1

Téma: Zápočet za docházku

Již ve druhém příspěvku za poslední dva dny jsem tady na fóru viděl slovní obrat "zápočet za docházku". Co to je? Nechce se mi pátrat v regulích, zda to je vůbec košer, ale spíše jen (znovu) vyslovím svůj názor, že zápočet je nástroj, jak učinit celý proces hodnocení studentů efektivnějším, a je proto podivné se ho kompletně zříci. To proto, že se při jeho použití ke zkoušce dostanou studenti, kteří prokázali, že u ní mají aspoň nějakou minimální šanci uspět. Typicky tím, že v průběhu semestru po nich byla taky vyžadována a hodnocena nějaká práce (úkoly, testy, projekty, ...). Pak může být zapomenuta ona slovní hříčka "zkouška je od toho, aby se zkusila". A nářky vyučujících, že u nás musí poskytovat n zkouškových termínů každému studentovi, budou taky méně časté. Vždyť je to mimo jiné i ohromné mrhání penězy...

Naposledy upravil: hurak (19.02.2012 12:31:38)

2

Re: Zápočet za docházku

Vzhledem k tomu, že jsem mezi těmi dvěma učiteli, kteří nedávno zmínili zápočet za docházku, rozhodl jsem se reagovat.

Když jsem to uváděl, neměl jsem na mysli vhodnost či nevhodnost tohoto rozhodnutí. Chtěl jsem jen v rámci celkových počtů studentů upozornit na to, že mnozí přestávají studovat během semestru, aniž by na ně byl kladen jakýkoli požadavek. To je důležitá informace, abychom věděli, s jak motivovanými studenty ve skutečnosti pracujeme. Tento ukazatel není závislý na náročnosti předmětu.

Vyzkoušel jsem během let svého působení oba přístupy: zápočet za docházku i zápočet za aspoň minimální výkon. Neshledal jsem jednoznačně jeden způsob lepší než druhý. Když jsem před léty sám studoval, byl zápočet vždy jen formální záležitost a schopnost studenta se prověřila až zkouškou. Nikdo nevymýšlel žádné šílené bodové systémy, motivační úlohy, testy během semestru či dokonce domácí úkoly. Studovali jsme zodpovědni sami k sobě a bylo pouze na nás, jak využijeme čas v semestru. Na konci semestru jsme pak prokázali, že to umíme, u zkoušky. To považuji za zásadní rozdíl mezi středoškolským a vysokoškolským přístupem k výuce.

Jenže doba se změnila, na vysokých školách se začali ve stále větší míře objevovat studenti, kteří by tu vůbec neměli být. Na základě toho naši šéfové přišli s nápadem tyto studenty motivovat k činnosti i během semestru (oni by ti studenti jinak na to nepřišli, že semestr je od toho, aby sami od sebe studovali) a byli jsme nuceni začít vymýšlet bodové systémy. A od bodového systému už není daleko k nápadu začlenit do těch bodů i nějak zápočet.

Ačkoli mi to je proti srsti a proti mé osobní zkušenosti (během mých studií), občas aspoň v mírné míře zápočet na něco vážu. Naposledy loni na FITu jsem to podmínil nějakými body za jednu písemku a případně za dopracování netriviálních domácích úkolů. Studenti v anketě (a nebyl to ojedinělý názor) zareagovali překvapivě: jedna písemka během semestru je málo, chtějí jich více. Pomyslel jsem si: kde to jsme? Na střední škole? Ale v experimentu tedy pokračuji. Zápočet je stále vázaný za aspoň nějaký výkon, ale písemek letos studenti FITu píší více. Sám jsem zvědav, jaké to bude mít důsledky. Nu což. Opravovat to budou cvičící. A ti mladší cvičící už jsou na to (překvapivě) zvyklí.

Váš příspěvek mě přinutil znovu se zamyslet nad problematikou vázání zápočtu za výkon, ale nejsem zatím přesvědčen, že existuje jednoznačná správná cesta.

3

Re: Zápočet za docházku

Petr Olšák (olsak) napsal:

Váš příspěvek mě přinutil znovu se zamyslet nad problematikou vázání zápočtu za výkon, ale nejsem zatím přesvědčen, že existuje jednoznačná správná cesta.

Ale to bylo přesně mým cílem. Trošku iniciovat diskuzi. Já sám v těchto věcech názory měním. Třebas i na základě diskuzí z ostatními kolegy.

Když už totiž říkáte "Kde to jsme? Na střední škole?", tak já se v tomto smyslu necítím nijak pohodlně ani coby policajt hlídající docházku. Kde to jsme? Na základní škole? Pro mě za mě, ať si kdo chce kam chce chodí či nechodí. Důležité pro mě pouze je, zda bude schopen předvést solidní výkon v okamžiku, kdy to po něm budu chtít (a vidím skutečně jako věc už jen technického provedení, zda je to až na konci semestru, nebo i třebas párkrát v průběhu semestru). Hlídat docházku mi přijde pro vyučujícího i studenta daleko více ponižující než zadávat domácí úkoly a tyto hodnotit. Jenže pakliže takto (dle mého názoru oprávněně) odsoudíme i to hlídání docházky, celý institut zápočtu postrádá smysl kompletně. A mně s rostoucím věkem čím dál méně baví dělat věci jen proto, že "se to tak dělalo", ale nikdo už neví proč. Ba dokonce jsem si na to snad vyvinul alergii. K čemu je tedy zápočet? Nemohla by ho tedy na začátku zapsat všem nějaká paní ze studijního?

Naposledy upravil: hurak (19.02.2012 19:44:56)

4

Re: Zápočet za docházku

Dovolím si jen krátce odpovědět. Za sebe si myslím, že především v technických předmětech má zápočet smysl jako potvrzení odvedené práce na úlohách/projektech. Schopnost dlouhodobější tvořivé práce a řešení netriviálních úloh nejde ohodnotit během zkoušky, u které se předpokládá doba aktivní práce na max. několik/dvě hodin(y).

Co se týče vlastní docházky, tak tu za svoje předměty doporučuji vést jen proto, aby bylo možné studentovi, který na konci semestru (nebo ve zkouškovém období) vyžaduje hodiny konzultací a dohadů mimo čas svých cvičení, tuto službu odmítnout, pokud v době, kdy byla látka probíraná společně, nebyl ochoten návštěvě cvičení věnovat čas. Individuální vysvětlování látky je mnohem časově náročnější a student tak prodražuje výuku a blokuje vyučující aby se věnovali buď skutečně studentům, kteří se snažili a přesto potřebují něco osvětlit nebo studentům, kteří mají zájem se dozvědět informace nad rámec běžné náplně předmětu.

5

Re: Zápočet za docházku

Zdeněk Hurák napsal:

Když už totiž říkáte "Kde to jsme? Na střední škole?", tak já se v tomto smyslu necítím nijak pohodlně ani coby policajt hlídající docházku.

Já se taky necítím pohodlně. Čárky si do seznamu píšu víceméně formálně. Studentům říkám, že chodit na cvičení mají a pokud nepřijdou, že považuji za slušné se omluvit. Nikdy nespecifikuji počet absencí, které jsou v toleranci na zápočet a nikdy nezkoumám podloženost omluvy. Nikdy jsem nebyl nucen nedat zápočet, který student dostat chtěl, kvůli docházce. Prostě, pokud studenti přestanou chodit na cvičení, pak ani nepřijdou pro zápočet. Takže slovní spojení ,,zápočet za docházku'' není úplně přesné.