1

Téma: Spolupráce mezi katedrami

Matouš Pokorný (pokormat) napsal:

Obecne mi vadi soupereni mezi katedrami a predevsim jejich neochota spolupracovat. Na mnoha katedrach se delaji duplicitne ty stejne veci. Misto toho aby se katedry spojili a kazda prispela svou specializaci, katedry si samostatne hraji na svych projektech a nikoho k tomu nepusti. Nakupuji samostatne draha zarizeni, pritom na druhem konci budovy  (pripadne FElu:)) to stejne lezi ve skriini a jen to ceka na odpis.

Prosím uveďte ke každé položce nějaké konkrétní příklady.

Vzhledem k prohlášení

Matouš Pokorný (pokormat) napsal:

Popisuje zde sve osobni zkusenosti, ktere jsem nasbiral behem poslednich tri let.

to asi nebude problém.

2

Re: Spolupráce mezi katedrami

Michael Šebek (sebekm1) napsal:
Matouš Pokorný (pokormat) napsal:

Obecne mi vadi soupereni mezi katedrami a predevsim jejich neochota spolupracovat. Na mnoha katedrach se delaji duplicitne ty stejne veci. Misto toho aby se katedry spojili a kazda prispela svou specializaci, katedry si samostatne hraji na svych projektech a nikoho k tomu nepusti. Nakupuji samostatne draha zarizeni, pritom na druhem konci budovy  (pripadne FElu:)) to stejne lezi ve skriini a jen to ceka na odpis.

Prosím uveďte ke každé položce nějaké konkrétní příklady.

Vzhledem k prohlášení

Matouš Pokorný (pokormat) napsal:

Popisuje zde sve osobni zkusenosti, ktere jsem nasbiral behem poslednich tri let.

to asi nebude problém.

Zkusenosti mam predevsim z katedry rizeni, kybernetiky a mereni. Nerad bych se nekoho osobne dotknul, berte to jako motivacni sdeleni:)

Robotici z Gerstnerovi laboratore resi problem navigace ve venkovnim prostredi, stezovali si na mizerne vysledky magnetickych kompasu, pritom na katedre mereni (ted uz na dekanate) sedi svetove kapacity v oboru mereni malych magnetickych poli. Urcite by s problemem nejen pomohli ale i zapujcili potrebne vybaveni lepsi urovne.

Jeste jeden priklad z Gersterovi laborky: stereokamera. Udelal se pokus s dvojitou webkamerou s vysledkem, ze je nepouzitelna, obraz z kamer neni sychrnonni, tudiz ho nelze pouzit pro stereoskopii. Na chodbe katedry mereni prezentuje laborator videometrie funkcni stereoskopickou kameru s presne synchronnim obrazem a vysokou datovou propustnosti komunikacniho rozhrani.

Katedra mereni se zase snazi zkonstruovat ruzne platformy pro neseni senzoru (kolovy robot, quadcopter). Maleho robota koupili, pritom jeden hotovy nevyuzity podvozek lezi na katedre rizeni ve skrini, nehlede toho, ze v okoli sedi mnoho odborniku na robotiku. O svou vlastni konstrukci quadcopteru se snazi obe katedry. Verim tomu, ze kdyby na projektu pracovaly katedry spolecne, byl by mene finance narocny a vysledek by mel vyssi uroven.

Takovych situaci bych jeste par nasel, myslim, ze pro ilustraci postacuji.

Je jasne, ze jsou pripady, kdy spolupraci nelze navazat a realizovat, chci tim pouze poukazat na to, ze pokud neco potrebuji nebo resim nejaky problem, je dobre se podivat kolem sebe, po skole.

3

Re: Spolupráce mezi katedrami

Matouš Pokorný (pokormat) napsal:

Katedra mereni se zase snazi zkonstruovat ruzne platformy pro neseni senzoru (kolovy robot, quadcopter). Maleho robota koupili, pritom jeden hotovy nevyuzity podvozek lezi na katedre rizeni ve skrini, nehlede toho, ze v okoli sedi mnoho odborniku na robotiku.

Myslím, že jde o nedorozumění, ale do skříně se podívám smile

Matouš Pokorný (pokormat) napsal:

O svou vlastni konstrukci quadcopteru se snazi obe katedry. Verim tomu, ze kdyby na projektu pracovaly katedry spolecne, byl by mene finance narocny a vysledek by mel vyssi uroven.

Tady vás opravím. Na katedře řídicí techniky se o konstrukci "quadcopteru" nesnažíme, to už dnes nemá smysl. To by nebyl žádný výzkum, ale celkem banální vývoj. Daleko lepší je si jich pár někde koupit, takových hračiček už je na trhu spousta a bývají dost levné. Mimochodem i další katedry si je kupují.
Také řízení je našeho pohledu celkem banální záležitost. Když už, tak uvažujeme o velké formaci takových hračiček nebo o něčem podobném.
Jinak s vámi souhlasím, než se začne něco zkoumat, je potřeba se podívat nejen kolem sebe, ale nejméně po celé Zeměkouli. Pokud už někde hledaná věc existuje, pak sama o sobě už těžko může být předmětem výzkumu.

4

Re: Spolupráce mezi katedrami

Michael Šebek (sebekm1) napsal:
Matouš Pokorný (pokormat) napsal:

Obecne mi vadi soupereni mezi katedrami a predevsim jejich neochota spolupracovat. Na mnoha katedrach se delaji duplicitne ty stejne veci. Misto toho aby se katedry spojili a kazda prispela svou specializaci, katedry si samostatne hraji na svych projektech a nikoho k tomu nepusti. Nakupuji samostatne draha zarizeni, pritom na druhem konci budovy  (pripadne FElu:)) to stejne lezi ve skriini a jen to ceka na odpis.

Prosím uveďte ke každé položce nějaké konkrétní příklady.

Dobrý den, bohužel v tomto směru vidím také zásadní problémy. Jak ve větším měřítku, tak i mezi týmy na katedře, kterou sám řídíte.

Když se omezím na K13135, tak byla z různých stran snaha tento problém mnohokrát řešit. Například při nástupu Doc. Bayera na funkci vedoucího požadavek na všechny členy katedry, aby sepsali, čím dříve přispěli k rozvoji katedry a čím by mohli být zajímaví. Pokud si vzpomínám, tak i vy jste v minulosti na jednom, či dvou katederních setkáních v Temešváru (nebo to bylo jinde) vzájemné seznámení s projekty na katedře organizoval. Správným směrem, podle mě, mířila i snaha Ing. Burgeta vytvořit compentence matrix členů katedry pro směrování dotazů z venku i kooperaci uvnitř. Bohužel žádná z těchto aktivit se nedotáhla příliš do konce a mnoho lidí k ní necítí ani motivaci, protože kritériem hodnoceným nad vše ostatní jsou body z článků. Výsledkem je, že se často vybere a vytěží nějaké téma a poté, co již je spíš pouze základem, který by mohl posloužit jako podpora pro další projekty, tak se investice a zájem utnou, diplomanti odejdou a znalost postupně zeroduje.

Opravdu jsme sami sobě nesmírně špatnými správci našeho kow-how (např. z VTB a CANopen udělaného pro Unicontrols v době mého studia, u nás již asi není k nalezení ani řádek). Z tohoto pohledu je tedy důležité uchovávat naše vlastní znalosti mimo katedru, vědecké v článcích a publikacích (pokud možno dohledatelných v plném znění přes Google), software a projekty pak ve formě open-source projektů, kde je naděje, že i náš dočasný nezájem a erozi know-how překlene někdo jiný.

Jinak omezení se na hraní si na vlastní písečku a často zbytečná duplicita, v tom jsme přeborníci. Když jsem před nedávnem navrhoval, že by bylo dobré mojí starší snahu o evidenci HW vzniklého a používaného na naší katedře (HW Zoo) aktualizovat a našel se i kolega, který o měl zájem na tom pracovat, tak vedoucí mého oddělení prohlásil, že to sice podporuje, ale že se soupis bude týkat jen našeho oddělení, protože za hranice oddělení nebude snahu dotovat.

Takže v obecné rovině s kritikou Ing. Pokorného souhlasím. Mám ale značné obavy, jestli je on zrovna tím, kdo by problém měl řešit, protože sám v minulosti předvedl spíše příklad vytěžení know-how než spolupráce a snahy dokumentovat to, co by mohlo být jiným užitečné.

Abych přidal i nějaké pozitivní příklady o kterých vím:

Za dobrý příklad pro publikaci realizačních projektů v rámci K13135 považuji Soutěž o cenu Zdeňka Kotka (ovšem ne letošní ročník vedený doktorem Polcarem, ten byl ostudný).

Spolupráce a informování se mezi katedrami je problém, ale sám mám velmi dobré zkušenosti ze současné společné výuky s kolegy z K13136. Stejně tak s některými lidmi z Katedry měření si vzájemně posíláme studenty na konzultace a pomáháme si při hledání součástek, nástrojů atd. Také je informujeme o zajímavých projektech (třeba novinkách na naší hardwarové Wiki) a i naše odkazy se integrovaly do jejich Wiki, když jsem zjistil, že informace o daných kompilátorech nemají.

Jako velký krok vpřed považuji práci našeho IT oddělení, které na své Wiki vybudovalo kvalitní základ dokumentace jak pro své vlastní členy tak i pro uživatele sítě na naší katedře a FEL obecně. Proti dřívější situaci, kdy nebylo nikde pořádně popsané kde jaká hesla používat a měnit a kdo co může opravit, je to nesmírný posun vpřed.

Spolupráce s lidmi z CMP je také obecně na vysoké úrovni. V mém osobním případě však spíš díky osobní iniciativě a spolupráci firem PiKRON a Neovision než na základě projektů podporovaných naší katedrou.

Příspěvek mi vyšel nakonec delší. Rozhodně nesouhlasím s Prof. Šebkem, že je současný stav vzájemné spolupráce a informovanosti v pořádku. Na druhou stranu je to problém, za který si můžeme velmi často sami tím, že na investici do vzájemného informování není čas. Sám za sebe také většinu, i pro mě zajímavých, prezentací kolegů na katedře nestíhám - (ono při výuce ve třech dnech ze tří v úvazku to často moc nejde). Centralizované řešení asi vždy bude problém zorganizovat. Proto si myslím, že je potřeba podporovat tvorbu stránek projektů a používat rozcestníků (třeba ve formě Wiki) tak, aby se bylo možné v pavučině FEL orientovat a potřebné informace nalézt. Stejně tak je nutné, aby byly všechny diplomové práce a články dostupné všem na FEL on-line a odkazy na ty, které nesou informační hodnotu, byly provázané do stránek projektů.

5

Re: Spolupráce mezi katedrami

Ještě krátká poznámka, pokud se na téma (ne)spolupráce rozběhne debata, bylo by dobré založit nové vlákno a předchozí dva až tři příspěvky do něho přesunout.

6

Re: Spolupráce mezi katedrami

Matouš Pokorný (pokormat) napsal:

Obecne mi vadi soupereni mezi katedrami a predevsim jejich neochota spolupracovat. Na mnoha katedrach se delaji duplicitne ty stejne veci. Misto toho aby se katedry spojili a kazda prispela svou specializaci, katedry si samostatne hraji na svych projektech a nikoho k tomu nepusti. Nakupuji samostatne draha zarizeni, pritom na druhem konci budovy  (pripadne FElu:)) to stejne lezi ve skriini a jen to ceka na odpis.

To je dost zajimavy nazor. Proc vam vadi soupereni mezi katedrami? Soupereni, tedy snaha byt lepsi, je zakladni stimul lidskeho chovani. Co je na tom spatneho?

Co se tyka delani duplicit, je zajimave, ze zminujete veci spise spadajici do vedy, a pritom nejvice duplicit mame ve vyuce. Najdete nejaky zakladni predmet, ktery neni na FEL multiplikovan... Samozrejme se to obhajuje tim, ze zaklady Javy jsou prece uplne jine pro ruzne obory, stejne tak fyzika, matematika... Po pravde receno ve vede nevidim, ze by se duplikovaly vysledky, spise nejake podruzne aktivity. Kolik clanku je duplikovanych nebo alespon na hodne podobne tema z ruznych kateder? Nejspis zadny.

Zminujete neochotu spolupracovat - to je ale dost nicnerikajici. Spolupracovat muzete, pokud chcete a pokud mate co nabidnout. Spousta lidi na FEL proste nema co nabidnout, to s neochotou nijak nesouvisi. Na druhou stranu je logicke, ze kdyz mate hromadu napadu, tym lidi, spolupracujete s prednimi pracovisti na svete a jeste k tomu mate dost penez, tak zrovna nebloumate po FEL a neptate se, jestli by nekdo chtel spolupracovat. Ja sam to parkrat na FEL zkusil - a neuspel. Bohuzel je tu i dalsi vlastnost, rekl bych typicky ceska - i celkem schopni lide reknou, ze sice delaji to a to, ale vy chcete, aby delali neco o trochu jineho, a to delat nebudou. To je pak tezke...

Pravdu mate v pristrojich, i kdyz to nejspis neni pripad nejakeho robutka ve skrini. Nakupujeme pristroje za miliony, a jejich vyuziti je minimalni. Kazdy chce zarizeni pro sebe, casto na nem nic nedela a ani to neumi. To je ale spise chyba systemu, ze to dovoluje (vsude na svete chce mit kazdy sve zarizeni).

7

Re: Spolupráce mezi katedrami

Pavel Píša (pisa) napsal:

...je tedy důležité uchovávat naše vlastní znalosti mimo katedru, vědecké v článcích a publikacích (pokud možno dohledatelných v plném znění přes Google), software a projekty pak ve formě open-source projektů, kde je naděje, že i náš dočasný nezájem a erozi know-how překlene někdo jiný.
...Takže v obecné rovině s kritikou Ing. Pokorného souhlasím. Mám ale značné obavy, jestli je on zrovna tím, kdo by problém měl řešit, protože sám v minulosti předvedl spíše příklad vytěžení know-how než spolupráce a snahy dokumentovat to, co by mohlo být jiným užitečné.

To obvineni moc nechapu. Vzdyt sam pisete, ze vsechno mame delat jako open source, tak jake vytezeni?

Pavel Píša (pisa) napsal:

Dobrý den, bohužel v tomto směru vidím také zásadní problémy. Jak ve větším měřítku, tak i mezi týmy na katedře, kterou sám řídíte.
...vedoucí mého oddělení prohlásil, že to sice podporuje, ale že se soupis bude týkat jen našeho oddělení...
...ovšem ne letošní ročník vedený doktorem Polcarem, ten byl ostudný...

Nejsem si uplne jisty, jestli zrovna tohle muze nejak studentsky senator ovlivnit. Ja tedy uprimne doufam, ze senat se do problematiky vedeni kateder a tymu nebude plest vubec. Jinak v jednom prispevku zkritizovat sveho vedouciho katedry, ze ji vede spatne, sveho vedouciho oddeleni a jineho vedouciho oddeleni, to se jen tak nevidi. Nicmene to paradoxne doklada, ze nase katedra je celkem fajn, protoze Vasi karieru na nasi katedre to nijak nenarusi.

8

Re: Spolupráce mezi katedrami

Tomáš Polcar (polcatom) napsal:

To obvineni moc nechapu. Vzdyt sam pisete, ze vsechno mame delat jako open source, tak jake vytezeni?

Zaprvé, i když použiji open-source stejně tak jako když využiji teorii publikovanou v článku, tak je správné, aby byly využité projekty referencované jak z webu tak z dokumentace. Dobrým zvykem je i snaha obecně tam, kde mě to stojí minimum námahy, přispět k tomu, aby se projekt rozvíjel.

Pokud je pak projekt přímo financovaný z veřejných zdrojů, měla by být i povinnost co nejvíce veřejnosti zpřístupnit užitečné výstupy projektu.

Pokud je pak projekt dotovaný katedrou, měly by jeho tvůrci mít snahu s katedrou (nebo celou veřejností, protože je to vlastně technicky jednodušší) výsledky své práce sdílet a mít snahu o zajištění jejich budoucnosti.

To obecně, ke konkrétnímu případu se dál nebudu vyjadřovat a budu doufat že případný senátor Pokorný bude naplňování jím proklamované myšlenky naplno přispívat alespoň svým vlastním časem.

Tomáš Polcar (polcatom) napsal:
Pavel Píša (pisa) napsal:

Dobrý den, bohužel v tomto směru vidím také zásadní problémy. Jak ve větším měřítku, tak i mezi týmy na katedře, kterou sám řídíte.
...vedoucí mého oddělení prohlásil, že to sice podporuje, ale že se soupis bude týkat jen našeho oddělení...
...ovšem ne letošní ročník vedený doktorem Polcarem, ten byl ostudný...

Nejsem si uplne jisty, jestli zrovna tohle muze nejak studentsky senator ovlivnit. Ja tedy uprimne doufam, ze senat se do problematiky vedeni kateder a tymu nebude plest vubec. Jinak v jednom prispevku zkritizovat sveho vedouciho katedry, ze ji vede spatne, sveho vedouciho oddeleni a jineho vedouciho oddeleni, to se jen tak nevidi. Nicmene to paradoxne doklada, ze nase katedra je celkem fajn, protoze Vasi karieru na nasi katedre to nijak nenarusi.

Kdybych nevěřil tomu, že náš organizační celek v přijatelné míře efektivity nepřináší prospěch studentům a především projektům, které mě zajímají, tak bych na katedře nesetrvával. Jsem přesvědčený, že bych se uživil i jinde, velmi lukrativní nabídky jak ze zahraničí tak i ze dvou jiných kateder na FEL jsem již v minulosti dostal. Jsem ale realista a přesto, že jsem s mnoha věci u nás (na ČVUT, FEL, katedře) nespokojený, tak buď přímo vím nebo si dokáži domyslet, že i jinde není situace ideální.

Takže nevidím důvod se bát říkat to, co si myslím a jsem přesvědčený, že kdo se bojí kvůli svému pohodlí říkat pravdu, již svojí vnitřní pohodu ztratil.

Můj příspěvek byl pak mnohem šířeji pojat než Vámi citované příklady, snažil jsem se shrnout co se povedlo, nepovedlo a co může být příkladem pro druhé. Doc. Hanzálka si vážím, akcemi Kotek, Kontakt a organizací a vedením mezinárodních projektů výrazným dílem přispěl k rozvoji katedry a školy. Na druhou stranu jsem schopný vyjmenovat také pěkně dlouhý seznam případů, ve kterých jsem s ním nesouhlasil. Stejně tak v případě vedoucího katedry, kde se asi v pohledu na mnoho otázek rozcházíme v názorech mnohem více. Za důležité ale považuji, že chce aby byly diplomové práce online, snaží se o organizaci materiálů kurzů na webu, podporuje rozvoj týmů, dává rozumnou míru svobody oddělení IT ale třeba i Vám, aby jste mohli nalézt způsob práce, který bude efektivní. Nesouhlasím s jeho přílišným zahleděním se do "amerického" stylu vedení a PR. Ale na druhou stranu vím, že dnešní doba je taková a mě vlastní představy o způsobu jednání v dnešní době k úspěchům většinou nevedou.

Takže ač jsem od přírody spíš kritik a analyzuji vždy nejdřív pesimistické varianty, tak stále věřím v to, že se má smysl do FEL investovat čas a že to přispěje k ... (něčemu pozitivnímu). Nakonec i to je hlavní důvod, proč zrovna teď investuji čas do této diskuze.

9

Re: Spolupráce mezi katedrami

Pavel Píša (pisa) napsal:
Michael Šebek (sebekm1) napsal:
Matouš Pokorný (pokormat) napsal:

Obecne mi vadi soupereni mezi katedrami a predevsim jejich neochota spolupracovat. Na mnoha katedrach se delaji duplicitne ty stejne veci. Misto toho aby se katedry spojili a kazda prispela svou specializaci, katedry si samostatne hraji na svych projektech a nikoho k tomu nepusti. Nakupuji samostatne draha zarizeni, pritom na druhem konci budovy  (pripadne FElu:)) to stejne lezi ve skriini a jen to ceka na odpis.

Prosím uveďte ke každé položce nějaké konkrétní příklady.

Dobrý den, bohužel v tomto směru vidím také zásadní problémy. Jak ve větším měřítku, tak i mezi týmy na katedře, kterou sám řídíte.

Milý Pavle, interní věci katedry bychom asi měli řešit interně. Ale když už jste to otevřel zde, tak tu musím reagovat. Soudím, že výzvy se mají přijímat a otázky zodpovídat. Naštěstí mají některé aspekty obecnější charakter, a tak snad mohou zajímat širší i akademickou veřejnost.

Pavel Píša (pisa) napsal:

Když se omezím na K13135, tak byla z různých stran snaha tento problém mnohokrát řešit. Například při nástupu Doc. Bayera na funkci vedoucího požadavek na všechny členy katedry, aby sepsali, čím dříve přispěli k rozvoji katedry a čím by mohli být zajímaví.

Kdysi se na katedře považovalo za důležité, kdo co "dělá". Výsledky nutné nebyly. Teď už pár let považujeme za důležitější, kdo co "udělal." Zajímají nás výsledky – tedy kdo co udělal, obhájil, prosadil, prodal, … ve světové vědecké nebo průmyslové komunitě. Na to, co kdo „dělá,“ „umí“ či „chce“ se prostě díváme prizmatem jeho výsledků. Tak to prostě na světě chodí, chce-li někdo ostatní přesvědčit o tom, že něco umí, musí to dokázat svými výsledky. Rozhodně není potřeba se ho ptát „čím přispěl“, jeho odpověď by z definice byla neobjektivní?

Proto dnes výsledky evidujeme celkem pečlivě, takže lze snadno dohledat, čím kdo přispěl rozvoji katedry. Ať už jde o výzkumné výsledky obhájené na mezinárodním poli, aplikační výsledky opravdu aplikované (to jest vyráběné, prodávané, nakupované, nebo alespoň zdarma užívané, ale prokazatelně a hromadně), peníze pro katedru vydělané, projekty pro katedru sehnané, kurzy připravené a učené, včetně hodnocení jejich kvality a dopadu, a mnohé další. Na rozdíl od dob minulých to dnes na katedře nejen o každém víme (zejména vedoucí příslušného oddělení, ale i já, a v případě nejasnosti si každý může vše vyhledat v našich databázích v řádu minut), ale dokonce jsou podle toho jednotlivci i placeni. Pokud jste si toho nevšiml, pokládám to za rys vaší osobnosti případně chybu vašeho vedoucího odd. smile

Pavel Píša (pisa) napsal:

Správným směrem, podle mě, mířila i snaha Ing. Burgeta vytvořit compentence matrix členů katedry pro směrování dotazů z venku i kooperaci uvnitř. Bohužel žádná z těchto aktivit se nedotáhla příliš do konce

Ale vždyť ona matice kompetence vznikla (pracovali na ní všichni vedoucí odd., ne jen Pavel) a pár let byla na čestném místě katedry vyvěšena. Dobře si pamatuji, kde, vy jste si jí nevšiml? Po čase byla sundána a už nikdy nebyla aktualizována. Žádný dopad totiž nešlo registrovat, a proto nebyli kolegové ochotni tomu věnovat další čas.

Navíc není nic takového už dávno potřeba: Popis svých významných výsledků (včetně jejich fotek, videí, odkazů na publikace, aplikace atd.) má přece každé naše oddělení na svém webu. Rozumní lidé se svými výsledky chlubí, nerozumní ne, ani když je k tomu nutím. Asi jsme málo přísný? Některé výsledky naší katedry jsou hojně citovány po celém světě (a tedy “o nich každý ví”), jiné jsou hojně používány v průmyslu (a také o nich “každý ví”, tedy v případě, že autor nezapomněl někde  - na výrobku, v dokumentaci, na webu firmy, … uvést jméno katedry a školy). Víte o tom? Víte o tom, že některá videa o výsledcích naší katedry a našich studentů mají na YouTube desítky tisíc zhlédnutí? Viděl jste někdy výroční zprávu naší katedry, kterou mnozí obdivují? Rozhlédněte se někdy o vaší chodbě a porovnejte ji s jinými chodbami FEL? Vidíte rozdíl? Není tohle vše lepší, než nějaká uměle vykonstruovaná “matice”?

A mimochodem, pokud mám problém (i já) něco najít, tak je to výstava právě vašich výsledků? Vím že je máte, kde ale je jejich popis, lákající kolegy ze zahraničí a průmyslu? Proč jediné vaše oddělní není z webu katedry napojeno na své stránky? Proč si to nedáte do pořádku, tohle za vás a vaše nejbližší kolegy nikdo jiný neudělá.

Pavel Píša (pisa) napsal:

… a mnoho lidí k ní necítí ani motivaci,

Toto tvrzení mě poněkud štve, neboť pravý opak je pravdou! Valná většina tvůrčích pracovníků katedry konečně cítí obrovskou motivaci (samozřejmě finanční, ale i prestiž mezi kolegy u nás i cizině, u firem, …) a právě proto se tak snaží. Trvalo léta tohle změnit, ale podařilo se. Motivace, zdravé soutěžení mezi kolegy i navenek, právě to nás odlišuje od typických kateder FEL. Právě to přináší záplavu dobrých výsledků dosažených v poslední době a uznávaných po celém světě.

Pavel Píša (pisa) napsal:

Opravdu jsme sami sobě nesmírně špatnými správci našeho kow-how (např. z VTB a CANopen udělaného pro Unicontrols v době mého studia, u nás již asi není k nalezení ani řádek).

Dle dávného rozhodnutí grémia naší katedry musí být každý SW i HW vytvořený na katedře (zaměstnanecké dílo) řádně zdokumentován, předán a archivován. Dokud to autor neudělá, neměl by od svého vedoucího dostat za tu práci odměnu. Odpovědnost je na příslušném vedoucím odd. Mimochodem, jak je na tom váš SW? Je řádně zdokumentován a uložen? Nese řádně jméno katedry a školy?

Pavel Píša (pisa) napsal:

Z tohoto pohledu je tedy důležité uchovávat naše vlastní znalosti mimo katedru, vědecké v článcích a publikacích (pokud možno dohledatelných v plném znění přes Google), software a projekty pak ve formě open-source projektů, kde je naděje, že i náš dočasný nezájem a erozi know-how překlene někdo jiný.

Je to tak v pořádku, ale důvody jsou jiné: Úsilí vše takto publikovat, zveřejnit, obhájit, rozšířit a uchovat pro vědeckou/průmyslovou komunitu po celém světě je základní akademickou hodnotu, kterou právě na naší katedře uznáváme a proto hned s každým výsledkem „běžíme do světa“. Výjimkou je jen to, u čeho se rozhodneme chránit duševní vlastnictví z důvodu, že se je snažíme přímo zpeněžit.

Pavel Píša (pisa) napsal:

Za dobrý příklad pro publikaci realizačních projektů v rámci K13135 považuji Soutěž o cenu Zdeňka Kotka (ovšem ne letošní ročník …).

Na rozdíl od pracovišť, kde za aplikační  výsledek považují kde-co a do VVVS-RIV je zapisují bez oponentury a kontroly, pořádáme u nás tuto soutěž. Její porota mj. uděluje souhlas/nesouhlas se zápisem jednotlivých položek do VVVS. Na základě anonymních posudků je u jednotlivých výsledků hodnocena originalita a novost, kvalita a funkčnost, příslušnost ke katedře a škole (např. soukromé kšefty autorů jsou vyřazeny) atp.
Je to velmi přínosné, ale také organizačně náročné, a protože se do organizace kolegové zrovna nehrnou, postupně se střídají. Na vás dosud řada nepřišla. Proto vás tímto pověřuji organizací a vedením této katedrální soutěže v roce 2012. Snad to dokážete lépe, než kritizovaný kolega smile

Pavel Píša (pisa) napsal:

Rozhodně nesouhlasím s Prof. Šebkem, že je současný stav vzájemné spolupráce a informovanosti v pořádku.

Jenže tohle já nikdy neřekl, právě naopak! Proto uveďte, kde jste to vzal!
Vložit mi do úst neexistující výrok a pak s ním nesouhlasit, to je celkem hanebný diskusní trik. Takže prosím doložte citovaný výrok nebo své tvrzení odvolejte.

Pavel Píša (pisa) napsal:

Na druhou stranu je to problém, za který si můžeme velmi často sami tím, že na investici do vzájemného informování není čas. Sám za sebe také většinu, i pro mě zajímavých, prezentací kolegů na katedře nestíhám - (ono při výuce ve třech dnech ze tří v úvazku to často moc nejde)

Tak s tím zase rozhodně nesouhlasím já! Na všech zahraničních pracovištích, na kterých jsem kdy pracoval, pořádali pravidelné semináře nejméně 1x týdně a VŠICHNI na ně chodili. Na naší katedře na semináře většinou chodí jen lidé z nejbližšího okolí. Zrovna vy na semináře jiných skupin či cizinců nechodíte skoro nikdy.

Tento „do sebe“ styl práce zaměřený je velmi neefektivní, neboť v podstatě brání inspiraci z okolí. Jak známo, nezbytným prvkem mnoha (většiny) významných objevů byla právě inspirace ze směrů, odkud by to nikdo nečekal.
Proto jsme na posledním grémiu katedry rozhodli o přesunu našich seminářů na pátek, kdy téměř žádná výuka není a navíc budou nadále semináře pro všechny povinné! Je mi osobně trapné mít na seminářích prezenční listinu, ale opravdu nevím, jak jinak tohle napravit.

Pavel Píša (pisa) napsal:

… projekty pak ve formě open-source projektů, kde je naděje, že i náš dočasný nezájem a erozi know-how překlene někdo jiný….

Nestěžujete si tu náhodou sám na sebe? Také vaše další stížnosti na vedení/ukončování/neexistenci projektů považuji za liché! Chce-li se někdo zabývat výzkumem, který považuje za nadějný a smysluplný, je jeho první povinností si na to sehnat peníze – tedy projekty. To vždycky bylo samozřejmou součástí „výzkumnického řemesla“ a dnes to učíme i ty nejmladší – doktorandy. Katedra může ve vybraných případech zpočátku něco dotovat, ale jen po omezenou dobu a jen tam, kde to je opravdu významné a nadějné.

Možností sehnat si peníze je dnes opravdu hodně, Evropská unie i náš stát jsou v tom poměrně štědré. Při vašich schopnostech a zkušenostech už máte sám navrhovat/získávat/řídit své vlastní projekty a z nich živit skupinu svých spolupracovníků a následovníků. Proč takové projekty dosud nemáte? Co vám v tom brání? Já ani katedra tedy rozhodně ne, právě naopak.

Proč si tu stěžovat na malou spolupráci kateder. Vyberte si dosud nevyřešené aktuální téma, sežeňte na něj s kolegy z jiných kateder projekt, třeba evropský, a pusťte se do práce. Opět: kdo vám v tom brání?

Vaše názory na styl univerzitního výzkumu a jeho řízení by měly větší váhu, kdybyste si je nezávisle ověřil třeba delším pracovním pobytem na nějaké dobré zahraniční škole, nejlépe na několika. I to je dnes samozřejmou součástí kariéry každého výzkumníka kdekoli na světě. Člověk tak získá nadhled a rozhled a často své původní názory změní smile .

P.S.: Tato odpověď mi zabrala přes několik hodin času. Tak jen doufám, že bude alespoň k něčemu.

Naposledy upravil: sebekm1 (30.05.2012 21:56:44)

10

Re: Spolupráce mezi katedrami

Michael Šebek (sebekm1) napsal:

Myslím, že jde o nedorozumění, ale do skříně se podívám smile

No muzu vas nasmerovat do konkretni skrine:)

Michael Šebek (sebekm1) napsal:

Tady vás opravím. Na katedře řídicí techniky se o konstrukci "quadcopteru" nesnažíme, to už dnes nemá smysl. To by nebyl žádný výzkum, ale celkem banální vývoj.

Omlouvam se, spatne uzite sloveso, ano, slo o vyvoj. Nic to vsak nemeni na tom, ze vyvoj stejne veci probihal paralelne ve stejne dobe na dvou katedrach.

11

Re: Spolupráce mezi katedrami

Tomáš Polcar (polcatom) napsal:

To je dost zajimavy nazor. Proc vam vadi soupereni mezi katedrami? Soupereni, tedy snaha byt lepsi, je zakladni stimul lidskeho chovani. Co je na tom spatneho?

Myslim, ze soupereni patri spis mezi university. Prilisne soupereni mezi katedrami dle meho nazoru vede napr. k te neochote spolupracovat.

Tomáš Polcar (polcatom) napsal:

Co se tyka delani duplicit, je zajimave, ze zminujete veci spise spadajici do vedy, a pritom nejvice duplicit mame ve vyuce. Najdete nejaky zakladni predmet, ktery neni na FEL multiplikovan...

K tomu smerovala ma odpoved na jinou otazku, duplikovani studijnich oboru, vznikaji nove obory, ktere jsou jen lehci variantou stavajicich.

Tomáš Polcar (polcatom) napsal:

Zminujete neochotu spolupracovat - to je ale dost nicnerikajici. Spolupracovat muzete, pokud chcete a pokud mate co nabidnout. Spousta lidi na FEL proste nema co nabidnout, to s neochotou nijak nesouvisi. Na druhou stranu je logicke, ze kdyz mate hromadu napadu, tym lidi, spolupracujete s prednimi pracovisti na svete a jeste k tomu mate dost penez, tak zrovna nebloumate po FEL a neptate se, jestli by nekdo chtel spolupracovat. Ja sam to parkrat na FEL zkusil - a neuspel. Bohuzel je tu i dalsi vlastnost, rekl bych typicky ceska - i celkem schopni lide reknou, ze sice delaji to a to, ale vy chcete, aby delali neco o trochu jineho, a to delat nebudou. To je pak tezke...

Tomuto moc nerozumim, myslim, ze z prikladu co jsem psal, byly prinosy spoluprace jasne. Pracoviste si maji co nabidnout.

12

Re: Spolupráce mezi katedrami

Matouš Pokorný (pokormat) napsal:

Obecne mi vadi soupereni mezi katedrami a predevsim jejich neochota spolupracovat. Na mnoha katedrach se delaji duplicitne ty stejne veci. Misto toho aby se katedry spojili a kazda prispela svou specializaci, katedry si samostatne hraji na svych projektech a nikoho k tomu nepusti. Nakupuji samostatne draha zarizeni, pritom na druhem konci budovy  (pripadne FElu:)) to stejne lezi ve skriini a jen to ceka na odpis.

Jelikož je tvrzení o neochotě spolupracovat podpořené jen několika diskutabilními příklady uvedu pár protipříkladů a to pouze ze svého bezprostředního okolí tedy ze skupiny AA4CC na katedře řídicí techniky, abych ilustroval "neochotu" spolupracovat u nás:

- dlouhodobě spolupracujeme s katedrou kybernetiky na vývoji stabilizované kamerové hlavice. Oni se zaměřují na zpracování obrazu my na vývoj řízení.
- s lidmi z kybernetiky žádáme o společné granty týkající se vizuální zpětné vazby.
- delší dobu jsme spolupracovali s prof. Valáškem ze strojní fakulty na projektu flexibilního letadla.
- s katedrou měření na CzechTechSat.
- s Ústavem letadlové techniky na bezpilotních létajících prostředcích.
- snažili jsme se spolupracovat s katedrou pole při modelování elektro-kinetických jevů.
- kromě toho můj vedoucí Zdeněk Hurák spolu s Tomášem Polcarem organizoval seminář, který měl zvýšit informovanost mezí výzkumnými týmy pracujícími v oblasti nanotechnologií, kde se účastníci informovali jednak o svém výzkumu a také o přístrojovém vybavení.
- co se týče sdílení přístrojů: můj vedoucí pomáhal se získáním přístroje za několik milionů strojní fakultě, měli jsme delší dobu zapůjčený drahý mikroskop od katedry kybernetiky, studenti od nás využívali třeba navíječku či impedanční analyzátor na katedře měření a mohl bych pokračovat.
- Matouš by si také mohl vzpomenout, že jsme je jako studenty v Eurobotu nechali pracovat na CNC frézce, ačkoli to s naší skupinou nemá nic společného.
- také ve výuce je mezi zmíněnými katedrami spolupráce v některých předmětech relativně úzká např: Systémy řízení letu s měřením, Bezpilotní prostředky s kybernetikou (počítači), Roboti s měřením a kybernetikou.

Tohle jsou jen příklady, které se týkají bezprostředně naší skupiny a jsou omezené na ČVUT, kromě toho máme řadu partnerů v ČR a zahraničí. O neochotě spolupracovat podle mě nemůže být řeč.

13

Re: Spolupráce mezi katedrami

Jiří Zemánek (zemanji7) napsal:

Tohle jsou jen příklady, které se týkají bezprostředně naší skupiny a jsou omezené na ČVUT, kromě toho máme řadu partnerů v ČR a zahraničí. O neochotě spolupracovat podle mě nemůže být řeč.

Pridam par dalsich prikladu z nasi katedry, ktere jasne demonstruji, ze my spolupracovat chceme a spolupracujeme, pokud mame dobre partnery. U mne je to navic uplne specificke, jelikzo muj obor je materialove inzenyrstvi:
1. Moji PhD studenti jsou vedeni na katedre elektrotechnologie (vede dany obor). Vztahy mame velmi dobre.
2. Moje laborator je na CVUT unikatni - jsou tam pristroje bud primo jinych fakult (FS, FD), pristroje spolecne zakoupene (FEL+FD+FS, FEL+FBMI), a pristroje FEL. Troufnu si rici, ze to je na CVUT zcela unikatni.
3. Pristroje vedu nedelaji. Meri a pracuji zde lide z FD, FS, FBMI. Obcas si neco zmeri kolegove z katedry.
4. CVUT je male, takze se v laboratori meri pro MU, FZU AV...
5. CR je mala, takze spolupracuji s cca 20 institucemi v EU a USA. Spolupracuji znamena, ze mame spolecne publikace, obcas i spolecne projekty. Jezdi sem pracovat diplomanti a doktorandi treba v ramci Erasma, mam studenta na Erasmus Mundus (samoplatce), atd.
6. Asi neprekvapi, kdyz je ted v laboratori Brazilec, Ceska, ktera prisla z Nemecka, Portugalec, Slovak, dva Mexicani - a jeden cesky diplomant studujici FS.
7. Kdyz zustanu u CVUT - publikoval jsem s lidmi z FSv, FD a FS. Za nase vysledky jsme jako tym dostali Cenu rektora. Zamestnavam i pres neskutecne byrokraticke obtize nadejne studenty z ruznych fakult - dva z nich publikovali clanek jeste pred obhajenim diplomove prace.
8. Dokonce jsem mel i male zakazky (HS), ale po pravde spoluprace s prumyslem u nas moc realisticka neni - vsichni chteji jen TACR ci MPO, malokdo je ochotny primo platit.

Doufam, ze je z vyse uvedeneho patrne, ze spolupracovat mohu, chci a mam take co nabidnout. Vzhledem ke svym vysledkum a uspechum v grantovych soutezich navim mam dost prostredku, abych spolupraci z me strany zabezpecil jak personalne, tak materialne.

I kdyz to neni moje zasluha, tak mou laboratori prosli dva Nobeliste, par lidi s H indexem 50+... A ted hadejte, kolik lidi se tam prislo podivat z jinych kateder FEL. Nebudu Vas napinat - nikdo. Pritom spousta lidi dela veci podobne, spolupracovat bychom mohli. Asi nejsem dost dobry...

P.S.: Nebo mozna nemohou moji laborku najit. Jsou to dve male mistnosti ve sklepe, kam se kvuli vyrazenym stolum povalujicim se na chodbe kolikrat temer neda dostat.

Naposledy upravil: polcatom (31.05.2012 11:53:14)

14

Re: Spolupráce mezi katedrami

Matouš Pokorný (pokormat) napsal:
Michael Šebek (sebekm1) napsal:

Tady vás opravím. Na katedře řídicí techniky se o konstrukci "quadcopteru" nesnažíme, to už dnes nemá smysl. To by nebyl žádný výzkum, ale celkem banální vývoj.

Omlouvam se, spatne uzite sloveso, ano, slo o vyvoj. Nic to vsak nemeni na tom, ze vyvoj stejne veci probihal paralelne ve stejne dobe na dvou katedrach.

Ani vývoj nemá cenu, pokud to nechceme hromadně vyrábět. A to nechceme.
Dnes je opravdu jednodušší a levnější si takové hračky nakoupit. A s nim pak případně dělat nějaký výzkum vyšší úrovně.
Je opravdu zbytečné vynalézat vynalezené, konstruovat existuijící, publikovat publikované, atp.

Naposledy upravil: sebekm1 (31.05.2012 21:35:05)

15

Re: Spolupráce mezi katedrami

Jiří Zemánek (zemanji7) napsal:

- Matouš by si také mohl vzpomenout, že jsme je jako studenty v Eurobotu nechali pracovat na CNC frézce, ačkoli to s naší skupinou nemá nic společného.

Ano, diky, trochu jsem na vas zapomel:)

Diky, ze jste uvedli i neco pozitivniho, uvedl jsem jen priklady, ktere me prastili do oci.