1

Téma: Detailní shrnutí mých 2 let na FELu

Zdravím všechny FELáky i ex-FELáky!

    Plánoval jsem už dlouho, že sem napíšu a shrnu svoje dojmy ze studia na FELu, postupně jsem přidával další poznatky, až z toho vzniklo docela rozsáhlé pojednání. Ale chtěl jsem počkat až po úspěšných státnicích, aby mne nikdo nemohl nařknout, že jsem zhrzený vyhozený student, nebo naopak někomu lezu do zadní části těla. Takže teď, kdy už de iure nemám s FELem a ČVUT nic společného, mohu snad psát otevřeně a nebudit ve vás podezření, že za tím jsou nějaké mé osobní zájmy.

    Nejdřív něco velice krátce o mně, co je relevantní k názorům, které tu budu prezentovat - státnicoval jsem teď v červnu, studoval jsem magisterský obor elektroenergetika, ze studia jsem měl vážený průměr 1,79 a ze státnic A,A. Bakalářské studium jsem absolvoval s vyznamenáním na Katedře jaderných reaktorů FJFI ČVUT.

    Dumal jsem nad tím, jak svoje postřehy formátovat, a rozhodl jsem se takto - tři hlavní témata: A - věci, co se mi líbily a co mi přijdou pozitivní, B - postřehy, u kterých přesně nevím, kam je zařadit ale přijdou mi důležité, a konečně C - věci, co se mi jednoznačně nelíbily a považuju je za negativní. Pokud někdo bude chtít reagovat, bylo by fajn, kdyby připsal na co konkrétně reaguje, třeba A-3. Předem chci říct, že budu konkrétní a adresný, a že většina prezentovaných témat jsou moje osobní postřehy a názory, které třeba nemusí mít s objektivním relativitou moc společného. Nicméně, budu se snažit každý svůj názor podpořit fakty. Je to pekelně dlouhé, ale protože mi ta témata přjdou citlivá, nechci se omezit pouze na heslovité výkřiky.
    Pokud by taky někomu přišlo, že chvála je krátká, zatímco stížnosti dlouhé, tak tomu asi tak je, přecijen z chvály rozepisované na mnoho stran si nic krom dobrého pocitu neodnesete. Celkově však hodnotím svoje studium na FELu silně kladně.


A

1.
    Na FEL jsem šel, protože jsem cítil, že z odborného hlediska to pro mne bude prospěšnější, než strávit další dva roky na katedře reaktorů, a rozšířím si obzory, aby pro mne elektrárna směrem ven nekončila obligátním "na společné hřídeli s turbínou je i generátor, který produkuje elektřinu" . Upřímně můžu říct, že jsem jako správný namyšlený jaderňák nečekal moc, ale úroveň výuky některých předmětů na FELu mne velice mile překvapila. Od jakosti a spolehlivosti jsem rozhodně nečekal, že mě naučí tolik z "aplikované statistiky", od elektrochemických zdrojů a fotovoltaiky jsem nečekal, že při laboratorních cvičeních seznámím s nejmodernějšími metodami měření.
    Celkově mi tyhle dva předměty přišly hodně přínosné, praktické a rozvíjející. Abych neopomenul i "svojí" katedru, tak i výuka světla a tepla byla moc fajn. Třeba zrovna to světlo a teplo bych dal jako jasný příklad toho, že se dá naučit hrozně moc i bez drakonických zápočtových testů a zkouškových otázek. To samé bych mohl říct o astrofyzice a filozofii, ač to byly samozřejmě nepovinné předměty (respektive povinně-volitelné) netýkající se hlavního zaměření studia, kde jsou kritéria obecně nastavená jinak. Zároveň tím rozhodně nechci říct, že předměty, které tu nezmiňuji, byly hned automaticky špatné.

2.
    Ocenil bych i velice pozitivní a nepřebyrokratizovaný přístup školy ke studentům. Například jsem slyšel od studnetů jiných technických škol i takové věci, jako že si nemohli sami vybrat bakalářskou práci, pouze z předem nalinkovaného seznamu, studenti s lepším průměrem mají přednost. Uff, jsem rád, že nic takového (pevně doufám) na FELu v nejbližší době nehrozí a já si mohl téma diplomové práce vybrat svobodně.

3.
    Oceňuji, že se snažíte výuku pořád někam posouvat, upravovat studijní plány atd., i když to samozřejmě ne vždycky vyjde a ke stávající podobě mám řadu výhrad (viz níže).

4.
    V neposlední řadě jsem byl rád i za lidský a osobní přístup většiny vyučujících. Byl jsem na něj zvyklý ze svého předchozího studia a myšlenka na to, že bych se měl začít denně potkávat s "vážnými pány akademiky" mne děsila.




B

1. Na silnoproudu jsou 3 katedry - energetika, pohony, technologie, každá má svůj obor.

   Přesto jsme měli absolutní většinu povinných předmětů společných. Kdybych nestudoval energetiku, ale pohony, tak se moje vzdělání bude lišit asi z 10 % (když vezmu v potaz jen povinné předměty a budu předpokládat, že z každého předmětu si odnesu stejné množství znalostí). Jistě, něco se dá dohnat volbou nepovinných předmětů, nicméně - opravdu jako člověk zabývající se termohydraulikou nutně a povinně potřebuji znalosti z ekologie materiálů a procesů na úrovni celosemestrálního předmětu s dotací 2+2? Nebo někdo studující elektrotechnologii musí povinně mít znalosti vyučované v předmětu Elektrárny, kde se také vpodstatě nic z probírané látky přímo netýká elektrotechnologie?
    Dle mého názoru by opravdu natvrdo povinné měly být jen předměty přímo související s oborem - pro energetiku např. ENY, PRE, TVN, RES. Dalších několik by mělo být povinně volitelných, například: "Student musí absolvovat jeden předmět z katedry pohonů, výběr mezi SP2, VE2, PO2". To samé pro předměty z katedry technologie. A klidně 50 % všech kreditů bych nechal na studentech samotných, aby si zapsali z nějakého "shortlistu" - samozřejmě je mi jasné, že při úplné volnosti by spousta lenochů studovala zápočtové nepovinné předměty ze všech možných kateder, jen aby splnili kredity .
    Tak by se třeba kolegové zabývající se světlem, kteří z tohoto oboru dělali i bakalářskou práci, věnují se mu aktivně ve volném čase, budou psát diplomku na světelné zdroje, a vysoce pravděpodobně budou i pracovat v oboru, nemuseli povinně zabývat studiem elektrické výbavy vlaků ČSD, nebo fotovoltaikou a bateriemi, a mohli by mnohem víc času strávit nad prohlubováním znalostí ve svém oboru. Zároveň by však zůstalo zachované, že jakýkoliv absolvent katedry elektroenergetiky má základy ze všech vyučovaných oblastí elektroenergetiky. Dokonce nám snad někdo říkal, že to podobně bývalo dřív, proč se to zrušilo? Studenti v magisterském studiu by snad už mšli být dostatečně dospělí a moudří lidé, aby sami věděli, čím se chtějí zabývat. Nemusí jim nikdo linkovat drtivou většinu předmětů befelem.

2.

  Celkově mi přijde malá provázanost výuky s praxí. Neplatí to samozřejmě pro všechny předměty, ale někde by se to vyloženě nabízelo - proč v "projektu v týmu" dělat nějakou teoretickou práci do šuplíku? Neříkejte mi, že neexistují firmy, které by chtěly spolupracovat na nějakých lehčích praktických tématech se skupinou studnetů 4. ročníku FELu.

3.  Státnice

   Vím, že už se to tady obecně řešilo, ale přijde mi to jako závažné téma. Jasně, v zákonu o VŠ je napsané, že státnice být musí, takže dokud se někomu nepořadí změnit zákon, tak být musí, přes to nejede vlak. Nicméně, když si daný zákon přečtete, není tam nic konkrétního, vpodstatě opravdu jen to, že státnice být musí. "Klasické státnice" mi přijdou jako mrtvá záležitost - části se věnuji v oddílu "C", takže tady jen ta "neutrální" část. Co vlastně má teoretické zkoušení u státnic dokázat? Že student umí základy? No, jestli je neumí, tak je něco sakra špatně, že se dostal až na konec 5. ročníku. Mají testovat hluboké znalosti? Ale jděte, nechci se nikoho dotknout, ale ani nejváženější a nejmoudřejší pan profesor nevyhodí zfleku správnou odpověď na státnicou otázku z podoboru, který se učil naposledy před lety, a od té doby nepoužíval. A dokud budou témata ke státnicům průřezem všeho, co člověk za 2 roky absolvoval, tak není možné mít hluboké znalosti ze všeho, ale právě jen z té části, které se student sám věnuje.
   Navíc ne každý má štěstí na tak rozumnou komisi, jako jsem měl já. Kdyby tam seděl někdo zahleděný jen a pouze do svého oboru (nemyslím nikoho konkrétního, ale netvařme se, že takoví lidé neexistují), mohl po mně chtít prakticky cokoliv a upřímně, kdybych dostal jinou sadu otázek, než jsem skutečně dostal, mohl jsem taky absolvovat za E a ne za A. Vágně formulované tematické okruhy k teoretické části SZZ zkrátka ne, ne, ne. To jste si klidně mohli ušetřit práci a na tu internetovou stránku napsat jen "naučte se všechno":)

4. Studijní materiály

Nikdy jsem nezažil ani neslyšel, že by online stdujní materiály pro jeden obor byly rozházené na tolik internetových stránek - moodle, powerwiki, watt.feld.cvut.cz, motor.feld.cvut.cz a určitě i další, na které si už nevzpomínám. Není to nic katastrofálního, ale vypadá to navenek diletantsky a než člověk něco najde, musí rychle přemýšlet ve kterém předmětu a hlavně od které katedry se vlastně dané téma probíralo a podle toho detektivně pátrat.
  Jinak oceňuji velkou variabilitu a rozsáhlost volně nabízených materiálů, u mála předmětů nejsou k dispozici alespoň přednáškové slidy a odkazy na další literaturu.



C

1. Státnice - Už jsem to rozebíral v části B, tady napíšu pouze věci, které mi opravdu vadily.

  Zaprvé to je délka  prentace DP. Jen tak pro zajímavost jsem si teď hrubě spočítal, kolik jsem nad ní celkově strávil času, a vyšlo mi přibližně 1000 hodin čistého času. Ne, tolik jsem opravdu nestrávil nad studiem na teoretickou část státnic ani náhodou. A přesto jsem měl na prezentaci pouhých 10 minut. 10 minut, do kterých jsem musel vtěstnat úvod do problematiky, zvolený přístup, výsledky, a závěr. Je to strašně málo a samozřejmě jsem celé velké části mojí práce musel vynechat. Byl bych pro, aby diplomová práce netvořila čtvrtinu státnic, ale tři čtvrtiny.
   Však se mě mohl kdokoliv zeptat už při její obhajobě, jak jsem přistupoval k jednotlivým problémům, a mohli jste zjistit moje znalosti z termodynamiky a způsobů napájení vlastní spotřeby i jinak, než teoretickou otázkou. Když už tedy musí být teoretická část státnic, tak OK, klidně se pak v těch 10 minutách zeptejte na 2-3 pojmy z jiného podoboru. Ale ten současný stav mi přijde smutný - 1000 hodin studentova snažení - spláchnuto za 10 minut. Testování úplných základů, bez kterých by neměl vůbec prolézt zkoušku z daného předmětu - 40 minut. Nehledě na to, že externisté i lidé z katedry, kteří daný předmět neučí, ani pořádně nemohou vědět, co se tam přesně vyučovalo a co ne (a co oni po desítkách let praxe mohou považovat za úplné základy).
   Někdo argumentoval tím, že studenti mají na zkoušky spoustu pokusů a stačí jim jednou jedinkrát prolézt s Ečkem a "mají klid". Ano, to je jistě pravda, nicméně - sám se zabývám výukou a doučováním už 7 let, troufnu si říct, že třeba v diferenciálním a integrálním počtu, v rozsahu, v jakém se učí v základních kurzech na VŠ, neexistuje jediný kousek, kterému bych nerozumněl a neuměl ho vysvětlit. A zároveň proto vím, že se stačí vhodně zeptat na úplnou trivialitu, a přesto člověk, který se jen naučil definice, není schopný správně odpovědět. Takže udělat ultimátní filtr u zkoušky, kterým opisovač přednáškových slidů nebo "štístko" neprojde, je podle mě možné, i když pracné.

2.

   Další věc k teoretické části státnic - někdo velice mazaně propašoval nepovinný předmět EZS jako 6. oborovou otázku elektroenergetiky. Ještě k tomu připsal, že se to probíralo v PRE, což minimálně v našem ročníku nebyla u většiny odrážek pravda. Nepovažuju to za tak velký praktický problém - prostě jsem si ty slidy přečetl a základy se doučil, nicméně mi to nepřijde jako férový přístup. Buďto ten předmět udělejte povinným, nebo otázky z něho nechtějte ke státnicím.Takových věcí ve státnicových okruzích bylo vícero, na žádost je můžu vypsat všechny, ale častější aktualizace témat ke státnicím vzhledem k opravdu aktuálně probíraným tématům by nebyla od věci.

3. Zkoušky
 
Chápu, že v předmětech jako je matematika, které absolvuje za semestr 300 lidí, to není možné, ale omezil bych písemné zkoušení na úplné minimum. Jsem dalek tomu, abych na někoho donášel, ale můžu vám odpřísáhnout, že někteří mí kolegové dali každou písemnou zkoušku více či méně proto, že při ní opisovali přednáškové slidy z mobilního telefonu. Například z TVN byla zkouška jenom ústní bez přípravy, z SP2, VE2 a dalších předmětů ústní po přípravě (na které samozřejmě taky docházelo hromadně k opisování, ale alesoň nešlo odevzdat dokonale vyplněný list obkreslný z mobilu a dostat za to A). Takže to očividně jde, je to jenom pracnější, než vymyslet 3 písemky na 3 zkouškové termíny a pak je opravit. A podle mě i mnohem spravedlivější.


4. Samotná výuka
 
Opět, nechci a ani nemůžu hodnotit odbornost lidí, které bude za chvíli uvádět. Většinou jsou mi sympatičtí i lidsky a klidně bych si s nimi dovedl představit spolupráci teď, když už pracuji. Nicméně, ne každý, kdo je velkým odborníkem, je také dobrým učitelem. Slíbil jsem, že budu konkrétní, tak to dodržím. Z toho, co jsem zažil, bych chtěl mluvit především o panu doktorovi Špetlíkovi a panu docentovi Kudláčkovi. Výuka RES a ENY byla dost chaotická, tomu odpovídala i účast na přednáškách. Podobně by se to o té účasti dalo říct i o EMP. Úplně dobře pojatá mi nepřišla ani výuka předmětů VE2 (prof. Lettl) a PO2 (ten, kdo vymýšlel program cvičení z PO2, což byl jeden velký maglajz, ve kterém se chtělo stihnout všechno a nestihlo se pořádně nic.)
   Opět chci zdůraznit, že proti jmenovaných (i nejmenovaným) pánům nic nemám, pouze mi z mého (a troufnu si říct nejenom laického) pohledu nepřijdou jako kvalitní pedagogové. Čímž bych chtěl apelovat na silnoproudé katedry, aby se nebály na výuku některých předmětů zaměstnant externisty, kteří třeba výbornými pedagogy jsou. Mám dojem, že například prof. Šebek někde tady na fóru psal, že na jejich katedře je tohle zcela běžné. Doporučuji se zaměřit na studentské hodnocení - vím, že spousta z vás si myslí, že je anonymní a proto nevypovídající, ale podle mě to tak není, minimálně rozdíl mezi učitelem s průměrem hodnocení 1,3 a 2,3 už nemůže být způsoben jedním nebo dvěma lidmi, kteří si na něm "chtějí smlsnout".
   Vždyť o nic nejde, nikdo neumí všechno a inteligence a odbornost ještě zdaleka nezaručuje i talent na výuku velkých skupin lidí najednou. Když je někdo výborný vědec a průměrný učitel, proč ho nutit do učení předmětů a ubírat mu čas na bádání a třeba vedení diplomových a dizertačních prací?


5. Ještě jednou výuka
 
  Ne, například opravdu nepotřebujeme 2x - 3x během roku a půl měřit odporové řízení stejnosměrného motoru, kterážto technologie je posledních pár desítek let zoufale zastaralá a minimálně to druhé měření nám nedá už vůbec, ale vůbec nic. Že se běžně v 5. ročníku měří na 1000 let starých rafičkových přístrojích je další věc. Možná kdysi měly nějakou deklarovanou přesnost, ale dneska by to stejně kvalitně zmeřil i multimetr z tržnice a studenti by se alespoň naučili pracovat s typem přístroje, který mohou potkat někde v praxi, a ne jenom v muzeu. Aušusový multimetr dneska stojí stovku, takže argument, že prehistorické přístroje se používají proto, že mezi studenty jsou lemplové, co by elektronický měřák zničili,  nemůže obstát. 500 ročně na nákup 5 nových přístrojů za zničené snad katedra má,ne?

6.Ještě k výuce
 
  Občas mě štvala přílišná teoretičnost. Je určitě užitečné znát náhradní schéma, napěťové rovnice a fázorové diagramy trafa nebo alternátoru. Nicméně se trochu bojím, že spousta absolventů projde katedrou pohonů bez toho, aby nějaký reálný motor viděla naživo jinak, než jako zadeklovaný kovový válec. Víte, jak dlouho mi trvalo jen z obrázků a textu pochopit principy funguvání těhle strojů? Kdyby někdo na prvním cvičení z SP2 přišel se šroubovákem a kladivem, nějaké k tomu určené motory před námi rozebral a popsal kousíček po kousíčku, tak by se to učilo 100x líp a fakultu by to prakticky nic nestálo. Klidně bych to navrhul míto toho odporového řízení SS motoru...
    Rýpnu si i do způsobu zpracování výstupů z laboratoří. Jednou jsme takhle ráno před výukou seděli na FELu, lepili do sešitu vytisknuté grafy a psali ručně závěry z měření, když někdo pronesl, cituji: "Ty vole, zajímalo by mě, co dělaji v 5. ročníku studenti energetiky na MIT. Hádám, že vystřihovánky a omalovánky to asi nebudou". Ne, tohle prostě není důstojné ČVUT, chtít po někom v roce 2014, aby v 25 letech, půl roku předtím, než bude inženýr a půjde pracovat někam do hi-tech společností nebo do vědy, psal ručně protokoly z měření. Můžu vám říct, že mé koelgy z práce (pracuju už od konce 4. ročníku) ta informace o ručních protokolech do sešitu málem zabila, jak se smáli. I pro mě vždycky byl ten přechod ze špičkové technické firmy k nůžkám, pravítku a lepidlu takovým závanem surreálna na jinak moderně fungující škole. Já vím, vyskytnou se tací, co si ten elektronický protokol jen od někoho nechají nahrát na flashku, změní jméno a datum a odevzdají. Ale tohle opravdu není dobré řešení a musí to někdo nahlas říct. Konkrétně mluvím o předmětech SP2, TVN, EZF. Zvlášť u EZF to bylo vtipné, protože se tam, jak už jsem psa na začátku, používali hodně pokročilé a moderní způsoby měření, které jsme pak zpracovávali způsobem moderním naposledy tak před 30 lety.

7. Úcta ke studentům

   Je mi jasné, že některým z vás teď cukají koutky, ale přijde mi to taky jako důležité téma. Stejně, jako by měla být automatická (pomiňme, že to tak ve skutečnosti není) úcta studentů k učitelům, musí to být i naopak. Nemůže očekávat uctvié chování člověk, co se ke studentům chová jak k dobytku. Pokud bych měl jmenovat jeden konkrétní příklad, který nejvíc bije do očí, tak zmíním fotovoltaickou část zkoušky z předmětu EZF, kterou bych si klidně dovolil nazvat pohrdáním studenty.
Byli jsme několikrát informováni a ujišťováni, že to, co si máme za asi 40 minut napsat ke třem tématům na papír, budou pouze naše poznámky k ústní části u prof. Bendy. Načež pan profesor tyhle papíry sebral a naše "poznámky" oznámkoval s tím, že kdo nebude souhlasit, může se mu známka po ústním zkoušení změnit. OK, tohle by se dalo ještě jakž takž překousnout, chyba v komunikaci.
    Nicméně, když vám potom pan profesor vyčítá, že jste k otázce "Voltampérová charakteristika fotovoltaického článku" odpověděli pouze tak, že jste nakreslili charakteristiku a popsali její hlavní body, zatímco on tam chtěl ještě rovnici a další věci, to už mi přijde trochu přes čáru. A opakovalo se to i v dalších otázkách, opravdu nejde za pár minut napsat všechno k otázce formulované "Technologie fotovoltaických článků". Těžko pak můžete někomu vyčítat, že do svých "poznámek k ústní zkoušce" nenapsal k této otázce některé konkrétní věci, které tam p. prof. ale chtěl vidět. Přesto se to dělo. Abych to shrnul - vyskytlo se nezanedbatelné množství lidí, kteří měli z elektrochemických zdrojů A a z fotovoltaiky E, a na ústní zkoušce jim pan profesor dovolil si celkovou známku "opravit" na C. Byl jsem jedním z nich a přitom můžu svědomitě říct, že na fotovoltaiku jsem se připravoval delší dobu a objektivně si myslím, že jsem z ní měl v den zkoušky i o trošku lepší znalosti.
    Jen bych k tomu chtěl ještě podotknout, že jsem to samé psal i do studentské ankety, a že doufám, že podobná situace se už nebude v příštích letech opakovat. Nijak víc jsem to během studia neřešil, přeci jen člověk si rozmyslí, jestli bude vyvolávat spory s lidmi, které může později potkat ve státnicové komisi a s nimiž je v té chvíli asi v nejvíc nerovném vztahu ze všech, které v životě zažije.

Naposledy upravil: vachape2 (05.06.2014 10:15:12)

2

Re: Detailní shrnutí mých 2 let na FELu

Dobrý den,
děkujeme za adresné a neanonymní připomínky. I když se na diskusním foru příliš neprojevuji, Váš text zasluhuje odpověď. Vyjádřím se k obecnějším věcem; ke konkrétním se doufám vyjádří jiní, kterých se to přímo týká.
A
I když je chvála stručná, potěší. Zejména od studenta, který přišel z jiné prestižní fakulty na náš silnoproudý program.
B1
Já jsem spíše zastáncem širšího záběru studia než úzké specializace. Připravujeme ale reakreditace, takže Vaše připomínky přišly ve vhodnou chvíli. Koncepce povinně volitelných odborných předmětů už tady byla a my se k ní vrátíme. Už jsme takovou kategorii zavedli letos u nově akreditovaného STM a úplně nového anglického EECS.
B2
Spolupráce s firmami občas skřípe, ale alespoň část projektů by od firem přijít měla. Musím říci, že mne to překvapuje a těším se na reakci katedry.
B3
Ano, mám na státnice podobný názor. Myslím, že se to daří pomalu posouvat. Chci, aby podstatnou částí byla právě obhajoba. Teoretická část zkoušky aby co nejvíce vycházela z tématu diplomové práce. Aby se ověřilo, jestli student opravdu rozumí tomu, s čím pracoval. Rozhodně bych nechtěl, aby zkoušející zabodl prst do papíru a řekl: tak okruh 13 - derivace. Tak nám něco povězte o derivaci. Když se ale v průběhu zkoušky z odborných témat narazí na to, že student neví, co je to derivace, musí letět i kdyby to byly doktorské zkoušky. Proto tam ty Vámi zatracované „Vágně formulované tematické okruhy k teoretické části SZZ“ musí být, jinak by se na neznalost základů vyhazovat nemohlo. Stane-li se ale takový malér, je pak samozřejmě třeba nelenit a vypátrat, kdo dotyčného zkoušel z předmětu MA1 (matematici mi prominou, je to jen příklad). Tomu se říká kontrola kvality řetězce.
B4
Nový proděkan pro informatiku řeší mj. výběr preferovaného e-learningového programu (řekl bych,že to bude Moodle, který je podporován i na úrovni ČVUT) a jeho podporu. Nebudeme ale učitele do ničeho nutit, ať je sám zlákán kvalitou nabízeného řešení. Na existenci více serverů mi nepřijde zas tak tragická. Důležitý je dobrý rozcestník a snadná autentifikace, pokud k materiálům není otevřený přístup. Pokud si musíte pamatovat deset hesel, tak Vás chápu. Můžeme třeba časem motivovat k přechodu na preferované řešení tím, že pro elearningové systémy předepíšeme použití jednotného ověření identity FELid.
C1
10 minut prezentace diplomky mi přijde málo, ale více než 15 min bych nedával. Obhajobě bych věnoval nejméně polovinu času, spíše více. Takovéhle konkrétní věci mi přijde trochu hloupé dávat do oficiální směrnice, ale nějaký způsob najdeme. Průběhu státnic jsme se dost věnovali, například se podařilo potlačit skryté formy písemného zkoušení. Ve sjednocování budeme pokračovat, ale je to dost citlivá otázka.
Směrnici ale budeme stejně muset otevřít, ukazuje se, že dochází ke střetům zájmů a dalším nešvarům: vedoucí diplomky by neměl u státnic zkoušet, protože není nezávislý. Nechci slyšet o tom, že vedoucí studenta u státnic zkoupal, za to, že špatně pracoval na diplomce. Nebo že mu dával lehké otázky, protože se s ním zkarádil.  Oponentem by neměl být jmenován někdo, kdo práci zásadním způsobem konzultoval nebo částečně vedl. Student, který na diplomce málo pracuje, by měl být včas a prokazatelně vážně varován a když to nepomůže, neměl by dostat zápočet a být připuštěn k obhajobě.
C2
Při reakreditaci by právě revize okruhů měla proběhnout. Souhlasím s tím, že by se to mělo dělat častěji.
C3
Já byl velkým přítelem písemného zkoušení, protože jsem při ústním nedokázal být objektivní. Písemně se také zkouší ve světě, ale bez opisování. U mých předmětů je ovšem nejvíc bodů za příklad.
C4
Anketu bereme vážně, já analýze výsledků věnuji mnoho hodin. Budeme ji brát ještě vážněji.
C5
Smutné, ale nekonkrétní. Pocházím z katedry měření, tak mne zmínka o ručkových přístrojích používaných v 5. ročníku vybudila. O jaké se jedná předměty? Nebyl to předmět historie elektrotechniky?
C6, C7
Požádám o reakci vyučující zmíněných předmětů

There is no replacement for hard work (T. A. Edison)

3

Re: Detailní shrnutí mých 2 let na FELu

Dobrý den pane děkane, děkuji za odpovědi, dovolím si na některé z nich ještě reagovat.

Pavel Ripka (ripka) napsal:

B1
Já jsem spíše zastáncem širšího záběru studia než úzké specializace. Připravujeme ale reakreditace, takže Vaše připomínky přišly ve vhodnou chvíli. Koncepce povinně volitelných odborných předmětů už tady byla a my se k ní vrátíme. Už jsme takovou kategorii zavedli letos u nově akreditovaného STM a úplně nového anglického EECS.

Toto rád slyším, myslím, že to studium o dost posune, když studenti nebudou mít drtivou většinu kreditů (a tedy i studijního času) předepsanou natvrdo bez možnosti volby. S tím, že zase nelze studovat pouze úzce specializovaný podobor bez širších souvislostí, souhlasím, nicméně ke konci studia, ve 4. a 5. ročníku, už člověk tak nějak tuší, čím se bude chtít v životě zabývat (musí si minimálně vybrat úzce specializované téma diplomky) a povinné předměty z úplně jiného oboru pro něj (dle mého názoru) už nejsou tolik přínosné.

Pavel Ripka (ripka) napsal:

B3
Ano, mám na státnice podobný názor. Myslím, že se to daří pomalu posouvat. Chci, aby podstatnou částí byla právě obhajoba. Teoretická část zkoušky aby co nejvíce vycházela z tématu diplomové práce. Aby se ověřilo, jestli student opravdu rozumí tomu, s čím pracoval. Rozhodně bych nechtěl, aby zkoušející zabodl prst do papíru a řekl: tak okruh 13 - derivace. Tak nám něco povězte o derivaci. Když se ale v průběhu zkoušky z odborných témat narazí na to, že student neví, co je to derivace, musí letět i kdyby to byly doktorské zkoušky. Proto tam ty Vámi zatracované „Vágně formulované tematické okruhy k teoretické části SZZ“ musí být, jinak by se na neznalost základů vyhazovat nemohlo. Stane-li se ale takový malér, je pak samozřejmě třeba nelenit a vypátrat, kdo dotyčného zkoušel z předmětu MA1 (matematici mi prominou, je to jen příklad). Tomu se říká kontrola kvality řetězce.

Pokud se Vám tohle povede 1:1 převést do praxe, tak to budu považovat za obrovský krok kupředu. Vágně formulovaná témata jsem zatracoval hlavně z toho důvodu, o kterém sám píšete - dnes se může stát, že odprezentujete diplomku s návrhem měniče pro řízení pohonu tramvaje, přečtou se posudky, obhajoba skončí a pak někdo z komise vybere z témat "23. Náhodná veličina. Distribuční funkce. Kvantily. Momenty. Nezávislost náhodných veličin. Transformace náhodných veličin. Náhodný vektor. Centrální limitní věta. Metoda maximální věrohodnosti. Testování hypotéz (A1M01MPS)" a začne požadovat matematické definice, věty, důkazy. Neříkám, že se to reálně stalo, ale samotný systém by se neměl spoléhat na zdravý rozum jeho uživatelů.
Samozřejmě pokud by státnice probíhaly podle scénáře, který naznačujete, tak proti vágním tématům typu "derivace a integrály" nic nemám. Když v řešení problému používám diferenciální rovnici, měl bych alespoň tušit, co to diferenciální rovnice je a jaké existují metody k jejímu vyřešení.

Pavel Ripka (ripka) napsal:

B4
Nový proděkan pro informatiku řeší mj. výběr preferovaného e-learningového programu (řekl bych,že to bude Moodle, který je podporován i na úrovni ČVUT) a jeho podporu. Nebudeme ale učitele do ničeho nutit, ať je sám zlákán kvalitou nabízeného řešení. Na existenci více serverů mi nepřijde zas tak tragická. Důležitý je dobrý rozcestník a snadná autentifikace, pokud k materiálům není otevřený přístup. Pokud si musíte pamatovat deset hesel, tak Vás chápu. Můžeme třeba časem motivovat k přechodu na preferované řešení tím, že pro elearningové systémy předepíšeme použití jednotného ověření identity FELid.

Přesně tohle jsem měl na mysli - problém nevidím v samotné "fyzické" existenci množství serverů se studijními materiály, ale v absenci nějakého centrálního rozcestníku s možností hledání a jednotným prihlášením.

Pavel Ripka (ripka) napsal:

C1
10 minut prezentace diplomky mi přijde málo, ale více než 15 min bych nedával. Obhajobě bych věnoval nejméně polovinu času, spíše více. Takovéhle konkrétní věci mi přijde trochu hloupé dávat do oficiální směrnice, ale nějaký způsob najdeme. Průběhu státnic jsme se dost věnovali, například se podařilo potlačit skryté formy písemného zkoušení. Ve sjednocování budeme pokračovat, ale je to dost citlivá otázka.
Směrnici ale budeme stejně muset otevřít, ukazuje se, že dochází ke střetům zájmů a dalším nešvarům: vedoucí diplomky by neměl u státnic zkoušet, protože není nezávislý. Nechci slyšet o tom, že vedoucí studenta u státnic zkoupal, za to, že špatně pracoval na diplomce. Nebo že mu dával lehké otázky, protože se s ním zkarádil.  Oponentem by neměl být jmenován někdo, kdo práci zásadním způsobem konzultoval nebo částečně vedl. Student, který na diplomce málo pracuje, by měl být včas a prokazatelně vážně varován a když to nepomůže, neměl by dostat zápočet a být připuštěn k obhajobě.

Děkuji a těší mne, že na danou problematiku máte velmi podobný názor jako já.

Pavel Ripka (ripka) napsal:

C3
Já byl velkým přítelem písemného zkoušení, protože jsem při ústním nedokázal být objektivní. Písemně se také zkouší ve světě, ale bez opisování. U mých předmětů je ovšem nejvíc bodů za příklad.

Tady se zřejmě neshodneme, já jsem zastáncem ústního zkoušení. Ale tady asi nejde objektivně rozhodnout, co je správně, a navíc se necítím být povolaným Vám do toho kecat. Minimálně ta lepší kontrola proti opisování je však na silnoproud nutná, za tím si stojím. Studenti dokáží být neskutečně vynalézaví, co se technik podvádění při písemné zkoušce týče, ale to Vy jistě se svojí praxí víte.
K tomu příkladu u zkoušky bych ještě dodal, že u zkoušky je student dost ve stresu a občas se stávalo, že ve zkouškové písemce byl příklad jiného typu, než jaký se probíral na cvičeních (konkrétně naptíklad ENY). Když si nad ním sednu večer doma, tak ho za 10 minut vypočítám, ale na zkoušce s omezeným časem a s nemožností se (legálně) podívat do nějakých studijních materiálů je to jiné. Přijde mi, že někteří učitelé si to ani neuvědomují, možná z toho důvodu, že pro ně jsou ty zkouškové příklady naprosto primitivní tak jako tak.

Pavel Ripka (ripka) napsal:

C5
Smutné, ale nekonkrétní. Pocházím z katedry měření, tak mne zmínka o ručkových přístrojích používaných v 5. ročníku vybudila. O jaké se jedná předměty? Nebyl to předmět historie elektrotechniky?

Pokud bych chtěl být jízlivý, tak bych Vám odpověděl, že ty mnou zmiňované předměty, na kterých se měřilo ručkovými přístroji, by se občas klidně "historie elektrotechniky"  jmenovat mohly:) Chápu ale, že nákup třeba nových motorů a ovládacích pultů je přeci jen dost finančně náročný, a vlastně to ani nemá na pochopení dané problematiky tak podstatný vliv. Ostatně ho nemají ani ty měřicí přístroje, ale zmiňoval jsem je v původním příspěvku proto, že to (společně s ručně psanými protokoly do sešitu) pro mne byl po příchodu na FEL největší šok.
Pokud mám být konkrétní, tak ručkovými přístroji jsme měřily prakticky všechny úlohy v předmětu SP2 v zimním semestru 4. ročníku, některé úlohy v PO2 v letním semestru 4. ročníku ( zřejmě proto, že se měřily ve stejné laboratoři jako strojní část SP2), a většina úloh v předmětu VE2 v zimním semetru 5. ročníku. Tam mi to přišlo obvzlášť dadaistické z toho důvodu, že část veličin se měřila spektroskopem s propojením do počítače, a část prehistorickou "bedýnkou" s rafičkou.

4

Re: Detailní shrnutí mých 2 let na FELu

Petr Vácha (vachape2) napsal:
Pavel Ripka (ripka) napsal:

C5
Smutné, ale nekonkrétní. Pocházím z katedry měření, tak mne zmínka o ručkových přístrojích používaných v 5. ročníku vybudila. O jaké se jedná předměty? Nebyl to předmět historie elektrotechniky?

Pokud bych chtěl být jízlivý, tak bych Vám odpověděl, že ty mnou zmiňované předměty, na kterých se měřilo ručkovými přístroji, by se občas klidně "historie elektrotechniky"  jmenovat mohly:) Chápu ale, že nákup třeba nových motorů a ovládacích pultů je přeci jen dost finančně náročný, a vlastně to ani nemá na pochopení dané problematiky tak podstatný vliv. Ostatně ho nemají ani ty měřicí přístroje, ale zmiňoval jsem je v původním příspěvku proto, že to (společně s ručně psanými protokoly do sešitu) pro mne byl po příchodu na FEL největší šok.
Pokud mám být konkrétní, tak ručkovými přístroji jsme měřily prakticky všechny úlohy v předmětu SP2 v zimním semestru 4. ročníku, některé úlohy v PO2 v letním semestru 4. ročníku ( zřejmě proto, že se měřily ve stejné laboratoři jako strojní část SP2), a většina úloh v předmětu VE2 v zimním semetru 5. ročníku. Tam mi to přišlo obvzlášť dadaistické z toho důvodu, že část veličin se měřila spektroskopem s propojením do počítače, a část prehistorickou "bedýnkou" s rafičkou.

Jak průmyslovák–silnoproudař a dále absolvent silnoproudých programů si dovolím „rafičky“ silně obhajovat.
Souhlasím, že by se na stole v H26 a podobných mohl objevit i nějaký digitální multimetr, nicméně didaktická rovina používaní ručkového přístroje je k nezaplacení a ne proto, že by ručkové měřáky vydržely méně – u těch digitálních to obyčejně celkem spolehlivě udrží (či spíše odhodí) pojistka (co se proudového rozsahu týče, nicméně na větších rozsazích tam už taky není). Jsem toho názoru, že součást výuky v silnoproudých laboratořích je to o tom taky „zažít“ – snad nikde jinde tento aspekt není tak důležitý. Zažít to, jak se z ručkového měřáku odečítat, vštípit si pocit, kdy to je už moc, kdy málo, vidět, že ta „rafička“ mlátí o zarážku, sledovat dynamiku při změně parametrů v obvodu. Těch měřáků máte na stole klidně i do 10 a to usledovat jen v číslech jednoduše nejde. Přesnost při silnoporudém měření typu „proměřím charakteristiky daného motoru“ taky nehraje tak velkou roli.

5

Re: Detailní shrnutí mých 2 let na FELu

Jan Sláma (slamajan) napsal:

Jak průmyslovák–silnoproudař a dále absolvent silnoproudých programů si dovolím „rafičky“ silně obhajovat.
Souhlasím, že by se na stole v H26 a podobných mohl objevit i nějaký digitální multimetr, nicméně didaktická rovina používaní ručkového přístroje je k nezaplacení a ne proto, že by ručkové měřáky vydržely méně – u těch digitálních to obyčejně celkem spolehlivě udrží (či spíše odhodí) pojistka (co se proudového rozsahu týče, nicméně na větších rozsazích tam už taky není). Jsem toho názoru, že součást výuky v silnoproudých laboratořích je to o tom taky „zažít“ – snad nikde jinde tento aspekt není tak důležitý. Zažít to, jak se z ručkového měřáku odečítat, vštípit si pocit, kdy to je už moc, kdy málo, vidět, že ta „rafička“ mlátí o zarážku, sledovat dynamiku při změně parametrů v obvodu. Těch měřáků máte na stole klidně i do 10 a to usledovat jen v číslech jednoduše nejde. Přesnost při silnoporudém měření typu „proměřím charakteristiky daného motoru“ taky nehraje tak velkou roli.


To, o čem píšete, nerozporuji. Avšak mi to nepřijde vhodné ve 4. a 5. ročníku, do té doby už má mít každý student dávno "zažité", jak se pracuje s ručkovými přístroji, jaká je jejich konstrukce a principy fungování. Pro vpodstatě inženýra už je tohle k ničemu a zbytečně to ruční odečítání zdržuje a otravuje.
Mluvíte také o "si to zažít", tady nemohu souhlasit více! Na druhou stranu Vás ale očividně nevzrušuje fakt, o kterém jsem psal - pohonář může úplně vpohodě projít celým studiem katedry pohonů, aniž by někdy v životě viděl elektromotor "zevnitř". To mi pro pochopení a zažití si základních principů přijde mnohem důležitější, než po tisící pracovat s ručkovým voltmetrem.

6

Re: Detailní shrnutí mých 2 let na FELu

Petr Vácha (vachape2) napsal:

…Na druhou stranu Vás ale očividně nevzrušuje fakt, o kterém jsem psal - pohonář může úplně vpohodě projít celým studiem katedry pohonů, aniž by někdy v životě viděl elektromotor "zevnitř". To mi pro pochopení a zažití si základních principů přijde mnohem důležitější, než po tisící pracovat s ručkovým voltmetrem.

Toto má dvě roviny – jak jste sám psal, absolvoval jste EEM jen v Mgr. etapě. Řešit to, jak vypadá stroj v řezu/uvnitř by se mělo v SP1 (3.semestr Bc. etapy), v Mgr. epatě se asi bude předpokládat, že to z SP1 víte, resp. jste se hlásil z oboru, kde vám o tom řekli. Rovina druhá je ta, zda to v SP1 ukazují. Přinejmenším by mohli, protože v H26 jsou modely/řezy el. strojů (které si i student může prohlížet při příchodu, odchodu,…).
Myslím si, že patřím mezi (velké) kritiky EEM, dokonce jsem v době, kdy jsem silnoproud studoval, shromáždil řadu podnětů, námětů, poznámek a předal na místa, kde by se s tím dalo něco dělat…, asi ale některé momenty vnímám torchu jinak, jiné, které jste třeba nezmínil, celkem tvrdě kritizuji.

7

Re: Detailní shrnutí mých 2 let na FELu

Dobry den,
rad bych nejprve podekoval za Vase podnety a pripomínky. Dovolte mi abych reagoval k jednotlivym bodum.


A1) Rad bych Vam podekoval za chvalu predmetu nasi katedry – jakosti,  elektrochemických zdroju a fotovoltaika. Verte, ze priprava predmetu, kde si mohou studenti na neco sahnout stoji katedry cim dal tim vice sil.

A2) Bohuzel jsme se spolu nepotkali osobne, nicmene jsem jeden z tech co se snazi studentum vysvetlit, ze temata bakalarskych a diplomovych praci jsou pouze ramcova a na katedrach se daji realizovat opravdu pestra temata, ktera napriklad nejsou ani vypsana – zde jde halve o aktivitu studenta – najit vhodného skolitele na to co by ho zajimalo. A hodne lidi je ke studentum velmi otevrenych jim vyjit vstrict.


A3) Prijde mi, ze koncepce studia, kdyz jsem studoval na fakulte silnoproud ja (cca pred 15 lety), byla lepsi – nicmene je to predevsim tim, ze jsme meli oproti Vam vice hodin/tyden. Zkracenim hodinove dotace vyuka dle meho nazoru mirne utrpela. Studenti by tedyl meli vice pracovat na svem vedeni doma...

A4) Diky doufame ze i nadale nebude nas pristup pro studenty zklamanim


B1) Uz jsem to nakousl v A3 – urcite mate pravdu - kdysi tomu tak byvalo, zrusilo se to diky snizeni casove dotace a muze to byt podmetem pro reakreditaci. Na druhou stranu jste studenti VS, a vlastne byste se svemu oboru meli venovat ve svem volnem case. Proto je dulezite si vybrat vhodneho skolitele a dobrou diplomovou praci, vcetne individuálnich projektu, ktere Vas nejvice k Vasi odbornosti nasmeruji. Az pak prijdete do praxe a naprikald se neuplatnite ve svem oboru, protoze jste velmi uzce profilovan, budete jeste rad za rozsireni mantinelu Vasich znalosti, které Vam fakulta poskytla.
Ano vetsina predmetu je, jak vy rikate ”befelem“ – pokud byste vsak chtel studovat neco „nad ramec“ (ve svem volnem case) myslim si, ze staci byt aktivni a pak je to veci dohody a ve vetsine pripadu Vam v tom nikdo branit nebude.

B2) urcite k zamysleni

B3) mate pravdu - také k zamysleni – projizdel jsem statnicove otazky a prijde mi, ze by studenti meli byt vice zkouseni z oboru ktery si vybrali 

B4) také k zamysleni

C1) asi zalezi na komisi, naposledy co jsem byl na obhajobach - predseda komise daval cas diplomantovi na prezentaci 12-13 min a pak nasledovala diskuze k obhajobe – celkem obhajoba prace zabrala v prumeru 20-25 min, coz mi prijde dostacujici. Je mozne, ze Vam kolegove z duvodu casoveho presu neumoznili se vice rozvypravet. Na druhou stranu  setkal jsem se na jedne  obhajobe na VOS se studentem, ktery napadal komisi, za to, ze ho nenechala promitnout vsech 215 slajdu !!! a to si nevymyslim toto se mi opravdu stalo. Take se mi stalo, ze jsme meli neco obhajovat ve vyznamne firme a na prezentaci nam dali manazeri prave onech 10 minut - na praci na ktere delalo 5 lidi po 3 mesice. Mimoto komise musi dodrzovat casovy harmonogram a mnohdy to neni jednoduche – tot jen na obhajobu. Jinak viz bod B3.
S oponenty i se skolitelem souhlasim – pro Vasi informaci z 10 studnetu, ktere jsem letos skolil jsme meli 9 externich oponentu. Zaroven bych rad i podtkl, ze sehnat externího oponenta nemusi byt jednoduche – oponenti delaji posudek spise ze zajmu. Jinak s Vami souhlasim oponent i skolitel Vam maji napsat otazky do posudku.  A pak pomoci rozhodnout komisi v pripade nejasneho vysledku – preci jen byl skolitel se studentem v uzsim kontaktu.

C2) diky za podmet – doufame, ze toto pri reakreditaci odstraníme. Neco podobneho se stalo i u statnic na nasí katedre, studenti vsak dopredu avizovali, ze toto tema nemeli – na to jsme ragovali, tim ze kolega s nimi tematiku tykajíci se otazky probral.

C3) k tomu nemam ani co dodat… studenti kteri opisuji by si meli uvedomit, ze se uci pro sebe…. na druhou stranu cahpu ze ucit se treba cetne vzorce nazpamet neni moc prijemne….to uz je pak na uciteli co oznaci za dulezite a co byste meli umet nazpamet….jinak dle meho nazoru je to predevsim o tom poradit si s problemem, nalezt spravne informace a o schopnosti aplikovat tyto informace spolu s tim co jste se naucili …

C4) Na nektere predmety mame i externisty dokonce z firem –  jenda se vsak o predmety z bakalarske etapy. Zaroven  musim podotknout, ze sehnat cloveka z firmy na blok prednasek, nikoliv na jednu prednasku, neni uplne jednoduche. Dekuji za zpetnou vazbu - pan docent Kudlacek je z nasi katedry, rad si s nim o Vasich pripominkach promluvim…

C5) budete prekvapen v nekterych firmach tomu neni jinak a klidne pouzivaji 50 let stara zarizeni. Neodpustim si poznamku v nekterych aplikacich je raficka velmi dulezita, mate rychly prehled o tom co se deje a nemusite tomu venovat pozornost a nemusíme chodit daleko vemte si napriklad palubovku u automobilu a kdyz se pak setkate ze absolvent VS (nestesti ne nasi fakulty) umi odecitat jen z digitalniho pristroje a jinak potrebuje kalkulacku tak je asi neco spatne….


C6)
Dekuji za Vasi pripominku – bouzel mi prijde, ze praktice veci jsou teorii vytlacovany, mnohdy z hlediska uspor (je ekonomicky vyhodnejsi studentum povidat neco u tabule, nez-li je nechat delat laboratorni mereni a „praci s materialem“, nebo je privest k rozebranemu motoru). Toto si myslim, ze je opravdu otazka k zamysleni.
Jinak se domnivam, ze Vase poznamka o psani do sesitu se tyka naprikalad pana docenta Koblizka (2. rocnik bakalarskeho studia). Skoda, ze jste tato cviceni neabsolvoval, studenti si je velmi chvali a to nejenom samotne laboratorni cviceni, ale take to, ze se u pana docenta opravdu necemu naucili…. proc???.... protoze byli donuceni… holt vsichni studenti co dostaneme do rukou neprahnou po vedeni…a je zapotrebi jim pomoct….zaroven si dovolim poznamenat ze studenti mají i na co vzpominat… kdyz mluvim s nekym z prumyslu kdo byl nasim absolventem vzpomene si primarne prave na pana docenta Koblizka. Pan docent chce po studentech nejprve pripravu do sesitu – jedna se o pisemnou pripravu, pred ustnim zkousenim na cviceni. Nasledne po nich chce, aby vypracovali do sesitu report z mereni… neveril byste, jak tyto veci studenty donuti se ucit… mozna jsou to stare metodiky, zaberou studentum mnoho casu, ale mohu prohlasit, ze funguji….a vetsina studentu i pres tento odpor to oceni velmi kladne…. Zaroven je to i mirna obrana proti dnesnimu stahovani protokolu z webu…samozrejme je to opet veci pristupu…

C7) prof. Benda je z nasi katedry, pozadam ho o reakci, pripadne si o tom s nim promluvim


Jeste jednou bych Vam rad podekoval za Vasi zpetnou vazbu a doufam, ze i pres nektere nesnaze a neprijemnosti budete na nansi fakultu vzpomínat v dobrem.
S pozdravem
Karel Dusek

8

Re: Detailní shrnutí mých 2 let na FELu

Vážený pane Vácho,

je fajn, když si někdo najde čas na tak obsáhlý diskusní příspěvek. Jsem z katedry el. pohonů a trakce a nechtěl bych opakovat slova uvedená v předchozích příspěvcích; takže jen stručně.

S většinou Vámi uvedených fakt souhlasím, jen si je potřeba uvědomit, že názory se různí, je těžké všem vyhovět a zároveň nic není černobílé.

Osobně si myslím, že v praxi ať již opravdové nebo té vědecké se Vám mohou hodit veškeré poznatky (předměty), které jste v programu EEM (viz B1) studoval; je důležité, že jste všem principům porozuměl a vše pochopil; za několik let se používaná zařízení stejně budou od dnešních podstatně lišit, principy funkce ale (snad) zůstanou a s jejich znalostí se budeme snadno adaptovat. A až budete někde sám, nikdo se nebude ptát, zda uvedená problematika spadá do předmětu X nebo Y (který jste zrovna nestudoval), je proto dobré získat určitý nadhled a znalosti propojit.

Provázanost s praxí (viz B2) bych rozhodně prosazoval, po svém příchodu z průmyslu na školu jsem studenty alespoň bral na exkurze. A pokud dnes bývalé studenty potkám, tvrdí, že byly přínosem, nikoliv ztrátou času.

A u státnic (viz B3 a C1) byste dle mého názoru měl prokázat všeobecný přehled ve studovaném oboru. Z mého současného pohledu nikdo do přílišné hloubky v otázkách nezachází, i když v době mých státnic se mi všechny otázky zdály příliš zevrubné a jakákoliv pomoc ze strany zkoušejícího mi připadala jako těžký záchranný kruh hozený přímo doprostřed čela. A co se týče opisování, ani sebedelší neeticky získaný text k prokázání porozumění u mé zkoušky nikdy nepomohl, ba naopak (viz C3). Proto si myslím, že právě ústní část umožňuje zkoušejícímu zjistit, zda student věci rozumí. Testy bych nechal na cvičení.

Co se týče výuky (viz C4) předmětů SP2, VE2(Lettl), PO2, jistě by mohly být vyučovány lépe, mít jiný obsah atd. Bohužel by chtěl každý něco trochu jiného, někdo spíše teorii, někdo spíše praxi, někdo důkladný výklad s křídou u tabule, někdo nahrané video, které by si pouštěl doma (v době studií by se mi to tak líbilo), to co někdo chválí, jiný haní. Ale rozhodně se na uvedené předměty podíváme, zkusíme nové a zejména přicházející mladá generace jistě přinese nové nápady a bude si se studenty lépe rozumět.

K bodu C5 snad mohu jen říci, že pro mladého absolventa není nic trapnějšího, než když ve firmě při měření ručkovými přístroji nepozná přístroj měřící střední hodnotu od přístroje měřícího hodnotu efektivní; ale pravděpodobně "čo bolo, to bolo, ...".

V provedení protokolů (viz C6) bych studentům ponechal co nejvíce volnosti; referáty však musí mít odpovídající "štábní" kulturu se správnými výsledky a všemi náležitostmi, přesně tak, jak požadují dnešní hi-tech společnosti.

Jinak je samozřejmé, že se studenty je nutno jednat (viz C7) jako s kolegy, férově a slušně; vždyť i "vyhození" od zkoušky může proběhnout na úrovni, nikdo neznáme vždycky všechno, problémem však může být, pokud někdo nezná nikdy nic.

Přeji mnoho úspěchů v dalším životě,
Prof. Jiří LETTL

Naposledy upravil: lettl (09.06.2014 01:21:20)

9

Re: Detailní shrnutí mých 2 let na FELu

Vážený pane Vácho,

ještě jsem nezažil, aby si někdo dal takovou práci s podobným textem. Jen škoda, že jste některá témata neavizoval dříve. Ale chápu, že strach z pomstychtivosti od některých lidí je v našich zeměpisných šířkách oprávněný. Také si nemyslím, že diskuzní fórum je ta správná platforma k řešení systémových problémů, ale pan děkan to uchopil svědomitě, takže myslím, že nakonec k nějaké diskuzi v rámci silnoproudu dojde. Ale k věci. Za pochvaly díky, dále komentuji jen ta „ožehavější“ témata:

B1) V zásadě souhlasím, blíží se nám nová akreditace a myslím, že jedním z témat bude větší zaměření na témata zvoleného magisterského oboru. Nicméně je pravda, že každý systém se někomu bude líbit více a jiný ho bude zatracovat.

B2) Studentů máme naštěstí stále dost a pro většinu firem je přece jen práce se studenty určitou zátěží navíc nad jejich běžné starosti. Jsme velmi rádi, že se najde aspoň každý rok několik témat DP z firem. Ale představa, že to bude masovější, je asi dost mylná, i když bych to také uvítal a propojenost s praxí by to dost zvýšilo. Chápejme, že škola je pro firmy jen jeden z partnerů a ne všechny firmy na takovou spolupráci mají kapacity.

B3) U státnicové komise jsme se osobně potkali a podle mě jste opravdu předvedl výkon hodný za A. Dokázal jste totiž flexibilně reagovat na otázky, věděl jste a v případě zaváhání, které může potkat každého, jste dokázal „inženýrsky reagovat“ a vymyslet to. To je podle mě hlavní smysl státnic. Já osobně se systémem souhlasím, tj. umět vše a dokázat se v problematice orientovat. Na detailních otázkách lze opravdu „vyprat“ každého, ale to není cílem. Tím je prověřit schopnost pochopit souvislosti a znalost principů. A z vlastní zkušenosti mohu říci, že většina otázek z okruhů má snahu vycházet z diplomky. Ne vždy je to úplně možné, sám víte, že když jste měl práci na jaderné palivo, tak otázka z „elektriky“ bude prostě trochu stranou, ale podle mě by na elektrofakultě padnout měla.

B4) V tom nevidím problém. Myslím, že zorientovat se v tom, která katedra učí daný předmět a kde najdu materiály, je projevem minimálních schopností, které by inženýr měl mít.

C1) Podle mě nemáte pravdu. DP píšete dlouho a máte vedoucího a oponenta, kteří stráví dost hodin tím, že práci prostudují a napíší posudek. Komise se seznámí s prací, posoudí, jak reagujete na doplňující otázky a v hodnocení vychází z posudků vedoucího a oponenta. Ale jestli jste studiu odborných předmětů nevěnoval minimálně 1000 hodin, tak jste asi nebyl dost zodpovědný student. Jen orientačně 3 semestry x 14 týdnu x více než 20 hodin týdně = více než tisíc hodin ve škole. A to nepočítám samostudium a přípravu na zkoušky. Ale jsme opět u filozofické otázky systému státnic. Já považuji za správné prověřit, že student dokáže reagovat na otázky z oboru a vnímat souvislosti. Proto ta teoretická část má své opodstatnění. Mimochodem on ten poměr není, jak píšete. Část DP s posudky a rozpravou je často 20-25 minut. A tematické okruhy podobně, i když zde to dost závisí na tom, jak moc rychle a správně student reaguje. Někdo jako Vy odpoví rychle a správně, z někoho to páčíte významně déle a za horší známku. Taky souhlasím s Karlem Duškem, že právě umění prezentovat v krátké době i zásadnější práci je to, co by měl absolvent umět a jistě to v práci využije.

C2) Situace je trochu složitější. Na jednu stranu máte pravdu, že tematické okruhy ne vždy přesně korespondují s uvedenými předměty a snad nová akreditace tyto nesoulady odstraní. Na druhou stranu si nedokážu představit inženýra elektroenergetiky, který neví nic o vyšších harmonických. Asi jste opravdu výjimečný student, protože za mnoho let si snad každý student oboru elektroenergetika předmět EZS zapsal právě s ohledem na obor, i když v plánech trochu nešťastně svítí jako volitelný.

C3) Toto je věčné téma a jistě chápete, že ideální stav asi nedosáhneme. Ono když u zkoušky počítáte příklady, což by určitě měl inženýr umět, tak to zrovna na ústní zkoušku není. Ale jinak je to v rovině „co je spravedlivější“ a pravdu asi nenajdeme. Ona i při ústní zkoušce nás občas někdo obviní z nespravedlivého hodnocení – viz anketa.
Ještě k Vaší kritice zkouškového příkladu z ENY: Typové zkouškové příklady jsou vyvěšeny na webu a cvičení zdůrazní ty nejzásadnější. Myslím, že samostudium se pomalu stává nežádoucím jevem, i když podle mě na vysokou školu jednoznačně patří.

C4) Samozřejmě že mezi učiteli jsou a budou rozdíly, s tím nic neděláte. Věřím, že právě anketa každého dokáže upozornit na chyby a třeba přijde zlepšení, pokud to ve schopnostech každého je. Za energetiku jmenujete kolegu Špetlíka, který má podle mě tu nevýhodu, že učí věcí trochu těžší a tím si jeho předměty nezískají zrovna oblíbenost. Určitě je možné věci lépe vysvětlit, ale to je i úkol pro stranu studentů. Jinak mohu říci, že zrovna on připravuje materiály pro výuku velmi pečlivě a zodpovědně. Co se týče účasti na přednáškách, tak to bych byl opatrný, tak je díky lidské pohodlnosti žalostná mnohem častěji. A právě u náročnějších předmětů bych čekal opak.

C5) I když se to netýká našich měření, myslím, že smyslem školy je lidi naučit principy a metody. Konkrétní zařízení i jiné zvyklosti stejně budou v praxi odlišné. Takže je to spíše psychologický efekt, že pracujete se starými měřáky. Divil byste se kolik např. rozvoden je vybaveno „starými“ analogovými přístroji a ochranami, třeba i z důvodu přehlednosti. Taky souhlasím s kolegou Slámou, že jde o ukázku té fyzikální reality, než jen sledovat čísla. Vaše námitka k 4. a 5. ročníku bohužel naráží na neustálé omezování počtu hodin a předmětů oproti dřívějším dobám. Je pravdou, že za mého studia jsme měli za sebou spoustu měření už po 3. ročníku, ale doba se mění a s ním i struktura studia. Tak prostě nějaká základní měření byla přesunuta výše.

C6) Obávám se, že jednou z hlavních příčin je právě ten věčný hon na nepoctivé a opisující studenty. Výsledný image zrovna není imponující, ale sám jste konstatoval, že spousta kolegů chce prolézt studiem i za cenu samých „E“. Tak to berte jako snahu trochu vybudit poctivost. Když mi ve dvou předmětech 100, resp. 40 studentů programuje samostatné práce, je téměř nereálné uhlídat samostatnost. Takže se kolegům úplně nedivím, i když zastaralý způsob to zcela jistě je.

C7) No comment.

Jan Švec

10

Re: Detailní shrnutí mých 2 let na FELu

Děkuji panu inženýrovi za pěkně strukturovaný pohled na studium EEM.
Jako v dobrém i zlém potrefená husa si dovolím několik poznámek.

A 1: Děkujeme! ("Světlo a teplo" přednáší prof. Habel a já:-)) Měli jsme ovšem s prof. Habelem výhodu: oba učíme předmět, jehož osnovy jsme si kdysi psali sami. I proto, že je problematika světla a tepla poměrně okrajová, není zde omezení na souvislosti s jinými předměty tak silné, jako jinde, jsme měli o něco lehčí pozici oproti ostatním kolegům.

C1: Byl jsem předsedou vaší komise. Víte, dávám limit 10 minut, toleruji přetažení až o pět minut. Když dám 15 minut, je z toho často 20 minut a harmonogram se začne hroutit. Chápu, že se to člověku, který si práci vymazlil, zdá možná málo, ale od toho je tady právě oponent a vedoucí práce.
Sedím v různých komisích a věřte mi, že pravé umění je v desetiminutové prezentaci představit materiál např. o rekonstrukci D1, který má pár tisíc stran a jde o miliardy. Jde to i za těch 10 minut.

Stran okruhů s vámi souhlasím, mělo by se to zjednodušit a ostatně jsou v otázkách některé, které se nevyskytly -pokud vím- nikdy.

Co mi vadí jako zkoušejícímu je ale neexistence "rychlé smrti". Student měl z diplomky A, odpoví na tři otázky dobře a pak neví Ohmův zákon pro HUS (přehnaný ilustrativní příklad). Za mých časů by automaticky letěl, pardon, měl za F.
Jak se dívat na výsledky A,A,A,F? Zprůměrovat na B? Nebo dát F?
Na druhou stranu by se takový student nikdy neměl ke státnicím dostat!


C5: Jako bastlíř mám doma v záloze vždy po ruce ručkový přístroj. Pro jednu firmu jsem např. proměřoval zařízení na údajnou úsporu elektrické energie, které skutečně dokázalo podvést poměrně kvalitní digitální wattmetr. Ručkový v podstatě podvést nelze. To není obhajoba historie v laboratořích, ale obhajoba těchto přístrojů: opravdu se občas hodí.

Nakonec ještě jedna gratulace a přání hodně štěstí v dalším životě.

Naposledy upravil: kyncl (09.06.2014 15:52:28)