51

Re: Diskuse s kandidáty voleb do AS FEL 2013

Michael Šebek (sebekm1) napsal:
Michal Čáp (capmich1) napsal:
Stanislav Zvánovec (xzvanove) napsal:

Pánové, sleduji vaši debatu o SGS, ale přestávám jí rozumět. Pro přehlednost:
1)    Že by SGS byla skutečná soutěž mezi projekty, něco jako malý GAČR, to škola i fakulta vzdaly už na začátku. Převážil totiž názor, že by se nemělo soutěžit mezi obory = katedrami, ale jen uvnitř jednotlivých kateder. Já i celá naše katedra s tím nesouhlasíme, ale to je celkem jedno, tak to prostě je.
2)    Proto dnes SGS funguje tak, že jsou nejprve mezi katedry rozděleny peníze podle jejich vědeckých bodů (detaily neznám). Tím se každá katedra dozví, kolik celkem dostane a její vedoucí to pak nějak rozdělí mezi jednotlivé projekty doktorandů této katedry.
3)    Pokud se vám tedy nelíbí, kolik celkem vaše katedra dostává, tak přinuťte své kolegy na katedře ke kvalitnějším výzkumným výsledkům nebo si vyberte jinou katedru.
4)    Pokud se vám naopak nelíbí, jak dopadá rozdělení uvnitř vaší katedry, musíte si udělat pořádek tam u vás. Nebo si vybrat jinou katedru.
5)    V systému jsou stanoveny určité prahy (kolik maximálně může kdo na co dostat), ale konkrétní rozdělní mezi kategorie, pokud vyhovuje těm prahům, je také záležitostí jednotlivých kateder.
6)    Jen tak pro informaci: Na naší katedře jsou teď všichni doktorandi zhruba stejně dobří a tak všichni dostávají stejně na stipendium a na cesty. Školitelé na naší katedře nedostávají z SGS vůbec nic, ti přece mají dost možností si vydělat peníze jinde.
7)    Na jiných katedrách to může být jinak?
8)    Za největší zápor tohoto systému považuji nedostatek zpětné vazby či její formálnost. Efektivitě SGS by jistě pomohla náročnější kontrola výsledků na konci roku a to, že by při jejich opakovaně malé kvalitě musel ten špatný student a školitel peníze třeba i vracet, případně by už příště žádné nedostali.

Dekuji za tento prispevek. V okolnostech rozdelovani financi v SGS vidim ten nejvetsi problem. Zatimco navenek se SGS tvari jako soutez, realita je jina.

Neni ale pak trosku zbytecne zatezovat resitele projektu s vypracovavanim prihlasek a zaverecnych/prubeznych zprav? Samozrejme, pro doktorandy je to prilezitost jak ziskat i v tomto ohledu praxi, ale podle mne to neplni ani tento ucel. Zpravu ctou pouze dva hodnotitele, jejichz posudky resitel ani neziska, pokud si o ne nezazada pres sekretariat SGS. Tyto posudky jsou navic dle Upresnujicich pokynu SGS pouze pomocne ke kvalitativnim. Kvalitativni posudky ovsem udeluje OHK, a jeji posudek se smrskava jen na zarazeni projektu do kvalitativni skaly + strohe vyjdareni (casto pouze k tomu ze buou kraceny prostredky). Z ceho si ma doktorand udelat obrazek o kvalite sveho navrhu? Pusobi to na mne silne demotivujicim zpusobem.

Pokud je cela soutez v podstate v kompetenci vedoucich kateder (co se financi na projekty tyce), nechapu kde konci cca 2% z celkove prijate stomilionove dotace - urcena na administrativu SGS.

Tak nebo tak, pokud FEL trva na tomto zpusobu rozdelovani financi (ci tise souhlasi), bylo by snad i tak mozne celou soutez ponekud zpruhlednit. I kdyz se smrksne na soutezeni o mensi balik penez uvnitr kateder, jiste by bylo vhodne udelat opravdu fundovane posudky projektu, seradit je podle tohoto ohodnoceni, finance udelovat odshora, a ne jen tupe skrtat. At nejlepsi dostatou velke castky, "slabsi" projekty pak budou mit rok na to, aby svou praci zkvalitnili, a pokusili se dosahnout na vetsi prostredky samy...

Sam jsem byl celenem tymu SGS, kde nam rok co rok hodnotitele srazeli body za to, ze pozadujeme temer maximalni finance na osobu (doktorandy). Clovek ma pak pocit, ze je ostuda vazit si sve prace a zadat za ni odpovidajici ohodnoceni...


SENATORI. JAKY JE VAS NAZOR NA SGS? CO (A HLAVNE JAK) BYSTE NAVRHOVALI ZLEPSIT?

52

Re: Diskuse s kandidáty voleb do AS FEL 2013

Tomáš Uřičář (uricatom) napsal:

... Zatimco navenek se SGS tvari jako soutez, realita je jina. ... Neni ale pak trosku zbytecne zatezovat resitele projektu s vypracovavanim prihlasek a zaverecnych/prubeznych zprav?

Zbytečné to je, jenže navenek, před MŠMT, se musí SGS tvářit jako skutečná soutěž.

Tomáš Uřičář (uricatom) napsal:

Sam jsem byl celenem tymu SGS, kde nam rok co rok hodnotitele srazeli body za to, ze pozadujeme temer maximalni finance na osobu (doktorandy). Clovek ma pak pocit, ze je ostuda vazit si sve prace a zadat za ni odpovidajici ohodnoceni...

Velmi podivné, pokud má doktorand dobré výsledky, měl by z SGS mít maximum! Ale pozor, to "má doktorand dobré výsledky"  je nejen postačující, ale i nutné!

Na naší katedře dobrým výsledkem "mladšího" doktoranda rozumíme článek na skutečně prestižní mezinárodní konferenci, který tam sám přednese, a dobrým výsledkem "staršího" doktoranda rozumíme článek v prestižním (= výše hodnoceným ve WoS) mezinárodním časopisu. Rozhodně za něj ale nepovažujeme článek v Česko-Slovensko-Polsko-Maďarsko-pseudo-prestižním časopisu, i kdyby třeba účelově ve WoS byl - a že takových přibývá.

Naposledy upravil: sebekm1 (10.03.2013 12:15:06)

53

Re: Diskuse s kandidáty voleb do AS FEL 2013

Tomáš Polcar (polcatom) napsal:

Kolega Hrzina uvedl na kandidatce toto:

"Upevnění pozice odborných asistentů na ČVUT FEL. Naplnění myšlenky – kvalitní výuka rovná se kvalitní motivovaný odborný asistent, nikoliv přetížený nezkušený doktorand, nebo věčně publikující docent, případně funkcemi zavalený profesor. Vytvoření důstojných a stabilních podmínek pro odborné asistenty, kteří nemají ambice na další kariérní růst."
.....

Ano pokusím se to rozvést - má prohlášení tučně, vaše komentáře kurzívou a má reakce obyčejným písmem. Přeji příjemné čtení.

kvalitní výuka rovná se kvalitní motivovaný odborný asistent - kdo by nesouhlasil? Prave kavlitni motivovany, odborne zdatny a dobre publikujici asistent je zaklad fakulty -
Přesně takhle to bylo myšleno s jednou drobnou výjimkou: U odborného asistenta by měl být kladen důraz nikoliv na impaktované publikace, ale na podporu "svého" docenta nebo profesora. Slovo asistent je od slova asistovat. Tedy pomáhat. O tom, že bude asistent uváděn v publikacích "svého" profesora není spor. Získá tím "své" body a pokud o to bude stát, může se stát docentem. Jistě, hovořím teď o asistentech jako o trvalém stádiu, nikoliv přípravce na docenta. Takový asistent zároveň bude dobrým učitelem, protože bude mít čas zabývat se studenty a zároveň bádat ve zvoleném oboru, který by měl být co nejblíže oboru který vyučuje. Označení Lektor, asistent pro výuku či jiné, je pro tuto funkci na VŠ nepřípustné. (vysvětlím dále)

přetížený nezkušený doktorand - souhlasim, ale takovy problem uz je minulosti, jelikoz doktorandi uci dve hodiny tydne (nebo vubec) a navic obvykle vedou cviceni ci laboratore -
Bohužel toto není pravidlo na všech katedrách FEL. Doktorand by nikdy neměl působit v roli hlavního a jediného cvičícího - je příliš nezkušený. Samostatnou výuku doktorandů lze připustit pouze u 3 a dalšího roku pobytu doktoranda na ČVUT (zde je jistý spor se studijními předpisy PhD. - lze řešit mentorstvím, nebo jiným způsobem vedení doktoranda v oblasti pedagogiky)

věčně publikující docent - to je skutecne problem, mam opravdu spoustu docentu, kteri se vecne odhodlavaji neco napsat. Ale casy se meni - novi docenti toho publikuji uz celkem dost a cekat na novou praci vecnost nemusime-
Myšleno trochu jinak, na škole fungují docenti, kteří dosáhli jisté nirvány právě ziskem titulu a dále nejsou pro výuku užiteční. (O užitečnosti v oblasti vědy lze také polemizovat). Píší sice dostatek článků a dosahují příznivých hodnocení v současném systému, ale nejsou schopni předávat znalosti dále studentům. Bohužel je jich více než takto neužitečných asistentů...

funkcemi zavalený profesor - souhlasim, zatizeni je enormni a mohlo by se snizit, treba omezenim poctu lidi v komisich, ruznych nesmyslnych nekonecnych schuzi apod. - Opět myšleno trochu jinak: Profesor má reprezentovat svůj obor, má být manažerem, vést své docenty, odborné asistenty a doktorandy. Hlavní tíhu výuky má přenést na kvalitního odborného asistenta. Styk profesora se studenty Bc. a Ing. by měl být pouze na přednáškách a seminářích pro talentované studenty. Hlavní tíhu pedagogického působení je potřeba přenechat doc. a asistentům.

Akorat porad nemohu pochopit posledni vetu. Kde jinde nez na vysoke skole by meli mit lide ambice? Odborny asistent je z principu jen prestupni stanice - bud jedete nahoru, nebo odbocite jinam. Jiste muze byt par vyjimek (at az je nazveme teaching assistant ci jim nechame jmeno OA), ale obecne asistent pres 40 let by mel byt vyjimkou, ne pravidlem.-
Pokud k pochopení této věty nepomohlo mé předchozí vysvětlení, dodám tedy ještě toto: Odborný asistent je z hlediska VŠ zákona stejná funkce jako docent nebo profesor. Omezovat tuto funkci věkem, případně dobou pobytu na tomto postu, je velmi hrubá chyba. Kvalitní odborný asistent nevzniká přijetím do pracovního poměru na VŠ, ale postupným získáváním zkušeností. Jako ostatně v každé profesi. Pokud v prvním bodu souhlasíte s vizí kvalitního motivovaného OA, pak vězte, že mu bude jistě více jak 35 let a dokonalosti dosáhne těsně před důchodem. Ano, OA jako přestupní stanice pro docenta je pěkná vize, ale z hlediska trvale udržitelného rozvoje ČVUT FEL myšlenka nebezpečná.
P.S: Ano objeví se námitka, kariérní řád to pojmenovává označením lektor - ale kdo z vás ví, že takový lektor bude přijímám pouze na dobu akreditace předmětu a není v podstatě akademickým pracovníkem? (Pravděpodobně přijde i o právo volit AS a zasahovat do běhu univerzity). Nabídne pak za to univerzita lektorovi kompenzaci, například v podobě platu? (běžný plat lektora na soukromé škole je 500 kč / 45 minut).

Ještě jednou děkuji za vaši reakci a vyzývám ostatní kterým není osud OA na FEL lhostejný k reakcím. Třeba se mýlím...

54

Re: Diskuse s kandidáty voleb do AS FEL 2013

Michael Šebek (sebekm1) napsal:
Pavel Hrzina (hrzinap) napsal:
Michael Šebek (sebekm1) napsal:

S pomocí naší paní sekretářky jsem seřadil katedry podle poměru „počet úvazků na katedře“ / „počet kandidátů do senátu“. Počet úvazků jsem vzal podle VVVS a počet kandidátů podle tohoto webu. Tento poměr ukazuje, na kolik zaměstnanců každé katedry připadá jeden její kandidát. Vyšla nám zajímavá tabulka
......................

Prosím, požádejte Vaší paní sekretářku o doplnění tzv. primárních dat, tedy čísel z kterých Vaše tabulka vychází (počet kandidátů a úvazky).

V původním příspěvku jsem přesně uvedl, jak jsem data získal. Přitom jsem tajně doufal, že někdo můj postup ověří na stejných zdrojích. Nicméně jsem později doplnil i tabulku dat.

Pavel Hrzina (hrzinap) napsal:

Bohužel nemám sekretářku, ani čas to přepočítávat, ale vychází mi +- 3 kandidáti / katedra.

To vám ale „vychází“ špatně. Jednak to není pravda a dále při velmi rozdílné velikosti a výkonech kateder považuji za metodicky správnější to dělit počtem úvazků. Podobně smysluplné by ale bylo dělit počet kandidátů výkony kateder, např. počtem citací dle WoS, počtem peněz vydělaných fakultě na HS  a projektech, počtem a kvalitou doktorandů, atd. To zase může udělat někdo jiný.

Pavel Hrzina (hrzinap) napsal:

A tato věta, založená na zmiňované tabulce, mi připomíná spíše proběhlé prezidentské volby, než důstojnou diskusi na VŠ.

Jak si tedy vysvětlit, že nejvíce kandidátů navrhují katedry, které nepatří mezi nejpokrokovější na fakultě a jejichž dosavadní členové senátu všem změnám k lepšímu spíš bránili?
Pokud jste zastáncem diskuze, jistě mi odpovíte racionálními (a prosím podloženými) protiargumenty, neboť právě v tom každá diskuse spočívá.

Požadované odpovědi:

  • Ano zdroj zde byl uveden, bohužel zpracování dat pak již bylo naprosto tendenční. Přesto děkuji za doplnění čísel.

  • Ano ve svém hrubém odhadu +-3 jsem se mýlil, přesný výsledek je Ave(4;4;3;2;3;2;2;2;3;2;2;2;1;4;1;1;0) =
    2,235294118 , což je ale podle mne prašť jako uhoď.

  • Nemyslím si, že by zrovna členové senátu za silnoproud nějak bránili změnám k lepšímu. Pokud tedy za tyto změny k lepšímu nepovažujete Váš program  likvidace silnoproudu jako celého oboru. Pokud by mi po případném zvolení do senátu náleželo hlasovat o takovém kroku, tak bych se rozhodoval především na základě faktů a ty hovoří jasně: Úspěšnost absolventů silnoproudých oborů na trhu práce je dlouhodobě nadprůměrná, zájem o obor odpovídá požadavkům firem s mírnou mírou převisu poptávky. A vědecké výsledky??? Ano v zahraničních impaktovaných časopisech to není žádná sláva, ale proč také? Silnoproud na ČVUT vždy působil především v oblasti ČESKÉ VĚDY (doporučuji Vám se trochu seznámit s rolí ČVUT v českém průmyslu). Pomáhal firmám v celé republice k růstu a prosperitě, tak proč v tom nepokračovat. Ano časopis Elektro, Automa, Světlo, Energetika... mají impakt faktor = 0, ale čeští inženýři ho čtou, na rozdíl od nepřístupných anglicky psaných článků v science_Něco...

    Až projdete Dejvickou vrátnicí, podívejte se do výklenku vpravo, je tam busta jednoho silnoproudaře s impakt faktorem = 0 a přesto se o něm učí. Můžete toto říci o někom od "Vás" ?


    P.S: Pro ostatní čtenáře: V dnešním světe nemůže existovat dělení na silnoproud a slaboproud, podporuji tedy integraci všech oborů na ČVUT. Ale zároveň chci, aby silnoproud učil silnoproudař a nikoliv matematik, nebo teoretický informatik. O tom, že tato integrace na vzdory snahám některých "kolegů" funguje, svědčí například studenti, kteří po absolvování "tzv. Karláku" přecházejí na magisterské studium na silnoproudé katedry.

55

Re: Diskuse s kandidáty voleb do AS FEL 2013

Stanislav Zvánovec (xzvanove) napsal:

Tímto se to stane opravdu nepřehledné.

Neprehlednosti se dosahlo jiz zde. Pokud si chce nekdo udelat predstavu o odpovedech kandidatu na otazky, musi se prokousavat diskusi hlavne na tema SGS, odpovedi na otazky ted tvori mene nez polovinu vlakna.

Mate pravdu, ze jedna moznost by byla odpovedi nejak centralne sbirat a pak je najednou uverejnit. Zkusilo se to, nejprve se cekalo na otazky, az se nasbiraji, pak se zadaly kandidatum, cekalo se na odpovedi, na diskusi nad odpovedmi moc casu nezbylo. Chtel jsem experimentalne vyzkouset, jestli by nesla spojit prehlednost odpovedi s moznosti zivelneho vyvoje debaty. Ne kazdy experiment musi dopadnout dle prani experimentatora, zejmena kdyz mysi nespolupracuji :-).

56

Re: Diskuse s kandidáty voleb do AS FEL 2013

Michael Šebek (sebekm1) napsal:
Tomáš Uřičář (uricatom) napsal:

... Zatimco navenek se SGS tvari jako soutez, realita je jina. ... Neni ale pak trosku zbytecne zatezovat resitele projektu s vypracovavanim prihlasek a zaverecnych/prubeznych zprav?

Zbytečné to je, jenže navenek, před MŠMT, se musí SGS tvářit jako skutečná soutěž.

Samozrejme, toho jsem si vedom, ze cele to divadlo je pouze pro MSMT. Ale mozna by to chtelo pozmenit repertoar ci obsazeni...

Michael Šebek (sebekm1) napsal:
Tomáš Uřičář (uricatom) napsal:

Sam jsem byl celenem tymu SGS, kde nam rok co rok hodnotitele srazeli body za to, ze pozadujeme temer maximalni finance na osobu (doktorandy). Clovek ma pak pocit, ze je ostuda vazit si sve prace a zadat za ni odpovidajici ohodnoceni...

Velmi podivné, pokud má doktorand dobré výsledky, měl by z SGS mít maximum! Ale pozor, to "má doktorand dobré výsledky"  je nejen postačující, ale i nutné!

Na naší katedře dobrým výsledkem "mladšího" doktoranda rozumíme článek na skutečně prestižní mezinárodní konferenci, který tam sám přednese, a dobrým výsledkem "staršího" doktoranda rozumíme článek v prestižním (= výše hodnoceným ve WoS) mezinárodním časopisu. Rozhodně za něj ale nepovažujeme článek v Česko-Slovensko-Polsko-Maďarsko-pseudo-prestižním časopisu, i kdyby třeba účelově ve WoS byl - a že takových přibývá.

Plne s Vami souhlasim. Clanek na prestizni konferenci, v lepsim pripade solidni impaktovany journal by mely byt vnimany jako smysluplne vysledky v ramci SGS. V tomto ohledu by se mely posuzovat predevsim pokracujici projekty, kde je takovato publikace jistou znamkou kvality projektu, a pro hodnotici komisi take pak peknym ukazatelem pri rozdelovani financi v dalsim roce projektu.

Aspon v tomto ohledu by mela dle meho nazoru i za soucasnych podminek fungovat komise OHK. Hlidat aby kvalitni projekty byly uprednostnovany pred horsimi, ci novymi. Bohuzel ani OHK v minulosti takovouto zpetnou vazbu nezajistila. Uspesny projekt pak dostal na jednoho PhD. studenta mene financi nez nove zacinajici...

Z SGS aplikace jiz bohuzel zmizely detaily predchozich projektu, nicmene dovolil bych si alespon orientacni prehled jednoho 3-leteho SGS projektu:

1. rok:
270 kKc, stipendia 40 kKc/doktorand/rok
cca 12 publikaci, z toho 2 journaly s IF okolo 1 (2x EURASIP, doktorand vzdy hlavnim autorem)

2. rok
135 kKc, stipendia 15-20 kKc/doktorand/rok
po protestech, v zari navysen rozpocet na 235 kKc, stipendia 30 kKc/doktorand/rok
cca 13 publikaci, z toho 2 journaly s IF okolo 1 (EURASIP, IEEE COMM LETTERS, doktorand vzdy hlavnim autorem)

3. rok
pribran novy doktorand do tymu
361 kKc, stipendia 40-50 kKc/doktorand/rok
cca 10 publikaci, z toho 2 journaly s IF okolo 1 (2 x IEEE COMM LETTERS, doktorand vzdy hlavnim autorem)

V kazdem roce pak cca 1-2 prestizni koferencni prispevky, opet vzdy hlavnim autorem doktorand (ostatne si myslim ze na SGS by se mely navazovat vyhradne publikace, kde je doktorand hlavnim autorem). Podotykam, ze castky o ktere bylo v projektu zadano byly cca 2-nasobne nez udelene.

I takove veci jako kraceni upsesneho projektu na polovinu prostredku (ve srovnani s predchozim rokem) se mohou pri danem systemu stat.


Kazdopadne zverejnovani poradi hodnoceni projektu alepson na urovni kateder by melo na SGS pozitivni vliv. A rozhodne by nemelo byt prioritou financovat vsechny projekty za cenu plosneho seskrtani pozadovanych financi. Pro mne osobne by bylo mnohem vice motivujici, pokud bych vedel ze dosazitelne byly i castky na urovni stanoveneho maxima stipendii, ackoliv muj projekt skoncil tesne pod carou a financovan nebyl.

57

Re: Diskuse s kandidáty voleb do AS FEL 2013

Tomáš Hynek (hynektom) napsal:
Stanislav Zvánovec (xzvanove) napsal:

Ve své odpovědi jsem to myslel obecně, ne konkrétní případ, nicméně pokud Vás zajímají podrobnosti Vámi zmíněného pochybení, není z velmi konkrétní odpovědi prof. Škvora vůbec těžké nalézt - viz. zápis z GD 30.1. na Alfrescu

https://alfred2.feld.cvut.cz/share/page … 54913a9e0e    na str. 3

...raději předcházím možnou následující otázku wink - s výsledným závěrem GD se rozhodně neslučuji

Pane docente, děkuji. Nečekal jsem, že byl případ "zveřejněn" v hloubi Alfresca. Teď už jen najít důvod, proč vlastně vůbec jít v pondělí do práce ...

Zajimave na cele situaci pusobi fakt, ze jedinym postihem tohoto precinu (i kdyz udajne nechteneho, nicmene nechapu jak vubec nekoho muze napadnout pozadat o prirazeni se k cizimu clanku ???) je zarazeni vysledku ve VVVS do kategorie "v karantene". Mimochodem takto jsem na cely zaznam ve VVVS narazil - kdyz jsem pri vyhledavani publikace omylem oznacil zaznamy "v karantene" a odpovedi byly prave zminene dva clanky. Pote jsem se na dany problem teprve dotazoval zde na foru.

Proc se mi cela situace nelibi je fakt, ze body za obe dve publikace jsou panu kolegovi stale pocitany. Zaznam v karantene je automaticky nevyrazuje. Vzhledem k tomu, ze u daneho jedince to odpovida narustu z cca 30 bodu na cca 350, je asi neco spatne... V souhrnych tabulkach samozrejme vidime jen cisla, fakt ze je zaznam v karantene asi zablokuje pouze odeslani do RIVu...

58

Re: Diskuse s kandidáty voleb do AS FEL 2013

Tomáš Uřičář (uricatom) napsal:

Kazdopadne zverejnovani poradi hodnoceni projektu alepson na urovni kateder by melo na SGS pozitivni vliv. A rozhodne by nemelo byt prioritou financovat vsechny projekty za cenu plosneho seskrtani pozadovanych financi. Pro mne osobne by bylo mnohem vice motivujici, pokud bych vedel ze dosazitelne byly i castky na urovni stanoveneho maxima stipendii, ackoliv muj projekt skoncil tesne pod carou a financovan nebyl.


Dle ohlasů je zřejmé, že problémy s vyhodnocením SGS zatím cítíte pouze v rámci Vaš katedry, tj. k13137, tudíž by asi bylo vhodnější řešit v rámci pracoviště - výsledky soutěže by měly být samozřejmě transparentní a následné rozdělení financí jdoucí dle předchozích výsledků ve vědě na projekty na katedrách by tomu mělo odpovídat!

Stručná odpověď na otázky prof. Šebka k SGS, ANO, na k13117 vyhodnocujeme granty stejnou metrikou, žádný s doktorandů si zatím na neregulérnost soutěže nestěžoval wink

59

Re: Diskuse s kandidáty voleb do AS FEL 2013

Tomáš Uřičář (uricatom) napsal:

Proc se mi cela situace nelibi je fakt, ze body za obe dve publikace jsou panu kolegovi stale pocitany. Zaznam v karantene je automaticky nevyrazuje. Vzhledem k tomu, ze u daneho jedince to odpovida narustu z cca 30 bodu na cca 350, je asi neco spatne... V souhrnych tabulkach samozrejme vidime jen cisla, fakt ze je zaznam v karantene asi zablokuje pouze odeslani do RIVu...

Ano, toto je podstatna chyba, ktera by se to mohla odrazit v hodnoceni kateder, s primym dopadem i pri prerozdelovani penez na pracoviste dle vystupu za posledni roky. Jiz jsem pozadal prof. Skvora, aby nechal dane na VVVS opravit...

60

Re: Diskuse s kandidáty voleb do AS FEL 2013

Dobrý den,

pokusím se odpovědět postupně snad na všechny otázky.

Václav Chudáček (chudacv) napsal:
  • Co by měl, podle Vás, umět absolvent bakalářského oboru na FEL (bez ohledu na specializaci oboru)?

  • Je správné, aby byli přijímáni do doktorského studia studenti "bez peněz" - tzn. pouze na státní stipendium (< 10tis. korun měsíčně)? Pokud ne, co s tím?

1)  Jak už mnozí z kandidátu napsali - matematika a fyzika je základem, co by měl absolvent nejen umět, ale hlavně tyto vědomosti aplikovat. Domnívám se, že pokud student nemá dobré základy matematiky a fyziky, může se velmi ztrácet v praktických předmětech. Bohužel tím, že se rozdělilo studium na bakalářskou a magisterskou etapu, je nutné, aby vycházející bakalář byl i prakticky založen. Pak se snižuje důraz na matematiku, fyziku a další předměty, na kterých by měl student stavět.  Pak je tu otázka ohledně anglického jazyku, zdali by student bakalářského oboru měl umět na tolik anglický jazyk, aby se s ním domluvil. Já se osobně domnívám, že ano, ale vím, že pro mnohé studenty je toto velký problém. Velmi mě udivuje, že není bakalářská etapa naprosto jednodná pro FEL - stejně jako je tomu například na ETH v Zürichu ( http://www.ethz.ch/prospectives/programmes/index_EN ). Tam studenti získají perfektní základ a na něj pak mohou dobře stavět. Profilovat se samozřejmě mohou již během bakaláře a podle toho se rozhodnou pro magisterský program.

2) Já osobně jsem se ještě o doktoranské studium až takto do hloubky nezajímala, ale na první pohled je to naprosto směšná částka. Jedná se ovšem pouze o státní stipendium a vím, že studenti se mohou participovat na některých projektech, kde si mohou peníze přivydělat. Určitě je vhodnější, aby doktorandský student dělal na fakultě, než aby dělal za kasou, nebo ve firmě, která mu nakonec může nabídnout více peněz a tím ho od vědecké kariéry odlákat. Jak už bylo řečeno, pokud doktorandský student nastupuje, měl by mít plat již zajištěn.

Tomáš Hynek (hynektom) napsal:

Vážené kandidátky, vážení kandidáti, jaký je Váš názor na hodnocení vědy a výzkumu na FEL? Co si myslíte například o kategorii „funkční vzorek“, „(pseudo-)prestižní konference“, „článek v mezinárodním časopise proslulém zejména na Litoměřicku"? Jak byste postupovali u zcela jasných případů podvodu s body ve VVVS? Předem děkuji za Vaše názory.

Bohužel se v hodnocení vědy a výzkumu na FEL vůbec neorientuji a nerada bych říkala názor na něco, čemu vůbec nerozumím. Myslím, že by bylo vhodné, aby pak studenští senátoři na začátku funkčního období získaly nějaké informace ohledně hodnocení vědy a výzkumu. Bohužel většina bakalářských i někdy magisterských studentů se v pojmech RIV, VVVS vůbec neorientují.


Tomáš Hynek (hynektom) napsal:

1) Jaký je Váš názor na ČIIRK a zejména, zda má být součást ČVUT / součást FEL / nemá být vůbec ...?
2) A takový evergreen zdejšího fóra. Měl by podle Vás být prof. Šebek členem Vědecké rady FEL?

1) Zažila jsem několik zasedání AS FEL, i byla jsem jednou na GD, kde se ČIIRK probíral. Více méně jsem se v návrzích ztrácela, ale domnívám se, že ČIIRK by měl určitě vzniknout. Pro dobro FEL bych si přála, aby patřil pod naší fakultu, ale pochopila jsem důvody, proč by tomu tak být nemělo. Pokud opravdu ČIIRK vznikne pod ČVUT, je důležité, abychom zcela neztratili významné kapacity, které pro budoucnost FEL mohou mít význam - hlavně pro výuku. Důležité je, aby na tom studenti neprodělali a kvalita výuky se nesnížila. Na to nesmíme zapomenout.

2) Já osobně znám pana profesora Šebka jako přednášejícího a vždy jsem si ho velmi vážila. Nevím, jaké je pozadí této otázky a tak bych se ráda zeptat, proč by být neměl?

Za otázky děkuji! Pokud na některé jsem pro Vás nedostatečně neodpověděla, tak se budu těšit na další doplňující otázky.

Lenka Caletková

61

Re: Diskuse s kandidáty voleb do AS FEL 2013

Stanislav Zvánovec (xzvanove) napsal:
Tomáš Uřičář (uricatom) napsal:

Kazdopadne zverejnovani poradi hodnoceni projektu alepson na urovni kateder by melo na SGS pozitivni vliv. A rozhodne by nemelo byt prioritou financovat vsechny projekty za cenu plosneho seskrtani pozadovanych financi. Pro mne osobne by bylo mnohem vice motivujici, pokud bych vedel ze dosazitelne byly i castky na urovni stanoveneho maxima stipendii, ackoliv muj projekt skoncil tesne pod carou a financovan nebyl.


Dle ohlasů je zřejmé, že problémy s vyhodnocením SGS zatím cítíte pouze v rámci Vaš katedry, tj. k13137, tudíž by asi bylo vhodnější řešit v rámci pracoviště - výsledky soutěže by měly být samozřejmě transparentní a následné rozdělení financí jdoucí dle předchozích výsledků ve vědě na projekty na katedrách by tomu mělo odpovídat!

V letošním roce vypracoval podklady pro rozdělení v rámci K13137 doc. Dobeš, pokud vím, postupoval podle výsledků VaV jednotlivých týmů, škrtání nebylo plošné (takže neplatí, že všechny granty dostaly třeba třetinu požadovaných financí).

Osobně bych rád viděl SGS jako skutečnou studentskou soutěž napříč FEL (nebo třeba napříč programy), s posouzením skutečné kvality projektů. VaV výkon školitele by mohl být jednou z položek celkového hodnocení, nikoli klíčem k rozdělení financí. K tomu je ale samozřejmě nebytně nutné kvalitní posouzení; jeho neexistenci vnímám jako největší problém SGS.

62

Re: Diskuse s kandidáty voleb do AS FEL 2013

Pavel Hrzina (hrzinap) napsal:

Ano zdroj zde byl uveden, bohužel zpracování dat pak již bylo naprosto tendenční.

No já jen vydělil dvě správná čísla.Že to o něčem svědčí, zato přece nemohu já, ale jejich „autoři“.


Pavel Hrzina (hrzinap) napsal:

Nemyslím si, že by zrovna členové senátu za silnoproud nějak bránili změnám k lepšímu.

No hlavně nám pořád tajíte, co vy jako kandidát do senátu považuejte ze změnu k lepšímu a o co budete usilovat?

Pavel Hrzina (hrzinap) napsal:

… Váš program likvidace silnoproudu jako celého oboru.

To je směšné, jak ho mohu likvidovat?  Vlastně každý na FEL může likvidovat jen vlastní obor. Občas se to i děje.

Silnoproudé katedry občas kritizuji, ano, ale jenom proto, že na silnoproudu VELMI ZÁLEŽÍ.
Pokud chceme být nejlepší školou a fakultou alespoň v ČR, pak je povinností každé katedry být ve svém oboru nejlepší v ČR a alespoň průměrnou v Evropě. Je to cíl dosažitelný a nebrání nám v něm nic, vyjma vlastní neschopnosti.

Vám to asi ještě nedošlo, ale soupeři a konkurenti každé katedry vůbec nejsou uvnitř školy, ti jsou mimo ni. „Protivníky“ každé katedry jsou totiž katedry stejného zaměření na jiných školách v ČR, Evropě i na světě!  To s nimi každá soutěží o slávu, o studenty oboru a o grantové či průmyslové peníze. To vše se i ve vašich oborech získává mimo školu a nikoli uvnitř! Tak vyražte do světa, tam je peněz a studentů dost.

Velmi bych si přál, aby i naše byly silnoproudé katedry na špici svých oborů alespoň v ČR, a to ve výzkumu i výuce, tak módní a důležitý obor si to zaslouží. Tomu ale rozhodně nepomůže, když budou silnoproudaři učit informatiku, jak se to děje např. v programu STM.

Podobně by se každá katedra FEL měla soustředit hlavně na rozvoj svého vlastního oboru a přestat prohlašovat, že jsme vlastně všichni informatici. Nejsme a nemáme být, už jen proto, že informatika už pomalu vychází z módy wink

Pavel Hrzina (hrzinap) napsal:

…Silnoproud na ČVUT vždy působil především v oblasti ČESKÉ VĚDY (doporučuji Vám se trochu seznámit s rolí ČVUT v českém průmyslu).

Mýlíte se, žádná „česká věda“ dnes neexistuje, je třetí tisíciletí a všichni hrajeme na světovém hřišti.


Pavel Hrzina (hrzinap) napsal:

…. Ano časopis Elektro, Automa, Světlo, Energetika... mají impakt faktor = 0, ale čeští inženýři ho čtou, na rozdíl od nepřístupných anglicky psaných článků v science_Něco...

I my píšeme do těchto technických (nikoli vědeckých!) časopisů, mají svůj význam. Ale s vědou prostě nemají NIC společného. Rozhodně to není prostor pro obhajování vědeckých výsledků. Žádný Američan ani Japonec je nečte, takže vám ani nemůže dokázat, že on už totéž vymyslel před vámi či že to máte špatně.

Pavel Hrzina (hrzinap) napsal:

Až projdete Dejvickou vrátnicí, podívejte se do výklenku vpravo, je tam busta jednoho silnoproudaře s impakt faktorem = 0 a přesto se o něm učí. Můžete toto říci o někom od "Vás" ?

Pokud myslíte Františka Křižíka, tak ten má s námi oběma málo společného. Byl to slavný vynálezce a průmyslník, fakultu ani nedokončil a rozhodně na ní nepracoval a nebyl akademikem. Ten vydělával svou firmou a svými vynálezy pro sebe peníze, proč by tedy psal nějaké články?

Průmyslníci mají své hodnoty, cíle a metody, akademici mají zase jiné. Proč to pletete dohromady? Pokud chcete jít jeho cestou, opusťte školu a založte firmu. Přeji vám v tom hodně úspěchů.

Já si ho samozřejmě velmi vážím, ale chlubit se jeho úspěchy nemohu, vůbec jsem se o ně nezasloužil. Podobně jste se o ně nezasloužil vy, ani trochu? Prosím chlubte se výsledky živých lidí a nelze slavnými předky. Sláva předků přece zavazuje a nelze se za ní schovávat.

Pavel Hrzina (hrzinap) napsal:

Ale zároveň chci, aby silnoproud učil silnoproudař a nikoliv matematik, nebo teoretický informatik.

Já samozřejmě také a mělo by to platit i naopak.

Proboha, uveďte jediný příklad, kdy na FEL učí „silnoproudý předmět“ matematik nebo teoretický informatik?

Opak je pravdou, dnes totiž na FEL silnoproudaři informatiku!!!
Např. v STM čistě informatický předmět Struktury a architektury počítačů učí silnoproudař Ing. Zdeněk a podobně předmět  Technické vyjadřování pro informatiky v STM, učí silnoproudař doc. Pivoňka.  Důvodem této podivné situace jsou nepřirozené transfery peněz uvnitř FEL, ve skutečnosti tím trpí jak informatika, tak silnoproud.

Pavel Hrzina (hrzinap) napsal:

… integrace na vzdory snahám některých "kolegů" funguje, svědčí například studenti, kteří po absolvování "tzv. Karláku" přecházejí na magisterské studium na silnoproudé katedry.

Možná pro ně byl KyR či OI moc obtížené a možné je přestaly bavit? Pokud to tak je, mám z toho jedině radost. Považuji jedině za správné, když student studuje v každé etapě něco trochu jiného, a dokonce i na jiné škole. Ve světě je to úplně přirozené.

63

Re: Diskuse s kandidáty voleb do AS FEL 2013

Zmineny problem SGS vs K13137 byl opravdu dost odpudivy - vedeni katedro orezalo projekty publikujich lidi, aby se dostalo i na ty nepublikujici. Ti publikujici si stezovali, a predseda OHK to poslal k reseni na onu katedru. Vysledek asi tusite - na nic spatneho se neprislo. Paradoxne az tuto odpoved dostali clenove OHK -  ja jsem zareagoval s tim, ze je to nehoraznost, pak mne podporil jeste jeden vedouci katedry. Vysledek asi opet tusite - odpoved zadna a pak jsem v OHK3 skoncil. Nicmene je to rovnez problem stezujicich - muzou prece klidne zmenit katedru, tak proc zustavaji na te spatne? Ja delam na katedre ridici techniky materialove inzenyrstvi a jde mi to docela dobre. Na druhou stranu vedeni one katedry chapu - muselo si prilepsit, kdyz prisli o spoustu citaci od ex-senatora plagiatora, jehoz clanky byly z VVVS vymazany.

SGS je jinak pomerne komplexni problem a zadne dobre reseni nema. Na MFF delaji "ferovou" soutez, jsem tam posuzovatel a je to k nicemu. V SGS se proste recykluji velke projekty, to je vse. Udelal bych ale minimalne nekolik dilcich zmen:
1. Zrusit penize na skolni konference, ktere nikoho nezajimaji. Moji doktorandi prezentuji na nejlpesich konferencich oboru, takze lepit poster v Dejvicich ci kde rozhodne nepotrebuji.
2. Vsechny penize maji byt smerovany ke studentum. Zadne odmeny pro zamestnance, zadne cesty pro zamestnance, zadne notebooky pro zamestnance... Na nasi katedre to tak delame - asi i proto maji nasi studenti blizko maximalnimu stupendiu plus tusim okolo 50t na cesty rocne.
3. Asi nejdulezitejsi - nutit katedry ke spoluucasti. Rekneme ze by katedra musela prisypat tretinu ze sveho. Pak by snad nedelaly takove blbosti jako ted...

Nejsem si jisty, ale mam pocit, ze senat FEL o SGS stejne nijak rozhodovat nemuze...

64

Re: Diskuse s kandidáty voleb do AS FEL 2013

Pavel Hrzina (hrzinap) napsal:

... hovořím teď o asistentech jako o trvalém stádiu, nikoliv přípravce na docenta.  ...

Tzv. „doživotní asistent“ je jen pozůstatkem naší minulosti, existuje snad jen u nás a v civilizovaných zemích ho nenajdete, rozhodně na dobrých školách.

Pokud vůbec existuje, pak je pozice asistenta (Assistant Professor) vždy dočasné místo, na které nastupuje mladý člověk po doktorátu (PhD) a obvykle i po jedné nebo několika postdockých štacích na různých školách. Asistent obvykle cvičí či vede laboratoře a nepřednáší. Může pomáhat při výchově doktorandů (u nás jako tzv. školitel specialista), věnuje se výzkumu, publikuje a shání projekty pro svou vlastní výzkumnou práci. Přitom je řízen a „chráněn“ svým docentem/profesorem, v jehož týmu pracuje. Postupně se učí vést tým vlastní, zkvalitňuje portfolio svých výsledků, „zlepšuje“ své CV, a tím vším zvyšuje svoje šance na další kariérní postup.

Po uplynutí konečné doby (max. tak 4-5 let) se takový člověk habilituje na docenta  a/nebo si prostě hledá „docentské místo“ (Associate Professor). Pokud se mu to nepodaří na škole, kde byl asistentem (což je časté), tak si hledá jinou (třeba méně náročnou) školu. To vše v případě, že se během asistentského období ukázalo, že ho akademická práce baví a že na ni má.  Pokud se to neukázalo, pak prostě odchází, v případě technické školy obvykle k nějaké firmě, což nebývá žádná škoda či hanba, ani pro něj ani pro školu.

Na některých dobrých školách, např. na slavném ETH Zurich (což je nejlepší technika v Evropě a asi třetí nejlepší technika na světě), dokonce nemají místa asistentů vůbec. Cvičí tam pouze doktorandi, kteří pak po obhajobě důsledně odcházejí jinam. Vrátit se mohou až na místa profesorů a docentů.

Postřehněte prosím také, že před začátkem (!) kariéry asistenta musí mít člověk doktorát a obvykle za sebou pár postdockých štací. „Asistenta bez doktorátu“ (PhD.), toho v civilizované zemi nenajdete už vůbec, doktorát je prostě nutnou podmínkou každé akademické pozice.

Výše uvedenou pozici nesmíme zaměňovat s pozicí technika, inženýra, instruktora v laboratoři atp. Tito pracovníci nemající doktorát, ale titul inženýrský či magisterský titul, jsou potřební pro výzkum i výuku a také se na nich podílejí, ale „u tabule“ nestávají a nikdy o výuce nerozhodují. Tato místa bývají časově neomezená, ale bez možného postupu. Bez doktorátu se z nich akademici nikdy nestanou.

Tento systém se za staletí celkem osvědčil a funguje ve všech civilizovaných zemích. U nás je to stále trochu jinak, což jen dosvědčuje fakt, že dosud nejsme civilizovanou zemí. Abychom se jí stali, musí se změnit k lepšímu všechny oblasti života včetně univerzit a nejen politici, od kterých to požaduje každý.

Z psychologického pohledu jednotlivce to vidím takto: Pokud se člověk z nějakých důvodů rozhodne zkusit akademickou kariéru, pak přijme její ustálená pravidla a zvyklosti, snaží se v ní uspět a růst. Pokud se jeho postup a růst zastaví, pak buď proto, že na to nemá, anebo proto, že ho to přestalo bavit. V obou případech je pak i pro něj nejlepší toho rychle nechat a najít si jinou oblast, kde bude úspěšnější a šťastnější. Věřím, že každý může v něčem uspět, být prospěšný a šťastný. Obtížné je takovou oblast najít, je ale třeba se o to snažit.

65

Re: Diskuse s kandidáty voleb do AS FEL 2013

Je skvělé, že se tady diskuze tak rozproudila, nicméně vlákno už je tak trochu nepřehledné, zabíhá se do podrobností jednotlivých otázek, nemá to žádnou strukturu, navíc se někteří kandidáti vůbec neúčastní. Jak už tady několikrát zaznělo, bylo by dobré udělat podobnou akci jako při minulých volbách, kdy se sesbíraly otázky na kandidáty a jejích odpovědi se pak zveřejnily. Mluvil jsem o tom s kolegou Novákem z volební komise, který s tím souhlasil, a nechal organizaci na mě. Vybral jsem z tohoto vlákna otázky, které byly směřovány na všechny kandidáty. Pokud budete mít další, tak je tam prosím přidejte. Otázky na kandidáty.

66

Re: Diskuse s kandidáty voleb do AS FEL 2013

Michael Šebek (sebekm1) napsal:
Pavel Hrzina (hrzinap) napsal:

… Váš program likvidace silnoproudu jako celého oboru.

To je směšné, jak ho mohu likvidovat?  Vlastně každý na FEL může likvidovat jen vlastní obor. Občas se to i děje.

Silnoproudé katedry občas kritizuji, ano, ale jenom proto, že na silnoproudu VELMI ZÁLEŽÍ.
Pokud chceme být nejlepší školou a fakultou alespoň v ČR, pak je povinností každé katedry být ve svém oboru nejlepší v ČR a alespoň průměrnou v Evropě. Je to cíl dosažitelný a nebrání nám v něm nic, vyjma vlastní neschopnosti.

Vám to asi ještě nedošlo, ale soupeři a konkurenti každé katedry vůbec nejsou uvnitř školy, ti jsou mimo ni. „Protivníky“ každé katedry jsou totiž katedry stejného zaměření na jiných školách v ČR, Evropě i na světě!  To s nimi každá soutěží o slávu, o studenty oboru a o grantové či průmyslové peníze. To vše se i ve vašich oborech získává mimo školu a nikoli uvnitř! Tak vyražte do světa, tam je peněz a studentů dost.

Velmi bych si přál, aby i naše byly silnoproudé katedry na špici svých oborů alespoň v ČR, a to ve výzkumu i výuce, tak módní a důležitý obor si to zaslouží. Tomu ale rozhodně nepomůže, když budou silnoproudaři učit informatiku, jak se to děje např. v programu STM.

Podobně by se každá katedra FEL měla soustředit hlavně na rozvoj svého vlastního oboru a přestat prohlašovat, že jsme vlastně všichni informatici. Nejsme a nemáme být, už jen proto, že informatika už pomalu vychází z módy wink

Vážení pánové, jako zástupce silnoproudu zkusím také svůj třetí pohled:

Pevně věřím, že cíleně silnoproud nikdo nelikviduje. To by jistě bylo ubohé i nerozumné. Také souhlasím, že je správné snažit se být minimálně rovnocenným konkurentem obdobně zaměřeným pracovištím v ČR, v Evropě, ve světě. Jenže začít je třeba právě na domácím kolbišti a pak svou sílu namířit i ven. Bohužel současné trendy (ty má nejspíš Pavel Hrzina na mysli) vedou spíše k tomu, že naše silnoproudé katedry jsou na FEL v pozici „těch slabých, na odpis, atd.“, i když se o své místo na výsluní s různými úspěchy perou pořád. Ale hlavní vtip je asi v tom, že naše silnoproudé katedry už jsou na špici svých oborů alespoň v ČR, a to ve výzkumu i výuce, jak si přeje prof. Šebek, často své konkurenty v dalších městech ČR i předčí (nic ve zlém vůči kolegům a přátelům z jiných měst). Chybí zde však stabilní prostředí a určitá jistota a perspektiva fungování pracovních kolektivů, aby tyto katedry mohly být dále nejen v ČR na vysoké úrovni a mohly se odborně dále rozvíjet.
Věčné boje o přežití, stabilitu pracovních týmů, finance, vysvětlování, že tyto katedry nejsou na zrušení. To je asi to, co silnoproud velmi trápí. Neberte to jako stěžování, ale konstatování reality. Takto lze nejspíš také vysvětlit vysoký počet kandidátů do AS FEL ze silnoproudu.
-------------
Ještě něco k otázkám ohledně SGS:
Určitá míra soutěže by určitě existovat měla (také si však nejsem jistý, jak toto AS FEL může ovlivnit). Současné rozdělení prostředků na katedry do určité míry už soutěží je, byť ne přímo s konkrétními projekty, ale s minulými výsledky příslušných pracovišť, které by měly zaručit kvalitu budoucí. Vnitřní soutěže na katedrách jsou nejspíš dost rozdílné a těžko se k tomuto nějak vyjádřit. Ale je to přece otázka zodpovědnosti vedoucích pracovníků kateder či skupiny školitelů či jiných uskupení, které ve finále o úspěšnosti projektů a rozdělení prostředků rozhodují.

Jan Švec

67

Re: Diskuse s kandidáty voleb do AS FEL 2013

Václav Chudáček (chudacv) napsal:

Dobrý den,

na všechny kandidující mám následující dvojici otázek:

  • Co by měl, podle Vás, umět absolvent bakalářského oboru na FEL (bez ohledu na specializaci oboru)?

  • Je správné, aby byli přijímáni do doktorského studia studenti "bez peněz" - tzn. pouze na státní stipendium (< 10tis. korun měsíčně)? Pokud ne, co s tím?

Díky za odpovědi.

Dobry den,

1.    Tak, ako uz napisalo viacero kandidatov, absolvent bakalarskeho odboru na FEL by mal mat kvalitne teoreticke zaklady z matematiky a fyziky a mal by byt schopny tieto vedomosti aplikovat. Mal by vediet samostatne riesit  zadane problemy, t.j. byt schopny nastudovat si potrebne metody riesenia, pochopit ich fungovanie a spravne ich aplikovat.

2.    Sucasny sposob financovania doktorandov (statne stipendium  4000-8000Kc + peniaze z grantov (vratane SGS), projektov a odmien za publikacie)  povazujem v podstate za spravny.
Pri tomto sposobe financovania si  doktorand  peniaze musi viac, ci menej „zasluzit resp. odpracovat“.

Ako nespravny priklad financovania doktorandov uvediem priklad zo Slovenska.
Na Slovensku dostava doktorand, nezavisle na vysledkoch, statne stipendium cca 500Eur cisteho (co je len o nieco menej ako priemerny nastupny plat). To ma spolu s dalsimi studentskymi vyhodami, ktore ako doktorand clovek ziska, za nasledok tieto negativne fakty:
a)    Na doktorandske studium sa v poslednej dobe hlasi velke mnozstvo absolventov , z ktorych je problem vybrat tych, ktori to s doktorandskym studiom naozaj myslia „vazne“.
Velka cast absolventov totiz doktorandske studium berie ako vhodnu prechodnu etapu medzi tym ako si najdu lepsie platene zamestnanie v komercnej sfere a plat 500Eur beru ako velmi dobre „vreckove“.
b)    Velka cast doktorandov si svoje studium len „odsedi“, kedze dostatocne velke stipendium maju "iste", pripadne popri studiu pracuje este na polovicny, ci cely uvazok, pre nejaku firmu a to na ukor vedeckej cinnosti. Na druhu stranu je ale tento pristup doktorandov tak trochu pochopitelny, kedze dodatocne peniaze (z grantov a projektov) vacsinou nemaju moznost ziskat (na rozdiel od moznosti na nasej fakulte).

Aby som uplne odpovedala na Vasu otazku. Ano, nemyslim si, ze je spravne, aby boli prijmani doktorandi len na statne stipendium, bez zabezpecenia financii z inych zdrojov. O toto sa  musi postarat skolitel. Dobry skolitel by mal mat dostatok financi pre vsetkych svojich doktorandov z vlastnych projektov, ci grantov, tak, aby mohol svojich doktorandov spravne motivovat a udrzat v cinnosti na dizertacnej praci a pre fakultu na plny uvazok.  Samozrejme by mal skolitel doktorandom pomoct v ziskani financi z SGS (ak by sa teda niekedy v buducnosti podmienky ziskania financi v tejto „sutazi“ sprisnili).
Skolitelia, ktori nie su schopni zabezpecit financovanie svojich doktorandov z inych zdrojov ako zo statneho stipendia, by doktorandov samozrejme prijmat nemali. Potom to totiz konci, ako spominal tu na fore jeden kolega – skolitelmi, ktori maju 30 neuspesnych dokotrandov z 30.

68

Re: Diskuse s kandidáty voleb do AS FEL 2013

Tomáš Hynek (hynektom) napsal:

Vážené kandidátky, vážení kandidáti, jaký je Váš názor na hodnocení vědy a výzkumu na FEL? Co si myslíte například o kategorii „funkční vzorek“, „(pseudo-)prestižní konference“, „článek v mezinárodním časopise proslulém zejména na Litoměřicku"? Jak byste postupovali u zcela jasných případů podvodu s body ve VVVS? Předem děkuji za Vaše názory.

Dobry den,

1.    Ku kategorii „funkcni vzorek“ tu uz bolo povedane vpodstate skoro vsetko. Moj nazor je tiez taky, ze asi nie je uplne vhodne tuto kategoriu uplne odstranit. Dolezita je vsak prisnejsia kontrola vysledkov.
2.    Myslim, ze je potrebne rozlisovat kvalitu konferencii a casopisov, v ktorych sa publikuje. Samozrejme je otazka, ako vo vseobecnosti odlisit „prestiznu“ konferenciu, ci casopis, od spominanych „pseudo“ konferencii a casopisov. Vseobecne fungujuce kriterium bohuzial asi neexistuje. Preto, ako zatial jedine , rozumne kriterium vidim kriterium – proceedings vo WOS a u casopisov IF.
Samozrejme sme tym padom tak trochu rukojemnici nie uplne nezavislej WOS, ale bohuzial zatial lepsie riesenie na posudzovanie kvality konferencii nevidim (kazdy rebricek, ci zoznam prestiznych konferencii sa da totiz urcitym sposobom spochybnit).
3.    Pri zadavani vysledkov do VVVS mozu samozrejme vzniknut mensie chyby (bud z nevedomosti alebo nahodne), ak sa vsak celkom jasne preukaze pokus o podvod, mal by byt adekvatne potrestany (v zavaznom pripade, az okamzitym ukoncenim pracovneho pomeru)

69

Re: Diskuse s kandidáty voleb do AS FEL 2013

Tomáš Hynek (hynektom) napsal:

Vážené kandidátky, vážení kandidáti, jaký je Váš názor na hodnocení vědy a výzkumu na FEL? Co si myslíte například o kategorii „funkční vzorek“, „(pseudo-)prestižní konference“, „článek v mezinárodním časopise proslulém zejména na Litoměřicku"? Jak byste postupovali u zcela jasných případů podvodu s body ve VVVS? Předem děkuji za Vaše názory.

Hodnocení vědy a výzkumu je poměrně dynamická záležitost. Podmínky se často mění, ne vždy možná k lepšímu. Např. mi nepřijde správné, že jsou nyní hůře než dříve hodnoceny národní patenty, které bych hodnotila výše než publikace v impaktovaných časopisech.

Co se týče funkčního vzorku, tak tyto "výtvory" nemusí být zpeněžitelné, ale to neznamená, že jsou bezcenné. Mohou pomocí realizovat s vynaložením minimálních nákladů něco, co pak může sloužit k jiným vědeckým účelům. Při splnění kritérií, která jsou jasně daná, si bodové ohodnocení zaslouží. Má jasná pravidla a je na každé katedře, jak se k těmto pravidlům postaví. Katedra může buď může nechat odpovědnost za soulad s pravidly na tvůrcích funkčních vzorků (a případně na fakultě při kontrole), nebo může návrhy posuzovat, což je z hlediska udržen úrovně určitě lepší řešení.

Prestižní konference je termín, který se mi nelíbí. Na prestižní konferenci se může objevit řada nekvalitních příspěvků jen proto, že nikoho dosud nenapadlo se zabývat něčím tak nesmyslným, a naopak na konferenci připomínající spíše setkání přátel po X. roce (za X dosaďte ročník konference) se může objevit zcela revoluční myšlenka. Na oněch méně prestižních jsou obvykle nižší poplatky, které na jednu stranu lákají ke snadnému zisku bodů za publikaci, ale na druhou stranu přilákají řadu lidí z praxe, kteří by nebyli ochotni utratit větší sumu peněz za návštěvu prestižnější (dražší?) konference. To souvisí i s Vaší další otázkou ohledně časopisů. Osobně nevidím nic špatného na "časopisech proslulých zejména na Litoměřicku", neboť na rozdíl od impaktovaných časopisů je čtou lidé, kteří se danou problematikou zabývají v praxi. Neznám žádného člověka z firmy, který by četl anglicky psaný impaktovaný časopis (možná kdyby byl v ruštině), zato často se mi stává, že mě kontaktují lidé, kteří si přečetli můj příspěvek v "Litoměřickém" časopise a jsou ochotni spolupracovat s fakultou formou konkrétního projektu.

K Vaší poslední otázce - podvod je podvod, na to existují pravidla v každé organizaci a zrovna tato nejspíš není potřeba měnit.

70

Re: Diskuse s kandidáty voleb do AS FEL 2013

Jan Švec (svecj3) napsal:

Vážení pánové, jako zástupce silnoproudu zkusím také svůj třetí pohled:

Pevně věřím, že cíleně silnoproud nikdo nelikviduje. To by jistě bylo ubohé i nerozumné. Také souhlasím, že je správné snažit se být minimálně rovnocenným konkurentem obdobně zaměřeným pracovištím v ČR, v Evropě, ve světě. Jenže začít je třeba právě na domácím kolbišti a pak svou sílu namířit i ven. Bohužel současné trendy (ty má nejspíš Pavel Hrzina na mysli) vedou spíše k tomu, že naše silnoproudé katedry jsou na FEL v pozici „těch slabých, na odpis, atd.“, i když se o své místo na výsluní s různými úspěchy perou pořád. Ale hlavní vtip je asi v tom, že naše silnoproudé katedry už jsou na špici svých oborů alespoň v ČR, a to ve výzkumu i výuce, jak si přeje prof. Šebek, často své konkurenty v dalších městech ČR i předčí (nic ve zlém vůči kolegům a přátelům z jiných měst). Chybí zde však stabilní prostředí a určitá jistota a perspektiva fungování pracovních kolektivů, aby tyto katedry mohly být dále nejen v ČR na vysoké úrovni a mohly se odborně dále rozvíjet.
Věčné boje o přežití, stabilitu pracovních týmů, finance, vysvětlování, že tyto katedry nejsou na zrušení. To je asi to, co silnoproud velmi trápí. Neberte to jako stěžování, ale konstatování reality. Takto lze nejspíš také vysvětlit vysoký počet kandidátů do AS FEL ze silnoproudu.
-------------
Ještě něco k otázkám ohledně SGS:
Určitá míra soutěže by určitě existovat měla (také si však nejsem jistý, jak toto AS FEL může ovlivnit). Současné rozdělení prostředků na katedry do určité míry už soutěží je, byť ne přímo s konkrétními projekty, ale s minulými výsledky příslušných pracovišť, které by měly zaručit kvalitu budoucí. Vnitřní soutěže na katedrách jsou nejspíš dost rozdílné a těžko se k tomuto nějak vyjádřit. Ale je to přece otázka zodpovědnosti vedoucích pracovníků kateder či skupiny školitelů či jiných uskupení, které ve finále o úspěšnosti projektů a rozdělení prostředků rozhodují.

Jan Švec

Tak s tím nelze jinak, než souhlasit...

71

Re: Diskuse s kandidáty voleb do AS FEL 2013

Jaký je Váš názor na hodnocení vědy a výzkumu na FEL? Co si myslíte například o kategorii „funkční vzorek“, „(pseudo-)prestižní konference“, „článek v mezinárodním časopise proslulém zejména na Litoměřicku"? Jak byste postupovali u zcela jasných případů podvodu s body ve VVVS?

Funkční vzorek bych úplně nezatracoval, je to typ aplikačního výzkumu, za který nám RIV zaplatí peníze a slouží jako relevantní výstup některých grantů v počátku jejich řešení. Souhlasím s názorem, že to je kategorie, u které se velmi těžko kontroluje její kvalita. Abychom předešli diskuzím o kvalitě vykazovaných výsledků, tak bych očekával, že vedení FEL vytvoří komisi, která by jasně definovala co je „FVZ na FEL“ a případně vždy posoudila kvalitu FVZ a rozhodla o tom, zda vykázat, či nevykázat do RIV.

Pokud vím, tak podle nové metodiky VVVS bude do kategorie prestižní konference spadat pouze taková, která se objeví na WoS. Kategorii bych zanechal a posouzení toho zda je konference prestižní či ne bych nechal na WoS, i když je mi jasné, že to dává prostor k manipulaci.

Za vykazované výsledky by měla být zodpovědná osoba, která je vytvořila. Jestliže tedy někdo vykáže článek v časopisu "Listy řepařské a cukrovarnické" (měl IF), pak si musí být schopen tento výsledek případně obhájit. Stejně tak by fakulta měla výsledky důsledněji kontrolovat, protože o jméno přichází ona.

Obecněji co se týče používání „přerozdělování“ peněz za vědu pomocí kombinace  RIV a VVVS, tak za sebe s tím systémem souhlasím. Fakulta musí mít k dispozici nástroj „jak a kam“ vědu směřovat. Na druhou stranu si myslím, že je třeba diskutovat o míře toho přerozdělení, nebo nastavení jistých zarážek na kategorie, které VVVS podporuje, ale z RIV body nepřinášejí.

Podvody se mají trestat. Míra trestu záleží na velikosti podvodu

Co by měl, podle Vás, umět absolvent bakalářského oboru na FEL (bez ohledu na specializaci oboru)?
Absolvent bakalářského oboru, by podle mě, měl mít dostatečný teoretický i praktický základ, aby mohl po obhájení bakalářské práce bez problémů jít do praxe, nebo pokračovat v magisterském studiu. Z tohoto pohledu se mi více líbil předchozí studijní program E+I, kde všichni prošli stejným základem a profilovali se teprve volitelnými předměty v druhém a třetím ročníku. Chápu, že dnešní obory jsou velmi široké a je vhodné se začít profilovat již od začátku studia. Bohužel, tím, že se v nových programech snížil počet kontaktních hodin, abychom asi studenty nepřetěžovali, tak není možné ten široký základ teoretických i praktických znalostí získat.

Je správné, aby byli přijímáni do doktorského studia studenti "bez peněz" - tzn. pouze na státní stipendium (< 10tis. korun měsíčně)? Pokud ne, co s tím?
Z mého pohledu končícího doktoranda je stipendium 5-7tis. v Praze nedostatečné. Současný stav vede k tomu, že studenti doktorského studia, minimálně na mé katedře, ze stipendia nevyžijí a shánějí práci bokem, pak nemají dostatek času na studium, a proto velmi často studium nedokončí. SGS lze samozřejmě pro vylepšení stipendia použít, nelze ho ale použít na všechny doktorandy, a proto to nepovažuji za systémové řešení na dlouhou dobu. Rozhodně bych možnost doktorského studia nevázal na to, že školitel musí mít nějaký projekt, ze kterého doktoranda doplatí. Doktorand je dospělý člověk s vysokoškolským vzděláním, měl by být schopen si rozmyslet, do čeho jde, za jaké peníze a podle toho se rozhodnout. Systém odměňování doktorandů za významné publikace apod. bych nechal čistě v pravomoci jejich školitelů a vedoucích kateder. Jako takový se mi líbí, ale plošně bych ho nezaváděl.

Jaký je Váš názor na ČIIRK a zejména, zda má být součást ČVUT / součást FEL / nemá být vůbec ...?
Idea ČIIRK mi nevadí, chápu pohnutky k založení něčeho, kde se bude excelence a věda dát rozvíjet mnohem rychleji než na FEL. Jako takový může ČIIRK existovat jak uvnitř, tak vně FEL. Vše záleží na tom, jak se obě strany dohodnou. V případě, že bude dohoda pro FEL výhodná, jsem ochoten podpořit jakoukoliv variantu. Myslím, že diskuze o založení a formě spadá více na pole AS ČVUT.

Jaký je Váš názor na SGS? Co byste navrhovali zlepšit?
Na mé katedře K13114 se SGS granty krátí v poměru jejich bodového ohodnocení posuzovateli. To si myslím, že je fér. Na druhou stranu bych přivítal zveřejňování posudků hodnotitelů a důslednější kontrolu plnění grantu. Způsob rozdělování globálních prostředků na katedry je diskutabilní(ale korektní) a samotné rozdělování na katedrách ještě víc.
Obě metody: a)podpořit jenom ty dobré b) všechny, ale málo mají něco do sebe.
Za sebe říkám podpořit jen ty dobré, protože za "málo" se stejně nedá nic udělat, ale o tom se musí rozhodnout spíše vedoucích jednotlivých kateder.

Naposledy upravil: bauerja2 (11.03.2013 00:44:48)

72

Re: Diskuse s kandidáty voleb do AS FEL 2013

Ladislava Černá (turczlad) napsal:

Např. mi nepřijde správné, že jsou nyní hůře než dříve hodnoceny národní patenty, které bych hodnotila výše než publikace v impaktovaných časopisech.

Mohla byste to prosím trochu rozvést a podpořit nějakými argumenty?

73

Re: Diskuse s kandidáty voleb do AS FEL 2013

Ladislava Černá (turczlad) napsal:
Tomáš Hynek (hynektom) napsal:

Vážené kandidátky, vážení kandidáti, jaký je Váš názor na hodnocení vědy a výzkumu na FEL? Co si myslíte například o kategorii „funkční vzorek“, „(pseudo-)prestižní konference“, „článek v mezinárodním časopise proslulém zejména na Litoměřicku"? Jak byste postupovali u zcela jasných případů podvodu s body ve VVVS? Předem děkuji za Vaše názory.

Hodnocení vědy a výzkumu je poměrně dynamická záležitost. Podmínky se často mění, ne vždy možná k lepšímu. Např. mi nepřijde správné, že jsou nyní hůře než dříve hodnoceny národní patenty, které bych hodnotila výše než publikace v impaktovaných časopisech.

Co se týče funkčního vzorku, tak tyto "výtvory" nemusí být zpeněžitelné, ale to neznamená, že jsou bezcenné. Mohou pomocí realizovat s vynaložením minimálních nákladů něco, co pak může sloužit k jiným vědeckým účelům. Při splnění kritérií, která jsou jasně daná, si bodové ohodnocení zaslouží. Má jasná pravidla a je na každé katedře, jak se k těmto pravidlům postaví. Katedra může buď může nechat odpovědnost za soulad s pravidly na tvůrcích funkčních vzorků (a případně na fakultě při kontrole), nebo může návrhy posuzovat, což je z hlediska udržen úrovně určitě lepší řešení.

Prestižní konference je termín, který se mi nelíbí. Na prestižní konferenci se může objevit řada nekvalitních příspěvků jen proto, že nikoho dosud nenapadlo se zabývat něčím tak nesmyslným, a naopak na konferenci připomínající spíše setkání přátel po X. roce (za X dosaďte ročník konference) se může objevit zcela revoluční myšlenka. Na oněch méně prestižních jsou obvykle nižší poplatky, které na jednu stranu lákají ke snadnému zisku bodů za publikaci, ale na druhou stranu přilákají řadu lidí z praxe, kteří by nebyli ochotni utratit větší sumu peněz za návštěvu prestižnější (dražší?) konference. To souvisí i s Vaší další otázkou ohledně časopisů. Osobně nevidím nic špatného na "časopisech proslulých zejména na Litoměřicku", neboť na rozdíl od impaktovaných časopisů je čtou lidé, kteří se danou problematikou zabývají v praxi. Neznám žádného člověka z firmy, který by četl anglicky psaný impaktovaný časopis (možná kdyby byl v ruštině), zato často se mi stává, že mě kontaktují lidé, kteří si přečetli můj příspěvek v "Litoměřickém" časopise a jsou ochotni spolupracovat s fakultou formou konkrétního projektu.

K Vaší poslední otázce - podvod je podvod, na to existují pravidla v každé organizaci a zrovna tato nejspíš není potřeba měnit.

1) Narodni patent nemuze byt hodnocen lepe nez casopis s IF. Patentovat je mozne prakticky cokoliv (pokud to splnuje jistou miru originality). Pokud patentujete opravdu revolucni myslenku, predpokladal bych ze sama revolucnost prislusneho reseni bude zarukou zpenezeni napadu, a nemusite se tak spolehat na body z interniho hodnoceni.

2) U FZV je otazka asi trochu jina. Problem je, ze pri trose snahy jsou nekteri jedinci schopni produkovat velke mnozstvi FZV s jedinym cilem, a to ziskat body do zebricku. Pripadne vedecke ucely ci jine dasli vyuziti FZV zustava stranou. Tito lide se pak v pomyslnych zebriccich posunuji vyse a vyse, prestoze vyuzitelnost jejich prace muze byt nulova...

3) Pokud prednesete revolucni myslenku na konferenci v Horni-Dolni, ani tak nemusite mit strach, body pritecou z mnozstvi citaci, ktere jiste opravdu revolucni myslenka prilaka. Problem je opet nekde jinde - jako prestizni konference jsou dnes posuzovany i konference s prakticky nulovym vyznamem. Ani logo IEEE v nazvu konference jiz neni zarukou kvality - vzpomente na nedavny priklad plagiatorstvi. Konference na ktere byl prispevek publikovan ma sice hlavicku IEEE, nicmene prispevky jsou prijimany snad jen na bazi abstraktu, a rozhodovaci proces je velmi rychly. To by se u prestizni konference asi stavat nemelo. A co se tyce ucasti odborniku z praxe - doporucuju Vam zajet se na nejakou opravdu prestizni konferenci podivat - uvidite ze tyto konference navstevuji hojne take lide "z praxe".

4) Co se tyce impaktovanych casopisu - asi Vas prekvapim, ale osobne znam nekolik jedincu (jak vy rikate z firmy), kteri nejen IF journaly ctou, ale take v nich publikuji. Totez plati samozrejme o jejich publikacni aktivitach na skutecne prestiznich konferencich. Nejsou to zadni podivini, ani jedinici na okraji spolecnosti, jak by se mohlo zdat z Vaseho prispevku, ale lide pracujici v R&D oddelenich vyznamnych svetovych spolecnosti.

74

Re: Diskuse s kandidáty voleb do AS FEL 2013

Ladislava Černá (turczlad) napsal:

Osobně nevidím nic špatného na "časopisech proslulých zejména na Litoměřicku",

Až na to, že článek v Litoměřicích vůbec neznamená, že bylo objeveno něco nového, originálního, dokonce ani, že to vůbec funguje. Litoměřická redakce totiž neprovádí důkladné recenze, neboť na to nemá lidi. V Litoměřicích tak nikdy nezabrání vytištění článku nějaký anonymní Japonec či Američan se slovy „tohle už jsem vymyslel před rokem já, takže máte smůlu“ nebo „to vůbec nefunguje, protože …“ nebo „to přináší tak malý pokrok, že je na otištění škoda papíru a času“.
Takže v Litoměřicích klidně otisknou blbost nebo ukradenou myšlenku. Právě proto se článek v Litoměřicích ve vědeckém světě „nepočítá."

Co vy na to?
Poněkud mě překvapuje, že vás jako doktorandku s tímto základním principem vědeckého publikování neseznámil váš školitel hned první den po našem nástupu?

Ladislava Černá (turczlad) napsal:

Neznám žádného člověka z firmy, který by četl anglicky psaný impaktovaný časopis (možná kdyby byl v ruštině), …

To je zřejmě tím, že znáte jen lidi z „low-tech firem“. V hi-tech firmách inženýři samozřejmě čtou ty nejlepší časopisy, neboť tam najdou ty nejpřevratnější myšlenky a nápady, a ještě je tam najdou přebrané, neutopené v hromadě balastu, banalit a nesmyslů.

Uvedu dva příklady z vlastní zkušenosti:

Špičkoví inženýři firmy Honeywell samozřejmě čtou články v těch nejlepších časopisech (např. IEEE Transactions on Automatica Control, Automatica, …), například ty o identifikaci a optimalizaci, a ty nejlepší nápady z nich úspěšně aplikují při řízení moderních hi-tech elektráren po celém světě, od Asie po Afriku. Dokonce do těchto časopisů občas něco sami napíší.

Šikovní kluci z pražské pobočky firmy Ricardo, dříve než navrhli řízení kolony aut bez řidičů na dálnici, pečlivě prošli články ve špičkovém impaktované časopise IEEE Trans. on Automatic Control, vybrali z nich ty nejlepší nápady, ještě je trochu vylepšili, a pak je použili při své práci. Výsledný systém dobře funguje a přináší velký pokrok. Podívejte jak hezky jezdí aut automobily Volvo v projektu Sartre, na webu je spousta videí.

Nejvíc peněz vydělají firmy na převratných myšlenkách a vynálezech. Ty v Litoměřicích nenajdou.

75

Re: Diskuse s kandidáty voleb do AS FEL 2013

Václav Chudáček (chudacv) napsal:

Dobrý den,

na všechny kandidující mám následující dvojici otázek:

  • Co by měl, podle Vás, umět absolvent bakalářského oboru na FEL (bez ohledu na specializaci oboru)?

  • Je správné, aby byli přijímáni do doktorského studia studenti "bez peněz" - tzn. pouze na státní stipendium (< 10tis. korun měsíčně)? Pokud ne, co s tím?

Díky za odpovědi.

Osobně nejsem příznivcem strukturovaného studia, ale s tím se nedá v podstatě nic dělat. Nicméně pokud se změní forma, měl by se změnit také obsah, a to tak, aby co možná nejlépe odpovídal trhu práce. Jak už zde mnohokrát zaznělo, matematika a fyzika je základ. Slučování předmětů ve stylu "poznávacího zájezdu - 20 zemí za 2 dny" určitě nepovažuji za dobré řešení. Student by měl mít slušné teoretické základy, a to nejen z matematiky a fyziky, ale také z profilových předmětů. Nebála bych se zavést ani povinnou praxi. Absolvent bakalářského studia by měl dle mého názoru umět samostatně převést teorii do praxe, a to v souladu s fyzikálními zákony a nikoliv v rozporu s nimi.

Co se týče studentů "bez peněz", tak je fakt, že vyjít se základním stipendiem je opravdu obtížné. Většina studentů toto řeší částečnými úvazky mimo fakultu. Skloubit obojí dohromady není jednoduché, ale vše je otázkou priorit. Každý, kdo se na doktorát hlásí, toto ví, tudíž nevidím důvod, proč za něj rozhodovat. Navíc osobně neznám žádného doktoranda, který by ukončil studium z finančních důvodů. Spíše z důvodu ztráty motivace, když zjistí, že doktorské studium nesplňuje jeho očekávání.