory dříve než vektorové funkce. Teď mě napadá, jestli ještě nebyla Lineární Algebra 2, nejsem si jist? Ale potom jsme ještě měli, pod názvy Matematika 1,2,3,… abstraktní algebru, míru, pravděpodobnost, Lebesgueův integrál (!), funkce komplexní proměnné, transformace a mnohé další.

Matematika na FEL v posledních letech poklesla (myslím při výuce), ale nové programy to trochu napravily, alespoň KyR, které znám.
Podle mě mají dnes studenti větší problémy s algebrou, i tou lineární: vlastní čísla a vlastně matice vůbec.

Ale jádro problému je jinde: (také) mezi studenty jsou dnes příliš velké rozdíly, už to přesáhlo rozumnou míru. Např. v ARI jsme letos udělali písemku uprostřed semestru (mid term exam). Velká skupina studentů odevzdala prázdný papír. Další velká skupina studentů měla skoro všechno dobře. Takové dvě téměř "disjunktní" skupiny v jednom kurzu opravdu být nemají.

8

Re: Zkoušky typu "rychlá smrt"

Ac je to jen sest let co jsem maturoval, tak mi prijde, ze soucasni maturanti se jiz neuci ze vysledku se dosahuje tvrdou praci (snad jeste na nejakych prumyslovkach), ale ze se na stredni nauci jak byt asertivni (v tom negativnim slova smyslu) a s tim jdou dobyt svet... Jestli je pravda co pise kolega Karlik o situaci na FITu, tak to bude jeste "sranda".
Osobne si myslim, ze za neznalost elementarni latky ze zakladni a stredni skoly (viz ta procenta nebo koreny kvadraticke rovnice) se ma od zkousek vyhazovat, nic jineho se s tim neda delat (a pak je potreba teda jeste ustat stiznosti na pretezovani a extremne vysoke naroky u zkousek).

Jinak jeste pred nejakymi ctyrmi lety jsem byl vyhozen z prvniho terminu zkousky z Fyziky 2 za chybejici tecky skalarniho soucinu a sipky nad vektorama v Maxwellkach :-)

9

Re: Zkoušky typu "rychlá smrt"

Moc dobre tema do diskuse.

Sve pozadavky na to, co sam nevykladam a nemam v osnovach, se ve 2. semestru bakalarskych programu snazim odvinout od dvou zasad:
1) Stredoskolskou latku z matematiky a fyziky predpokladam u kazdeho

a

2) zakladni pojmy z "vysokoškolské" matematiky (takove jako skalarni a vektorovy soucin vektoru, integral z 1/r dr, derivace funkci, reseni soustavy dvou linearnich rovnic o dvou neznamych) povazuji za zname. Nevyhazuji za takovou chybu, ale kdyz je v tech ukonech chyba, je to proste chyba a ubude bodu, a kdyz je chyb moc...

Pred dvaceti lety bod 1) zahrnoval i bod 2), ale zase jsme se neucili programovat. Uvedomuji si, ze zasada 1) se stane brzy problematickou, nebot stredni skoly si nyni samy schvaluji sve ucebni programy (tedy schvalily jim je jejich skolske rady, ktere ale od letoska uz nemuseji existovat), takze za par let nebude vubec jasne, co termin <i>stredoskolska matematika ci fyzika</i> znamena.

Ostatne, pokud projde soucasny navrh VS zakona, nebude uz prilis jasne, co znamena vysokoskolsky titul.

BTW, vlastne jeste predpokladam znalost jazyka na urovni potrebne k porozumeni zadani. Chyby opravuji, ale nehodnotim :-)

Naposledy upravil: skvor (03.06.2011 08:51:40)

10

Re: Zkoušky typu "rychlá smrt"

Schvaluji jakoukoli možnost co nejvíce zkrátit oboustranné trápení slabších studentů a učitelů. Takže návrh zkoušky ,,rychlá smrt`` se mi líbí. Jen za svůj předmět nemám jasno, jak bych to zorganizoval. Jak stanovit pravidla? Co máme považovat za všeobecně známé? Má student umět psát? Má mít schopnost se vyjádřit? Někdy mám pocit, že někteří studenti tuto schopnost nemají, i když v tom se může názor studenta a učitele lišit.

Možná bychom mohli se podívat na věc v širší souvislosti:

http://petr.olsak.net/hrib.jpg

Tento obrázek jsem vykuchnul z jednoho ministerského dokumentu. Mluví názornou řečí. Momentálně jsme někde uprostřed na vrcholku toho Řípu. Vlevo vidíme, jak nekontrolovaně přibývali studenti na vysokých školách v posledních deseti letech a vpravo vidíme zbožné přání ministerstva ten trend nějak ohnout. Kvůli tomu ministerstvo zavedlo pojem financovaný student a rozhodlo se vysokým školám rok od roku patit míň studentů bez ohledu na to, kolik jich vysoká škola má. MFF například už reaguje a zavádí znovu přijímací zkoušky. Na ČVUT bude taky distribuce financovaných studentů na fakulty ovlivněna mimo jiné tím, zda fakulta přijímací zkoušky ve všech programech má nebo ne. Vzhledem k tomu, že proces má dlouhou setrvačnost, podmínky ke přijetí ke studiu schvaluje AS fakulty skoro rok před přijímacím řízením samotným, máme letos ještě programy bez přijímacích zkoušek. Věřím, že příští rok už tomu tak nebude. Bude ale ještě pořád otevřená otázka, zda ty přijimací zkoušky skutečně vyberou jen kvalitní studenty, nebo budou pořádány jen na oko, takže se studenty, co nevědí nic o procentech, se budeme setkávat stále.

Abychom mohli pracovat jen s deseti procenty nejlepších z populace (jako tomu bylo na začátku devadesátých let), budeme se muset hodně uskromnit.

Cvičení: zkuste si odhadnout, kolik procent populace umí procenta a zakreslit podle toho do obrázku další křivku.

Naposledy upravil: olsak (03.06.2011 10:36:11)

11

Re: Zkoušky typu "rychlá smrt"

RNDr. Petr Olšák (olsak) napsal:

... Abychom mohli pracovat jen s deseti procenty nejlepších z populace (jako tomu bylo na začátku devadesátých let), budeme se muset hodně uskromnit....

V mnohém máte pravdu, ale váš pohled je příliš úzký. Pokusím se ho rozšířit:

1)    Nářky nad „hloupnutím“ mladé generace jsou poněkud nudné, trvají už několik tisíc let. Je to ale stejně jedno, neboť nám nejde o to, kolik mladých „umí procenta,“ ale o to, aby u nás studovali právě ti, „kteří je umí“. Nesmíme přijímat průměr populace, ale špičku. Proč se nesnažíme tu špičku k nám nalákat?

2)    Učení není jediná aktivita výzkumné univerzity (fakulty), neméně důležitý je výzkum. Dobré školy mívají z výzkumu větší příjem než z výuky. Navíc na dobrý výzkum nalákáme právě ty schopnější studenty.

3)    Na zbytku Zeměkoule je situace opačná, mladých lidí přibývá, jsou čím dál schopnější a vzdělanější, a mnozí s nich také o dost pracovitější. To platí zejména pro studenty z Asie, kteří navíc mají dost peněz na to, aby zaplatili mnohem vyšší školné, než platí náš stát za „Čechy“. Dále tam mají, pořád ještě, evropské školy dobrý zvuk. Budeme-li mít rozumný podíl (alespoň 30 %) platících cizinců, nemusí nás místní demografie ani politika zas až tak zajímat. Touto cestou jdou dnes už i všechny dobré evropské školy. Také proto mají všechny magisterské programy pouze v angličtině (a nikoli své mateřské řeči). Proč touto cestou nejde škola ani fakulta? Proč o dobře platící cizince nestojíme?

Ještě, protože jste tuším „velký senátor“:

-    Ministerstvo má nová pravidla určující, kolik bude škole platit studentů. Mimo jiné ten počet nově závisí na výsledcích výzkumu, slávě učitelů atp. – viz koeficient VKM pro magisterské a doktorské studium. To považuji za správné.

-    Na ČVUT je ale důležité, aby se i uvnitř peníze na studenty (!) rozdělovaly podle stejných pravidel, a to jak na fakulty, tak na programy. Pokud třeba nějaká fakulta školy nemá žádné rozumné výzkumné výsledky (a takových fakult tady máme dost), tak nemůže mít do budoucna ani žádné magisterské studenty. Pokud bude tohle dodrženo, škole to pomůže. Horší fakulty se buď polepší, anebo se omezí na bakalářské programy a postoupně vymizí.

-    Z tohoto pohledu je např. překvapující otevření magisterských programů na FIT, která nemá vědecké výsledky skoro žádné (viz VVVS). Proč jim je máme dotovat?

Naposledy upravil: sebekm1 (05.06.2011 22:09:11)

12

Re: Zkoušky typu "rychlá smrt"

Zdravim, popremyslel jsem o tom a odevzdavam vypracovane "Cviceni" :-). Definice, co znamena "umet procenta" (dal jen UP), se muze dost lisit, ale myslim ze na tom prilis nesejde. Tak jsem si zkusil trochu hrat s pravdepodobnostmi:

Zvolil jsem konstantu K1 = P(UP), tedy pravdepodobnost, ze nahodne vybrany jedinec odpovidajiciho veku UP.
Dal konstantu K2 = P(Z|UP)/P(Z|!UP), tedy pomer pravdepodobnosti (prvniho) zapisu na VS (dale jen Z) jedinců, kteri UP a neUP. Modeluje to, ze pst. zapisu na VS neni u kazdeho stejna (P(Z) a P(UP) nejsou nezavisle).
Vysledkem je vzorec P(Z,UP) = P(Z) . K1 / (K1 + (1-K1)/K2), v grafu nam dava krivky "Z&UP".
Nakonec jsem jeste spocital pravdepodobnost, ze nastupujici prvak UP, tedy P(UP|Z) = P(Z,UP)/P(Z) - to by melo odpovidat pomernemu poctu zapsanych, kteri umi. To je znazorneno tenkou cernou carou (pouze u pes. varianty, optimisticka tvrdi stabilne okolo 97.5 %).

Optimisticka varianta:
K1 = 0.8, K2 = 10, trvale.
Pesimisticka varianta:
K1 = 0.7 v r. 2000, klesa o 0.01 rocne.
K2 = 5 v r. 2000, klesa o 0.1 rocne.
Konstanty jsem odhadl dost hrube a subjektivne, urcite by nekdo byl schopen najit lepsi (mozna i nejak podlozene)(take uz jsem zaslechl, ze moje pesimisticka varianta neni dost pesimisticka...).
Cisla jsem vyhodnocoval rucne na papire, takze jsem se omezil jen na kazdy paty rok... smile

Vysledny, doplneny obrazek:
http://cmp.felk.cvut.cz/~lebedkar/pocty.png
Vsechny udaje jsou ve osobach, pouze pomer (Z&UP)/Z jsem vyjadril v % (proto to druhe meritko vpravo).

Zajimavy mi prijde rok 2020 v pesimisticke variante, kde obe cervene krivky splyvaji. Pokud beru K1=P(UP)=0.5 a K2=3, tak se dostavame do stavu, kdy na VS nastoupi vsichni, kdo umi pocitat procenta, tretina tech, kdo neumi, a P(UP|Z) klesne na 75 %...

P.S.: Za spravnost cehokoliv nerucim :-)

Naposledy upravil: lebedkar (04.06.2011 17:01:14)

Potřebujeme malý a šikovný traktory, ale velký a silný chlapy!

13

Re: Zkoušky typu "rychlá smrt"

RNDr. Petr Olšák (olsak) napsal:

Cvičení: zkuste si odhadnout, kolik procent populace umí procenta a zakreslit podle toho do obrázku další křivku.

Koukám, že jak jednou člověk napíše skripta, ovlivní to svým způsobem i zbytek jeho života smile.

14

Re: Zkoušky typu "rychlá smrt"

Myslím si, že pan Lebeda sice nakreslil do grafu další čáry, ale s nulovou informační hodnotou, protože schází empirický výzkum výchozích údajů. Jedna věc je vymezit, co to znamená, že člověk umí procenta, a druhá věc udělat průzkum v populaci.

K tomu prvnímu úkolu jsem zrovna nedávno slyšel dva pěkné příklady, podle kterých snadno poznáme, zda dotazovaný umí procenta.

1. Firma plánuje ve dvou letech zvýšit objem obchodní aktivity na dvojnásobek, v každém roce předpokládá stejný růst. Jaké je třeba plánovat meziroční procento růstu?

2. Výrobek podražil o 20 procent a pak ho o 20 procent zlevnili. Jaký je vztah mezi výchozí cenou (před dvěma úpravami) a konečnou cenou výrobku? Mějme dále výrobek se stejnou výchozí cenou jako výchozí cena předchozího výrobku. Nyní jej nejprve o dvacet procent zlevníme a pak o 20 procent podraží. Jaký má koncová cena tohoto výrobku vztah k předchozímu výsledku?

Podle mého názoru, kdo nezodpoví správně na obě otázky, nemumí procenta.

Můžete nyní zkusit půzkum v populaci: položit tyto dvě otázky na rodiných sešlostech, na třídních srazech ze základní školy, osobám, potulujícím se po hlavním nádraží, atd. Tušíme, že je velmi důležité vybrat správně a náhodně vzorek v populaci. To se nám jednotlivcům asi nepodaří, na to se specializují různé agentury.

Nicméně, možná bychom mohli položit tyto dvě otázky o procentech všem studentům, kteří se zapsali do prvního ročníku BSP. Měli bychom hned jasno, jak je na tom  populace lidí, kteří se k nám zapisují...

15

Re: Zkoušky typu "rychlá smrt"

A tuhle znáte? Na srazu bývalých spolužáků ze základní školy po dvaceti letech se bývalá třídní učitelka zvědavě vyptává jednoho ze žáků s tlustým zlatým řetězem na krku a BMW s tmavými skly zaparkovaným před vchodem, jak je možné, že se mu tak dobře daří v obchodu, když přitom v matematice propadal. "To víte, paní učitelko, mně z té matematiky stačí úplné základy. Koupím za deset, prodám za dvacet, mně těch deset procent zisku stačí."

16

Re: Zkoušky typu "rychlá smrt"

Myslim si, ze mame odhad shora. Pri maturite nanecisto cca tretina studentu udajne nevedela, zda je vic 1/2 ci 1/3. A to byli ti, kteri si dobrovolne zvolili matiku, obecny vzorek by na tom byl patrne hure. Protoze rozumeni procentum je prece jen tezsi nez polovina a tretina, prijde mi odhad K=0.7 silne optimisticky.

17

Re: Zkoušky typu "rychlá smrt"

Víte, ministerstvo opakovaně žádá, aby vysoké školy uzpůsobily přijímací řízení těm, kteří udělají maturitu až napodruhé.
Ministerstvo chce idiotskou věc.
Ne všichni, kteří udělají maturitu napoprvé, by měli jít na vysoké školy.
Jedna pedagogická fakulta dokonce inzerovala "Nevyšla vám maturita napoprvé? My ještě přijímáme!"
Asi se společenské paradigma posunulo někam, kde tomu už nerozumím. Dostat se na VŠ po napodruhé udělané (směšné) maturitě není žádné lidské právo...
Ale loni jsem od magisterských státnic vyhodil člověka (no, rodem homo jsem si docela jistý, za dvojí sapiens už bych ruku do ohně nedal), který nedokázal určit úhly v pravoúhlém rovnorameném trojúhelníku. Státnice opakoval, takže snad na FEL skončil, ale nelituji a svědomí mě netíží.
Silnoproud je trochu jako medicína, občas jde o zdraví osob a velké majetkové škody. Jsem sobec, ale nechci aby mým milým a známým projektoval rozvody někdo takový.
A pokud mi někdo přikáže tyto jedince "pouštět", bude to spolu s ústupem od financování Mathematicy ta poslední kapka a tradá.
Na druhou stranu jsem "pustil" bakaláře, kterého jsem návodnými otázkami dovedl od nesprávného vztahu pro obsah obdélníka 2*(a+b) k méně nesprávnému 2*a*b a pomocí rozdělení obdélníka o stranách 2 a 3 díly na čtverce 1 krát 1 ke správnému a*b.

18

Re: Zkoušky typu "rychlá smrt"

Moj navrh je, skusky typu "rychla smrt" zaviest na kazdom predmete. Trebars vo forme 40-50 zakladnych otazkok z latky, ktora sa prednasala. Otazky by boli publikovane, studenti by ich poznali. Kazda skuska by zacala 10 otazkami s potrebnou 100% uspesnostou. Tak by bola istota, ze vsetci, ktori skusku prejdu vedia aspon minimum. 
Po niekolkych ucastiach ako asistent na skuskach/statniciach mam dojem ze minimalne 20% studentov je na VS uplne omylom a skola ich nielen ze nenecha padnut, ale ich velmi aktivne drzi nad hladinou... takito "vyrabaci" titulu prejdu k Ing. s minimom znalosti. Niekedy mam pocit ze skolu proste nejde nedokoncit.

V predmete 35ARI  bola anketa medzi studentami, ktori sa v nej sami pochvalili ako podvadzaju na kratkych hodnotenych kvizoch. V mnohych pripadoch su studenti hrdi na to, ako sa im dari system oklamat. Recnicka otazka: "Do akej absurdity musi este vyuka/system zajst, aby nastali zmeny?"

19

Re: Zkoušky typu "rychlá smrt"

Samozrejme, ze vyzkum schazi, ale vy jste v zadani psal "zkuste odhadnout", zkusil jsem tedy... a ze jsem krivek udelal nekolik - pokud bych zakreslil jen procentualni odhad, meli bychom proste jednu nic nerikajici krivku zespodu kopirujici velikost kohorty. Jako svou definici "umeni procent" jsem zvolil prakticky Vas bod 2, dokonce jsem ji tu chvili uvadel, ale pak jsem si rekl, ze neni prilis podstatna a v ramci zkraceni prispevku zmizela... smile

Ing. Peter Matisko (matispet) napsal:

... Trebars vo forme 40-50 zakladnych otazkok z latky, ktora sa prednasala. Otazky by boli publikovane, studenti by ich poznali. Kazda skuska by zacala 10 otazkami s potrebnou 100% uspesnostou...

To jsem na FELu uz zazil, pred zkouskou byl "rozstrel" na abcd, kdo nemel alespon 80 (nebo tak nejak, uz si nejsem jisty) procent, nebo mel spatne jakoukoliv otazku s "lebkou a hnaty", k pisemne nesel...

Potřebujeme malý a šikovný traktory, ale velký a silný chlapy!

20

Re: Zkoušky typu "rychlá smrt"

Ing. Peter Matisko (matispet) napsal:

Moj navrh je, skusky typu "rychla smrt" zaviest na kazdom predmete. Trebars vo forme 40-50 zakladnych otazkok z latky, ktora sa prednasala. Otazky by boli publikovane, studenti by ich poznali. Kazda skuska by zacala 10 otazkami s potrebnou 100% uspesnostou. Tak by bola istota, ze vsetci, ktori skusku prejdu vedia aspon minimum.

S temi 100 procenty nesouhlasim. Ve stresu se muze splest kazdy. Uplne by mi stacilo 80 procent. Nechci zkouskou vybirat predevsim ty, kdo se umeji neco bezchybne naucit nazpamet. Tento test nerozlisi, zda student rozumi tomu, co pise. To povazuji za dulezitejsi, nez bezchybnost.

Ja to praktikuji tak, ze u zkousky ze zakladnich predmetu existuje cast otazek, ktere povazuji za opravdu dulezite (treba Maxwellovy rovnice, Poyntinguv teorem, ...). Jednu z nich může splést v písemné části i ten, kdo pak u ústní obhájí A. Ale ten, kdo prokáže neznalost dvou takových otázek, zkoušku neudělá.

21

Re: Zkoušky typu "rychlá smrt"

prof. Ing. Zbyněk Škvor, CSc. (skvor) napsal:
Ing. Peter Matisko (matispet) napsal:

Moj navrh je, skusky typu "rychla smrt" zaviest na kazdom predmete. Trebars vo forme 40-50 zakladnych otazkok z latky, ktora sa prednasala. Otazky by boli publikovane, studenti by ich poznali. Kazda skuska by zacala 10 otazkami s potrebnou 100% uspesnostou. Tak by bola istota, ze vsetci, ktori skusku prejdu vedia aspon minimum.

S temi 100 procenty nesouhlasim. Ve stresu se muze splest kazdy. Uplne by mi stacilo 80 procent. Nechci zkouskou vybirat predevsim ty, kdo se umeji neco bezchybne naucit nazpamet. Tento test nerozlisi, zda student rozumi tomu, co pise. To povazuji za dulezitejsi, nez bezchybnost.

Ja to praktikuji tak, ze u zkousky ze zakladnich predmetu existuje cast otazek, ktere povazuji za opravdu dulezite (treba Maxwellovy rovnice, Poyntinguv teorem, ...). Jednu z nich může splést v písemné části i ten, kdo pak u ústní obhájí A. Ale ten, kdo prokáže neznalost dvou takových otázek, zkoušku neudělá.

Pane profesore,

samozrejme to nemusi byt 100%, ale treba zvazit napriklad povinnu uspesnost 80-90% z elementarnych veci. Mam pocit, ze pripravenost studentov, ktori idu na skusku je v mnohych pripadoch tragicka. Akekolvek sprisnenie vyuky vedie k sofistikovanejsim metodam podvadzania a studenti sa nam (cviciacim, vyucujucim, asistentom na skuskach) uz priamo vysmievaju.  Zatial pozorujem system ze ked student nedokaze preliezt danu laťku, tak ho prehodime.

Naposledy upravil: matispet (10.06.2011 20:54:39)

22

Re: Zkoušky typu "rychlá smrt"

K tématu :
Ona je docela zásadní otázka, kde je hranice mezi "musí umět" (jako jsou procenta) a kde se již o tak zásadní znalost nejedná.
Obecně jsem ale proti vyhazování za neznalost toho, co není tématem zkoušky, byť zkoušející je názoru (ať už má pravdu nebo ne), že tohle student musí umět. Mně se jako účel zkoušky zdá ověření znalostí daného předmětu a tak by to mělo být.

prof. Ing. Michael Šebek, DrSc. (sebekm1) napsal:

Právě k tomu totiž mají sloužit důkladné přijímačky: měly by proud zájemců o vzdělání správně usměrnit, některé na ty nejnáročnější špičkové školy a jiné na školy lehčí, méně náročné.

Zrovna přijímací zkoušky se mi zdají jako nejneobjektivnější kritérium ze všech. Jedná se o jednorázovou akci, na které se ve velké míře projeví štěstí/aktuální stav dotyčného apod. Takový potenciální student na vysokou školu ještě nemá v zásadě ani ponětí, co všechno se po něm bude chtít, jak rychle bude muset zpracovat zadání a do jaké hloubky by měly jeho znalosti sahat.
Při důkladných přijímacích zkouškách by tak bylo vyřazeno mnoho studentů, kteří jistě na vysokou školu mají, ale měli smůlu (velmi špatná střední škola, která je nedokázala připravit/špatně se vyspali/spletli i to, co umí, protože byli nerozní) atd.

------

PS : V prvním semestru jsem měl průměr 2.52(30 kreditů) a v pátém semestru 1.09(35 kreditů), takže mám jistý osobní, subjektivní nicméně relativně komplexní pohled na studium z té stránky kdy to "jde" a kdy to "nejde".

23

Re: Zkoušky typu "rychlá smrt"

ad Libor Vilimek,

myslim ze kazdy prednasajuci dokaze stanovit urcite minimum co studenti musia vediet. Vobec nie je nutne zachadzat do extremov. Absolvent predmetu Matematicka analyza skratka musi vediet zderivovat funkciu x^2, neexistuje ziadna vyhovorka preco by to vediet nemal. Rovnako, student predmetu Automaticke rizeni musi vediet co je to stavovy popis systemu a aky prenos ma PI regulator  ..atd.

24

Re: Zkoušky typu "rychlá smrt"

Ing. Peter Matisko (matispet) napsal:

ad Libor Vilimek,

myslim ze kazdy prednasajuci dokaze stanovit urcite minimum co studenti musia vediet. Vobec nie je nutne zachadzat do extremov. Absolvent predmetu Matematicka analyza skratka musi vediet zderivovat funkciu x^2, neexistuje ziadna vyhovorka preco by to vediet nemal. Rovnako, student predmetu Automaticke rizeni musi vediet co je to stavovy popis systemu a aky prenos ma PI regulator  ..atd.

Hmm, a co třeba, že derivace tan(x) = 1/((cos(x))^2)

25

Re: Zkoušky typu "rychlá smrt"

Libor Vilímek (vilimlib) napsal:
Ing. Peter Matisko (matispet) napsal:

ad Libor Vilimek,

myslim ze kazdy prednasajuci dokaze stanovit urcite minimum co studenti musia vediet. Vobec nie je nutne zachadzat do extremov. Absolvent predmetu Matematicka analyza skratka musi vediet zderivovat funkciu x^2, neexistuje ziadna vyhovorka preco by to vediet nemal. Rovnako, student predmetu Automaticke rizeni musi vediet co je to stavovy popis systemu a aky prenos ma PI regulator  ..atd.

Hmm, a co třeba, že derivace tan(x) = 1/((cos(x))^2)

Ted nevim, jestli to bylo mysleno jako vtip, nebo....staci si rozepsat jako podil dvou zakled.goniom. funkci a vedet vetu o podilu (nebo staci nasobeni) dvou funkci. Jinak receno, je to stale uplne nejzakladnejsi latka.