26

Re: Zkoušky typu "rychlá smrt"

Libor Vilímek (vilimlib) napsal:

K tématu :
Ona je docela zásadní otázka, kde je hranice mezi "musí umět" (jako jsou procenta) a kde se již o tak zásadní znalost nejedná.
Obecně jsem ale proti vyhazování za neznalost toho, co není tématem zkoušky, byť zkoušející je názoru (ať už má pravdu nebo ne), že tohle student musí umět. Mně se jako účel zkoušky zdá ověření znalostí daného předmětu a tak by to mělo být.

prof. Ing. Michael Šebek, DrSc. (sebekm1) napsal:

Právě k tomu totiž mají sloužit důkladné přijímačky: měly by proud zájemců o vzdělání správně usměrnit, některé na ty nejnáročnější špičkové školy a jiné na školy lehčí, méně náročné.

Zrovna přijímací zkoušky se mi zdají jako nejneobjektivnější kritérium ze všech. Jedná se o jednorázovou akci, na které se ve velké míře projeví štěstí/aktuální stav dotyčného apod. Takový potenciální student na vysokou školu ještě nemá v zásadě ani ponětí, co všechno se po něm bude chtít, jak rychle bude muset zpracovat zadání a do jaké hloubky by měly jeho znalosti sahat.
Při důkladných přijímacích zkouškách by tak bylo vyřazeno mnoho studentů, kteří jistě na vysokou školu mají, ale měli smůlu (velmi špatná střední škola, která je nedokázala připravit/špatně se vyspali/spletli i to, co umí, protože byli nerozní) atd.

------

PS : V prvním semestru jsem měl průměr 2.52(30 kreditů) a v pátém semestru 1.09(35 kreditů), takže mám jistý osobní, subjektivní nicméně relativně komplexní pohled na studium z té stránky kdy to "jde" a kdy to "nejde".

V zasade souhlasim, ze prijimacky jsou hodne neobjektivni z ruznych duvodu. Jedine, co me zarazilo je argumentovani...meli smulu (velmi spatna stredni skola). To preci neni smula! To nemuzete ani myslet vazne. Proste kdyz ma nekdo spatnou stredni skolu, je to absolutne jeho problem a na VS nema co hledat! Bohuzel, za nektere chyby (vyber spatne stredni skoly), se plati cely zivot!

27

Re: Zkoušky typu "rychlá smrt"

Hmm, a co třeba, že derivace tan(x) = 1/((cos(x))^2)

Tohle je už znalost, kterou není potřeba znát vzorečkem. Stačí vědět, jak je definovaná funkce tangens a jaká je derivace podílu dvou funkcí. A že (sin(x))^2 + (cos(x))^2 = 1. Ale je pravda, že na goniometrii by se dalo pěkně potápět, vzorců tam je spousta a jejich odvozování je ošklivé smile

Jinak myslím, že garant předmětu může dát do požadavků ledacos, tak by stačilo dát zmínku "požaduje se znalost matematiky na úrovni základní školy dle standardní učebnice XXXYYY". Zkoušející je tím z obliga a student se pocvičí ve zlomcích a procentech.

Pořádný muž od lúzy tím se označuje, že čemu nerozumí, to neprovozuje.
Karel Havlíček

28

Re: Zkoušky typu "rychlá smrt"

Libor Vilímek (vilimlib) napsal:

Zrovna přijímací zkoušky se mi zdají jako nejneobjektivnější kritérium ze všech. Jedná se o jednorázovou akci, na které se ve velké míře projeví štěstí/aktuální stav dotyčného apod. Takový potenciální student na vysokou školu ještě nemá v zásadě ani ponětí, co všechno se po něm bude chtít, jak rychle bude muset zpracovat zadání a do jaké hloubky by měly jeho znalosti sahat.
Při důkladných přijímacích zkouškách by tak bylo vyřazeno mnoho studentů, kteří jistě na vysokou školu mají, ale měli smůlu (velmi špatná střední škola, která je nedokázala připravit/špatně se vyspali/spletli i to, co umí, protože byli nerozní) atd.

No podle mě by se u "přijímaček" neměly testovat "znalosti," ale schopnost studovat vysokou školu (a to příslušně náročnou).
K tomu jsou lepší různé testy typu SCIO, SAT (používaný v USA http://en.wikipedia.org/wiki/SAT) apod.

Různé školy, podle vlastní náročnosti, pak mohou vyžadovat pro přijetí minimální úroveň v testu >= x.

Výhodou je i to, že si test dělá student sám u nezávislé organizace a pokud mu to jednou nevyjde, může ho myslím opakovat.
Na druhou stranu musí být zajištěna objektivita a poctivost té testující organizace. Pokud jednou vzbudí pochybnost, školy její výsledky přestanou uznávat a ztratí certifikaci.

Výsledky se pak dají použít i ke srovnání škol: středních (průmerný absovent má SAT na úrovni ...) i vysokých (přijímí od SAT = ...).

Obecně si myslím, že neexistuje žádná konkrétní znalost, kterou musí absolvent střední nebo konkrétní vysoké mít, a "nemůže bez ní projít." Takové požadavky vycházejí ze zastaralého konceptu "vzdělání = plnění prázdné nádoby znalostmi a dovednostmi."

Naposledy upravil: sebekm1 (11.06.2011 09:41:10)

29

Re: Zkoušky typu "rychlá smrt"

Bc. Matěj Dostál (dostamat) napsal:

Jinak myslím, že garant předmětu může dát do požadavků ledacos, tak by stačilo dát zmínku "požaduje se znalost matematiky na úrovni základní školy dle standardní učebnice XXXYYY". Zkoušející je tím z obliga a student se pocvičí ve zlomcích a procentech.

Ďalší argument pre striktné využívanie prerekvizít?

Не нужно пытаться осуществить мечту. Пусть так и остается мечтой.

30

Re: Zkoušky typu "rychlá smrt"

Ing. Karol Bujaček (bujackar) napsal:
Bc. Matěj Dostál (dostamat) napsal:

Jinak myslím, že garant předmětu může dát do požadavků ledacos, tak by stačilo dát zmínku "požaduje se znalost matematiky na úrovni základní školy dle standardní učebnice XXXYYY". Zkoušející je tím z obliga a student se pocvičí ve zlomcích a procentech.

Ďalší argument pre striktné využívanie prerekvizít?

Doufám, že ne. Rozhodně ne stylem, jakým fungují nyní, protože nemožnost zapsat si předmět X99DEF jen kvůli tomu, že jsem formálně neodchodil předmět Y88ABC, mi přijde jako zvrhlost. Radši bych měl možnost zapsat si cokoliv a případně pykat, popřípadě dokázat, že znalosti mám i bez formálně splněné prerekvizity.

Pořádný muž od lúzy tím se označuje, že čemu nerozumí, to neprovozuje.
Karel Havlíček

31

Re: Zkoušky typu "rychlá smrt"

Bc. Matěj Dostál (dostamat) napsal:

Doufám, že ne. Rozhodně ne stylem, jakým fungují nyní, protože nemožnost zapsat si předmět X99DEF jen kvůli tomu, že jsem formálně neodchodil předmět Y88ABC, mi přijde jako zvrhlost. Radši bych měl možnost zapsat si cokoliv a případně pykat, popřípadě dokázat, že znalosti mám i bez formálně splněné prerekvizity.


To ze znalosti mate, dokazete tym, ze predmet Y88ABC mate uzavrety. Preco chcete dokazovat znalosti inym testom, ked uz ste mali tri mozne terminy v ramci skuskoveho obdobia??

32

Re: Zkoušky typu "rychlá smrt"

Vůbec si nerozumíme. Pokud jsem prerekvizitní předmět vůbec neměl zapsaný, neměl jsem žádné tři pokusy na jeho ukončení.
Příklad: Student si chce zapsat předmět Integrální počet funkcí více proměnných, přestože nikdy neměl předmět Diferenciální počet funkcí více proměnných.
Předpoklad: Student umí diferenciální počet funkcí více proměnných, přestože nikdy neměl předmět Diferenciální počet funkcí více proměnných.
Důsledek momentální politiky prerekvizit: Student si nemůže zapsat předmět Integrální počet funkcí více proměnných, ačkoliv by ho zvládal.

Pořádný muž od lúzy tím se označuje, že čemu nerozumí, to neprovozuje.
Karel Havlíček

33

Re: Zkoušky typu "rychlá smrt"

Bc. Matěj Dostál (dostamat) napsal:

Vůbec si nerozumíme. Pokud jsem prerekvizitní předmět vůbec neměl zapsaný, neměl jsem žádné tři pokusy na jeho ukončení.
Příklad: Student si chce zapsat předmět Integrální počet funkcí více proměnných, přestože nikdy neměl předmět Diferenciální počet funkcí více proměnných.
Předpoklad: Student umí diferenciální počet funkcí více proměnných, přestože nikdy neměl předmět Diferenciální počet funkcí více proměnných.
Důsledek momentální politiky prerekvizit: Student si nemůže zapsat předmět Integrální počet funkcí více proměnných, ačkoliv by ho zvládal.


Unika mi zmysel toho co sa snazite povedat. Je dany studijny plan povinnych predmetov  + volitelne predmety..  ked je raz Diferenciální počet na plane v prvom semestri a je prerekvizitou pre matematiku v druhom semestri tak aky je rozumny dovod nezapisat si Diferenciální počet??  Pokial student tak bezproblemovo ovlada diferencialní pocet, moze kludne ignorovat prednasky a zapisat si nieco naviac.

Obvykla situacia je totiz taka, ze student nezvladne matiku 1, zapise si matiku 2 a cuduje sa nezvlada ani tu. Prerekvizity maju vytvorit predpoklad aspon minimalnych znalosti.

34

Re: Zkoušky typu "rychlá smrt"

Možná jsem v příkladu kladl větší důraz na názvy předmětů než na myšlenku, která v něm je obsažena. Nejde o diferenciální počet a o to, že by někdo něco nezvládl a pak chtěl pokračovat ve složitějších předmětech.

Příklad č. 2 (s odpovědí Vašeho vedoucího katedry):
https://forum.feld.cvut.cz/topic/2210/i … e-studium/

Když si bude chtít student zapsat předmět z jiného oboru, bude muset splnit strom prerekvizit čítající třeba 6 předmětů, což mu efektivně znemožní si předmět zapsat? Předpokládejme, že to není idiot, který neumí procenta, a dokázal by se doučit potřebné znalosti např. přes léto.

Příklad č. 3: Student umí programovat v jazyku C++, chce si zapsat Programování grafiky, tento předmět má prerekvizitu předmět Programování v C++. Student si musí zapsat předmět, jehož náplň ovládá, aby si mohl zapsat to, co ho zajímá.

Možná to není tak hrozné, jak mi to připadá. Z pohledu učitele to je asi ještě menší problém, toho to totiž nemusí vůbec zajímat.

Pořádný muž od lúzy tím se označuje, že čemu nerozumí, to neprovozuje.
Karel Havlíček

35

Re: Zkoušky typu "rychlá smrt"

Bc. Matěj Dostál (dostamat) napsal:

Možná jsem v příkladu kladl větší důraz na názvy předmětů než na myšlenku, která v něm je obsažena. Nejde o diferenciální počet a o to, že by někdo něco nezvládl a pak chtěl pokračovat ve složitějších předmětech.

Příklad č. 2 (s odpovědí Vašeho vedoucího katedry):
https://forum.feld.cvut.cz/topic/2210/i … e-studium/

Když si bude chtít student zapsat předmět z jiného oboru, bude muset splnit strom prerekvizit čítající třeba 6 předmětů, což mu efektivně znemožní si předmět zapsat? Předpokládejme, že to není idiot, který neumí procenta, a dokázal by se doučit potřebné znalosti např. přes léto.

Příklad č. 3: Student umí programovat v jazyku C++, chce si zapsat Programování grafiky, tento předmět má prerekvizitu předmět Programování v C++. Student si musí zapsat předmět, jehož náplň ovládá, aby si mohl zapsat to, co ho zajímá.

Možná to není tak hrozné, jak mi to připadá. Z pohledu učitele to je asi ještě menší problém, toho to totiž nemusí vůbec zajímat.


Ste si predtym vybrali zly priklad s tou matikou:)  Myslel som ze sa bavime o povinnych predmetoch v ramci oboru. U volitelnych predmetov by asi mohla byt vacsia volnost, s tym sa da suhlasit.

36

Re: Zkoušky typu "rychlá smrt"

Ing. Samuel Prívara (privasam) napsal:
Libor Vilímek (vilimlib) napsal:
Ing. Peter Matisko (matispet) napsal:

ad Libor Vilimek,

myslim ze kazdy prednasajuci dokaze stanovit urcite minimum co studenti musia vediet. Vobec nie je nutne zachadzat do extremov. Absolvent predmetu Matematicka analyza skratka musi vediet zderivovat funkciu x^2, neexistuje ziadna vyhovorka preco by to vediet nemal. Rovnako, student predmetu Automaticke rizeni musi vediet co je to stavovy popis systemu a aky prenos ma PI regulator  ..atd.

Hmm, a co třeba, že derivace tan(x) = 1/((cos(x))^2)

Ted nevim, jestli to bylo mysleno jako vtip, nebo....staci si rozepsat jako podil dvou zakled.goniom. funkci a vedet vetu o podilu (nebo staci nasobeni) dvou funkci. Jinak receno, je to stale uplne nejzakladnejsi latka.

Ne, nebyl to vtip. Nicméně bych mohl složitost jednotlivých funkcí ke zderivování zesložiťovat a zesložiťovat, až by někdo z vás řekl, že tohle už se nemusí od studenta implicitně očekávat. Na druhou stranu, někdo jiný by tvrdil opak. To je ona hranice, na kterou jsem narážel.

***


Ing. Samuel Prívara (privasam) napsal:

To nemuzete ani myslet vazne. Proste kdyz ma nekdo spatnou stredni skolu, je to absolutne jeho problem a na VS nema co hledat! Bohuzel, za nektere chyby (vyber spatne stredni skoly), se plati cely zivot!

Platit celý život za rozhodnutí učiněné ve 14 letech, přičemž v té době nemá většina populace ani ponětí o všech možných důsledcích, ba ani o skutečné kvalitě školy a učitelích, se mi správné zdát nemůže a ani nikdy nebude. A zdá se mi správné důsledky takového rozhodnutí zmírnit. U výběru vysoké školy je to už něco jiného, tam se hlásí opravdu dospělí lidé, kteří za sebe a své činy převzali plnou zodpovědnost.

***


Bc. Matěj Dostál (dostamat) napsal:

Jinak myslím, že garant předmětu může dát do požadavků ledacos, tak by stačilo dát zmínku "požaduje se znalost matematiky na úrovni základní školy dle standardní učebnice XXXYYY". Zkoušející je tím z obliga a student se pocvičí ve zlomcích a procentech.

Takový postup je samozřejmě jedině správný. Jestli jsem ale dobře pochopil téma diskuze, pak se jedná o vyhazování na základě něčeho, co se automaticky předpokládá, nikoli na toho, co bylo definováno jako "prerekvizita".

***

prof. Ing. Michael Šebek, DrSc. (sebekm1) napsal:

No podle mě by se u "přijímaček" neměly testovat "znalosti," ale schopnost studovat vysokou školu (a to příslušně náročnou).
K tomu jsou lepší různé testy typu SCIO, SAT (používaný v USA http://en.wikipedia.org/wiki/SAT) apod.

Různé školy, podle vlastní náročnosti, pak mohou vyžadovat pro přijetí minimální úroveň v testu >= x.

Tak možná to bude o něco objektivnější, na druhou stranu ten původní problém tady je pořád - výsledek bude vždy ovlivněn aktuálním stavem/nervozitou/štěstím potenciálního studenta.
Chápu, že žádné řešení není ideální, ale čistě z mého krátkozrakého pohledu se mi zdá systém bez přijímaček (nebo s lehkými přijímačkami) nejspravedlivější - každý dostane šanci ukázat, jestli na to má nebo nemá.

37

Re: Zkoušky typu "rychlá smrt"

Libor Vilímek (vilimlib) napsal:

***

prof. Ing. Michael Šebek, DrSc. (sebekm1) napsal:

No podle mě by se u "přijímaček" neměly testovat "znalosti," ale schopnost studovat vysokou školu (a to příslušně náročnou).
K tomu jsou lepší různé testy typu SCIO, SAT (používaný v USA http://en.wikipedia.org/wiki/SAT) apod.

Různé školy, podle vlastní náročnosti, pak mohou vyžadovat pro přijetí minimální úroveň v testu >= x.

Tak možná to bude o něco objektivnější, na druhou stranu ten původní problém tady je pořád - výsledek bude vždy ovlivněn aktuálním stavem/nervozitou/štěstím potenciálního studenta.
Chápu, že žádné řešení není ideální, ale čistě z mého krátkozrakého pohledu se mi zdá systém bez přijímaček (nebo s lehkými přijímačkami) nejspravedlivější - každý dostane šanci ukázat, jestli na to má nebo nemá.

1) Pokud z jakéhokoli důvodu test nedopadne dobře, může si ho jindy zopakovat. Pokud se nepletu, u zmíněných testů to jde, můžete je dělat několikrát a pak přinést jen to nejlepší "vysvědčení"?

Na druhou stranu, v "reálném životě" míváte často jedinou šanci. Je proto dobré si na to zvykat.

2) Dobré školy prostě každého neberou, a to ani ty, které vybírají obrovské školné (ani těm se nevyplatí riskovat ztrátu jména kvůli krátkodobému příjmu ze školného - proč to děláme my?) Doporučuji se podívat na statistiky třeba MIT, Caltechu a dalších slavných škol. Ani jedna z nich nebere každého. A čím lepší, tím vybíravější: Např MIT myslím bere do bakalářského studia (v průměru přes obory) cca 13% přihlášených.

Ono je to férovější i pro studenty. Proč mají ztrácet čas na škole, na kterou evidentně nemají? Nebo na oboru? A dále: kdo by to celé platil?
Tenhle princip se u nás moc nenosí, ale je opravdu nefér (nespravedlivé, chcete-li, vůči studentům!!!) přijmout (skoro) každého, nechat je tu ztrácet čas a vyhodit je až po letech. Totéž samozřejmě platí i pro asistenty, docenty, profesory. Není - v pracovním životě -  snad nic horšího, než se léta trápit na pracovišti, na které nemám, cítit se zneuznaně atp. Býti "vyhozen" včas velmi zvyšuje šance se uchytit na vhodnějším místě, být tam úspěšný, šťastnější, bohatší, ...

38

Re: Zkoušky typu "rychlá smrt"

prof. Ing. Michael Šebek, DrSc. (sebekm1) napsal:

1) Pokud z jakéhokoli důvodu test nedopadne dobře, může si ho jindy zopakovat. Pokud se nepletu, u zmíněných testů to jde, můžete je dělat několikrát a pak přinést jen to nejlepší "vysvědčení"?

Na druhou stranu, v "reálném životě" míváte často jedinou šanci. Je proto dobré si na to zvykat.

2) Dobré školy prostě každého neberou, a to ani ty, které vybírají obrovské školné (ani těm se nevyplatí riskovat ztrátu jména kvůli krátkodobému příjmu ze školného - proč to děláme my?) Doporučuji se podívat na statistiky třeba MIT, Caltechu a dalších slavných škol. Ani jedna z nich nebere každého. A čím lepší, tím vybíravější: Např MIT myslím bere do bakalářského studia (v průměru přes obory) cca 13% přihlášených.

Ono je to férovější i pro studenty. Proč mají ztrácet čas na škole, na kterou evidentně nemají? Nebo na oboru? A dále: kdo by to celé platil?
Tenhle princip se u nás moc nenosí, ale je opravdu nefér (nespravedlivé, chcete-li, vůči studentům!!!) přijmout (skoro) každého, nechat je tu ztrácet čas a vyhodit je až po letech. Totéž samozřejmě platí i pro asistenty, docenty, profesory. Není - v pracovním životě -  snad nic horšího, než se léta trápit na pracovišti, na které nemám, cítit se zneuznaně atp. Býti "vyhozen" včas velmi zvyšuje šance se uchytit na vhodnějším místě, být tam úspěšný, šťastnější, bohatší, ...

1)Dobrá, v tomto máte pravdu, při opakovaném testu se "faktor štěstí" opravdu redukuje na minimum.
2)Jak jsem psal, já se na danou problematiku dívám svým krátkozrakým pohledem relativně čerstvého studenta - a zdá se mi spravedlivější dát šanci všem. V mém krátkozrakém pohledu nedokáži zohlednit všechny faktory, které s danou problematikou souvisí (jako je například jméno školy, kolik to bude stát, ...). Samozřejmě bych se tyto faktory mohl pokusit odhadnout, ale vzhledem absenci jakýchkoli reálných zkušeností v této problematice, by pak výsledek mohl dopadnout daleko hůř, než když je teď pouze neberu v potaz.

39

Re: Zkoušky typu "rychlá smrt"

Náhodou jsem minulý pátek potkal kolegu a přestože je ze slaboproudu, řeší úplně stejný problém. A vymysleli (nezávisle na tomto fóru), že udělají seznam několika desítek věcí, jejichž znalost bude nutnou podmínkou složení zkoušky.
S kolegou to uděláme také tak: dál prznit vysoké školství už nejde. Prostě pokud si student neplete sílu a práci, ale už si plete výkon a energii, ať zkusí štěstí jinde. Odmítám uznat, že to z 50% uměl a dát mu E.

A neberu argument, že "to bylo ve fyzice" a z té už zkoušku má. Studuje-li elektroenergetické předměty, plést si tyto pojmy zkrátka nesmí.

Stejně tak obvod rezistor+cívka vyřešit v HUS a zjistit pro dané hodnoty činný, jalový výkon atd. student umět musí. Nejde o to mít zkoušku z obvodů, jde o to mít ty obvody v hlavě.

Jistě, na vině je hodně střední školství: odmítnutí "biflování" způsobilo, že se studentům nerozvinula paměť: ona se také totiž musí cvičit.
Když látku probere kolega na prvním semináři, zopakuje na druhém, pro jistotu (domluvili jsme se, že to dáme jako otázku ke zkoušce) ještě na posledním cvičení a do druhého týdne to studenti zapomenou... no, smůla, jejich smůla, měli jít na těžší střední školu, kde by museli biflovat a teď by "měli pamatováka". Ale snad si užili pěkná středoškolská léta, když už jim to entropii v hlavách nesnížilo a dovednosti nerozšířilo.

Něco si pamatovat musím, už proto, abych věděl odkud začít googlit.
Přiznejme si ovšem, že současná nemravná situace je dána potřebou peněz: když na EEM se do prvního semestru zapíše 250 lidí, do druhého 100 lidí a z nich je podle mého odhadu tak třetina nevzdělatelná , učili jsme cca 170 studentů zcela zbytečně (ovšem levnou výuku a zaplaceno dostaneme stejně jako za výuku géniů).

Naštěstí naši mladí přemluvili bábu a tak si snad brzy budou za doučování procent na vysoké škole platit a doufejme, že co nejvíce.

40

Re: Zkoušky typu "rychlá smrt"

doc. Dr. Jan Kyncl (kyncl) napsal:

Náhodou jsem minulý pátek potkal kolegu a přestože je ze slaboproudu, řeší úplně stejný problém. A vymysleli (nezávisle na tomto fóru), že udělají seznam několika desítek věcí, jejichž znalost bude nutnou podmínkou složení zkoušky.

To se mi zdá jako nejkorektnější přístup. Studenti budou mít jasno v tom, co musí umět, a učitelé zase v tom, co mohou "beztrestně" po studentech požadovat.

41

Re: Zkoušky typu "rychlá smrt"

Libor Vilímek (vilimlib) napsal:
doc. Dr. Jan Kyncl (kyncl) napsal:

Náhodou jsem minulý pátek potkal kolegu a přestože je ze slaboproudu, řeší úplně stejný problém. A vymysleli (nezávisle na tomto fóru), že udělají seznam několika desítek věcí, jejichž znalost bude nutnou podmínkou složení zkoušky.

To se mi zdá jako nejkorektnější přístup. Studenti budou mít jasno v tom, co musí umět, a učitelé zase v tom, co mohou "beztrestně" po studentech požadovat.

Ono nás to doběhne... světový trend je seznam "měřitelných a ověřitelných kompetencí".
Takže až to přestane být svinčík po česku, bude akreditace obsahovat právě takové (i zvenku) ověřitelné věci.
Stejně bych osobně ubral obsahu studia, přidal hodin kontaktní výuky a to "méně" bych důrazněji zkoušel...

42

Re: Zkoušky typu "rychlá smrt"

doc. Dr. Jan Kyncl (kyncl) napsal:

Stejně bych osobně ubral obsahu studia, přidal hodin kontaktní výuky a to "méně" bych důrazněji zkoušel...

Mám pocit, že už teď si někteří učitelé stěžují, že studenti na FELu mají malý teoretický základ - nevím, jak by se tvářili na další inklinování k praxi. Ale vím jenom, že jsem to někdy někde tady četl, takže netuším, zda-li se jedná o menšinový/většinový názor. Mně osobně by to rozhodně nevadilo - ostatně proto jsem šel na ČVUT, protože jde obecně o praktickou školu.

43

Re: Zkoušky typu "rychlá smrt"

A proc ne? Udelejte si seznam potrebnych znalosti, najdete mu nejake chytlave jmeno s hezkou zkratkou (např. Base of Backgroud Knowledge - BBK), rozdelte podle tematu a urovne, vyveste ho na web predmetu a pak uz jen u predmetu napiste "Pozadavkem uspesneho absolvovani je znalost BBK - body A, C a F-H."
A pokud si na to udelate hezky projekt, tak Vam to mozna i zaplati ministerstvo/unie... :-)

Potřebujeme malý a šikovný traktory, ale velký a silný chlapy!

44

Re: Zkoušky typu "rychlá smrt"

doc. Dr. Jan Kyncl (kyncl) napsal:

Ono nás to doběhne... světový trend je seznam "měřitelných a ověřitelných kompetencí".

Kde jste to vzal?


Pro zajímavost:
http://www.eecs.mit.edu/ug/newcurriculum/index.html
http://www.eecs.mit.edu/ug/NC-MEng_chec … ll2010.pdf
http://www.eecs.mit.edu/images/EECS_fall07_web.pdf

Ad váš seznam:
Jsem zvědav, jak to dopadne. Sestavit seznam je snadné, "dodržet ho" je obtížné. Pokud se nepletu, tak zatím vaše předměty "udělal" skoro každý? Jste připraven na tu velkou změnu nenechat projít větší část studentů? Jste připraven na velký pokles v oblibě, který to nejspíš vyvolá?

Ještě k tématu:
Některé nástroje nezbytné pro můj kurz ARI probírá prof. Sovka v TES (o rok dříve), např. transformaci Laplaceovu a Z. Protože je fakt potřebujeme, zahájili jsme ARI "vstupním testem" z TES. Nedopadl moc dobře, přestože o něm studenti věděli dopředu. Přitom jsme se setkali např. s těmito názory studentů:

A) "To jsme v TES neprobírali" a "Zkoušíte to jinak než v TES".
Můj komentář: Není to pravda. Ve vstupním testu jsme použili přesně otázky ze závěrečné písemky TES, kolegové nám je dali! Jak máme brát vážně poznámky studentů, např. v Anketě, když některé jsou zjevně nepravdivé, např. tato?

B) "Ale v TES nám neřekli, že to budeme ještě potřebovat." (Nemám co dodat).

C) "Mezi TES a ARI je půlroční mezera, takže vše zapomeneme. Mezeru odstraňte".
Můj komentář: Asi to nepůjde, TES slouží i jiným předmětům. Přesto: Za půl roku se dá opravdu hodně zapomenout. Ale pokud tomu člověk rozuměl, pak si to (po půl roce) snadno osvěží.

45

Re: Zkoušky typu "rychlá smrt"

doc. Dr. Jan Kyncl (kyncl) napsal:

Stejně bych osobně ubral obsahu studia, přidal hodin kontaktní výuky a to "méně" bych důrazněji zkoušel...

To byste šel přesně PROTI světovým trendům a vychovával nesamostatné, neflexibilní, netvůrčí a jen nabiflované absolventy, velmi zranitelné na pracovním trhu. Ve srovnání s lepšími školami máme té kontaktní výuky naopak pořád ještě příliš mnoho!

Navíc: Kdo by tu kontaktní výuku zaplatil (neb je samozřejmě mnohem dražší než ta nekontaktní, tedy samostatná)? Státem placené školné se snižuje a od studentů je vybírat nesmíme?

Libor Vilímek (vilimlib) napsal:

... ostatně proto jsem šel na ČVUT, protože jde obecně o praktickou školu.

Kde jste to proboha vzal? Ve všech strategiích, záměrech, vizích fakulty i školy, ve všech vyhlášeních rektora a děkanů (alespoň vždy před volbami), všude tam se naopak do omrzení opakuje, že se ČVUT (při terminologii MŠMT rozdělující univerzity na prestižní "výzkumné" a zbylé "profesní, praktické") ČVUT staví na stranu "výzkumnou"? Dokonce, pokud teď opravdu bude MŠMT dělit univerzity na pár skutečně výzkumných (kterým bude platit za výzkum a které budou mít i magisterské a doktorské programy) a zbytek (kterému za výzkum skoro platit nebude  a který bude učit jen bakaláře), bude se ČVUT velmi snažit protlačit se mezi ty výzkumné (tedy prestižní). Pan rektor a další hodnostáři to opakují velmi často.

46

Re: Zkoušky typu "rychlá smrt"

prof. Ing. Michael Šebek, DrSc. (sebekm1) napsal:
Libor Vilímek (vilimlib) napsal:

... ostatně proto jsem šel na ČVUT, protože jde obecně o praktickou školu.

Kde jste to proboha vzal? Ve všech strategiích, záměrech, vizích fakulty i školy, ve všech vyhlášeních rektora a děkanů (alespoň vždy před volbami), všude tam se naopak do omrzení opakuje, že se ČVUT (při terminologii MŠMT rozdělující univerzity na prestižní "výzkumné" a zbylé "profesní, praktické") ČVUT staví na stranu "výzkumnou"? Dokonce, pokud teď opravdu bude MŠMT dělit univerzity na pár skutečně výzkumných (kterým bude platit za výzkum a které budou mít i magisterské a doktorské programy) a zbytek (kterému za výzkum skoro platit nebude  a který bude učit jen bakaláře), bude se ČVUT velmi snažit protlačit se mezi ty výzkumné (tedy prestižní). Pan rektor a další hodnostáři to opakují velmi často.

-Z popisu STM, kde bylo jasně deklarováno, že se jedná o velice praktický obor
-Z "doslechu" (oproti Masaryčce, Matfyzu máme více semestrálek a méně teorie)
-Taky jsem slyšel drb, že Jaderka původně patřila pod Karlovku, ale odtamtuď jí vyhodili, neboť byla příliš praktická, tak přešla pod ČVUT. A teď je z ní nejteoretičtější fakulta ČVUT. Můžete mi potvrdit/vyvrátit, co je a není pravdivé, pokud o tom vítě něco víc? Děkuji.

Naposledy upravil: vilimlib (14.06.2011 13:57:17)

47

Re: Zkoušky typu "rychlá smrt"

Libor Vilímek (vilimlib) napsal:

-Z popisu STM, kde bylo jasně deklarováno, že se jedná o velice praktický obor
-Z "doslechu" (oproti Masaryčce, Matfyzu máme více semestrálek a méně teorie)
-Taky jsem slyšel drb, že Jaderka původně patřila pod Karlovku, ale odtamtuď jí vyhodili, neboť byla příliš praktická, tak přešla pod ČVUT. A teď je z ní nejteoretičtější fakulta ČVUT. Můžete mi potvrdit/vyvrátit, co je a není pravdivé, pokud o tom vítě něco víc? Děkuji.

OK, používáte dělení praxe vs. teorie, já praxe (běžná) vs. výzkum. Není to úplně totéž, např. základní výzkum nemusí být jen teoretický, ale i experimentální (což zdaleka není praxe).

Ale s STM  máte pravdu, v obou významech, tak opravdu vzniklo a proto bylo jen bakalářské, úmyslně. Leč pak na to obě strany (studenti i učitelé) zapomněli.

To o jaderce neznám, jsme tu mladík, cca 10 let smile.  Platí, že jaderka je nejvýzkumnější fakultou, viz VVVS. Zda je i nejteoretičtější nevím, určitě je část jejich výzkumu experimentální.

Nicméně teď je hot topic dělení škol (fakult?) na výzkumné a praktické, profesní (=nevýzkumné). Jde přitom o velké peníze, slávu a tak. V tom smyslu by ČVUT chtělo být výzkumnou (leč mnohé části nemají žádné výzkumné výsledky). Ale, přiznávám, je rozdíl v plánech a realitě, to zas máte pravdu vy. sad

48

Re: Zkoušky typu "rychlá smrt"

prof. Ing. Michael Šebek, DrSc. (sebekm1) napsal:

To byste šel přesně PROTI světovým trendům a vychovával nesamostatné, neflexibilní, netvůrčí a jen nabiflované absolventy, velmi zranitelné na pracovním trhu. Ve srovnání s lepšími školami máme té kontaktní výuky naopak pořád ještě příliš mnoho!

Navíc: Kdo by tu kontaktní výuku zaplatil (neb je samozřejmě mnohem dražší než ta nekontaktní, tedy samostatná)? Státem placené školné se snižuje a od studentů je vybírat nesmíme?

Počítate medzi kontaktnú výuku prácu v laboratóriu?

Не нужно пытаться осуществить мечту. Пусть так и остается мечтой.

49

Re: Zkoušky typu "rychlá smrt"

Ing. Karol Bujaček (bujackar) napsal:
prof. Ing. Michael Šebek, DrSc. (sebekm1) napsal:

To byste šel přesně PROTI světovým trendům a vychovával nesamostatné, neflexibilní, netvůrčí a jen nabiflované absolventy, velmi zranitelné na pracovním trhu. Ve srovnání s lepšími školami máme té kontaktní výuky naopak pořád ještě příliš mnoho!

Navíc: Kdo by tu kontaktní výuku zaplatil (neb je samozřejmě mnohem dražší než ta nekontaktní, tedy samostatná)? Státem placené školné se snižuje a od studentů je vybírat nesmíme?

Počítate medzi kontaktnú výuku prácu v laboratóriu?

Může být tak i tak. Normální rozvrhovaná (povinná) práce v laboratoři v rámci cvičení je za přítomnosti instruktorů a počítá se do kontaktních hodin. Další typu "volné laboratoře", dobrovolná laboratorní práce po dohodě s učitelem, práce na na bakalářce či diplomce apod. mezi kontaktní nepatří.

Laboratorní práci bych samozřejmě neomezoval, té bývá na dobrých školách stejně nebo více než u nás, bývá však více samostatná. např. se méně pracuje s předem připravenými experimenty, ale více se opravdu tvoří, staví se robot atp. Viz třeba to MIT.

Co jinde skoro nebývá jsou naše "cvičení" ve smyslu "nalejvárna pro ty, co nechodí na přednášky", nebo se tam báli zeptat. Naopak mívají v USA tzv. Readings, kde si studenti povídají o tom, co si doma sami přečetli (odborné články, knihy, ...).

Shrnuto, studenti dobrých škol pracují mnohem samostatněji a tím se v samostatnosti ještě zdokonalují. pro další kariéru je totiž samostatnost (a také tvořivost a mnohé další) mnohem důležitější, než znalost (jakéhokoli) konkrétního vzorečku či poučky.

Na  druhou stranu jsou studenti na dobré školy mnohem přísněji vybíráni (třeba i 1:10, 1:20). No ale v tom nám také nic nebrání, jen my sami.

50

Re: Zkoušky typu "rychlá smrt"

prof. Ing. Michael Šebek, DrSc. (sebekm1) napsal:

Ve srovnání s lepšími školami máme té kontaktní výuky naopak pořád ještě příliš mnoho!

Pane profesore, nemate pravdu. Podival jste se vubec na ty odkazy, ktere jste vyse daval? Ja ano, vzal jsem si do ruky papir a tuzku a spocital jsem nasledujici.

K absolvovani BSc v oboru elektroinzenyr ci v kombinaci s CS musi student absolvovat cca 118 jednotek odbornych predmetu a 32 jednotek humanitnich (hodiny predmetu mirne kolisaji, v pripade moznosti volby mezi vice predmety jsem volil prumery zaokrouhlovane dolu). To dava celkem 150 jednotek. V prepoctu na "CVUT hodiny" dostavame neco malo pres 166 hodin, ktere student MIT odsedi ve skole. Na to mame 6 semestru, dostavame cislo 166/6=27.6, tedy vice kontaktnich hodin, nez kolik mame v nasich novych programech.

To jeste neberu v uvahu, ze studenti maji sesty semestr rozvolnenejsi kvuli psani diplomek. Pokud bychom rekli, ze v sestem semestru jedou na polovic, tak by nasi studenti museli mit v beznem semestru 166/5.5=30 hodin kontaktu s ucitelem, aby na tom byli stejne jako studenti MIT.

Tato cisla tedy potvrzuji to, co kolega Kyncl citi ze sve pozice zkuseneho pedagoga: nasi studenti jsou "kontaktove podvyziveni".

Mozna ale nepovazujete MIT za lepsi skolu, pak uznavam, ze tato cisla nejsou relevantni :-).